Když Hugh Howey vydal Silo, první díl postapokalyptické trilogie, okamžitě tím na sebe přitáhl pozornost. Dost bylo potulování se spálenou krajinou, bojů s kanibalskými gangy a zakládání kolonií pro budoucnost lidstva. Ne, tento kanadský autor uchopil téma z jiného konce. Vzal skupinu přeživších a všechny je nacpal do obrovských betonových podzemních bunkrů, kde se vzdálenost měří na patra a kde je společnost rozkastovaná podle svého zaměstnání. Klaustrofobie a paranoia ve své nejčistší podobě.

Kongresman Donald Keene dostal na starost přípravu části komplexu, která má údajně sloužit jako bunkr v případě havárie v úložišti jaderného odpadu. Svého úkolu se zhostil se stejným nasazením, s jakým plnil svá předchozí zadání. A tak ani nevnímá náznaky, které čím dál víc naznačují, že zde může jít o něco jiného.

Troy se probudí k dalšímu turnusu služby v silu číslo jedna, které je výjimečné. Zatímco ve všech ostatních život plyne volně, generace se střídají a lidé si odžívají své životy, ze sila číslo jedna se vše řídí. Lidé v něm jsou hluboce zmrazeni a pouze jednou za několik desítek až stovek let jsou probouzeni, aby sloužili svůj půlroční turnus. Troy byl probuzen, aby celý tento cirkus řídil. Ale stále více si začíná uvědomovat, že něco je špatně. A že se nejmenuje Troy.

Děj druhého dílu trilogie se vrací na počátek. Kdo vlastně vybudoval komplex sil? Proč? A co se vlastně stalo se zbylým světem? A kdo a jak to celé řídí? Je to vlastně od autora velmi chytré. Ve většině trilogií je druhý díl tím nejslabším. Není se čemu divit. První kniha otevírá děj, představuje svět a závěrečný díl vrcholí a spojuje všechny rozehrané linky. Druhý má tak málo co nabídnout. Opakováním nezaujme a odpovědi může dát jen omezeně. Howey to tedy udělal velmi chytře a pozornost čtenáře rozhodně tímto tahem udrží.

Co je však slabší stránkou tohoto přístupu (ta je ale dána spíše obsáhlostí problematiky), je dost velký zmatek. Děj se střídá v čase i místu. Od projektu a zahájení stavby se kapitolu co kapitolu posouváme v čase vpřed, abychom sledovali šílenství, ke kterému jsou odsouzeni lidé ve velícím silu. Nikdo nezná své pravé jméno, jsou dopováni léky, které je zbavují vzpomínek na jejich předchozí život, a v soukromém pekle vlastních depresí ještě rozhodují o osudu tisíců lidí v ostatních silech.

Kniha je rozdělena na tři části, vždy časově oddělené, v nichž se střídá pohled do prvního sila a do sila jiného, které je zmítáno nepokoji. Tímto srovnáním autor ukazuje nejčastější potíže, ke kterým dochází a reakci vedoucích činitelů na problémy. Při těch největších navíc protokol nakazuje probudit skupinu lidí zodpovědných za stavbu sil, a jak s hrůzou čtenář zjistí, i za něco mnohem většího.

Klaustrofobie prostupující všechna sila se tak nakonec ukáže být tím nejmenším problémem, protože šílenství a plány zakladatelů sil na budoucnost lidstva jsou děsivé. A každý z nich si navíc přihřívá vlastní polívčičku.

Začátek knihy je poněkud rozvláčný, což se po chvíli srovná. Poslední část, která pak propojuje druhý díl série s  prvním, vás ale naopak nenechá vydechnout a navnadí na díl poslední.

 

Název: Turnus
Autor: Hugh Howey
Překlad: Kiří Engliš
Obálka: Emil Křižka
Počet stran: 476
Vazba: vázaná
Vydavatelství: Euromedia – Knižní klub 2015
Doporučená cena: 379 Kč
ISBN: 978-80-242-5058-4

Komentáře

komentářů