Máte mezi známými egyptologa? Věnuje se váš přítel/přítelkyně historii? Dejte si bacha, abyste je omylem na tenhle film nevzali – ledaže oplývají smyslem pro humor nebo silně fandí akční fantasy. V tom případě si budou, pokud vypnou logiku, užívat parádní jízdu. Co chvíli ostrá pranice na zemi, v podzemí a na nebi, výbuchy, ohně a blesky, božské krásky (či krásné bohyně), defilé bytostí a příšer inspirovaných staroegyptskou mytologií, snové scenérie, ohňostroje barev s přemírou zlata, nádherné gigantické stavby (každá se pak s bouřlivým efektem zřítí) …a opulentní koncert CGI.

Režisér Alex Proyas, Řek, jenž se narodil v Egyptě a vyrostl v Austrálii, má mimo „Bohů Egypta“ za víc než dvě desítky let na kontě pět celovečerních filmů. Jeden kultovní („Vrána“), jeden pozoruhodný („Smrtihlav“ čili „Dark City“), jeden slabý („Než se staneš superstar“), jeden komerční, ale přesto výborný („Já, robot“) a jeden rozporně hodnocený (“Proroctví“) – při jehož natáčení nadobro propadl digitálním technologiím, jak sám přiznal. Přál si je uplatnit v mystickém „Ztraceném ráji“ o válce andělů a ďáblů, který musel stornovat. Tentokrát IT využil na plný plyn; dokonce ve větší míře, než byly nasazeny ve „Star Wars“. Jenže kvantita nevyváží kvalitu: hodně z triků pokulhává.

gods2

Příběh sám je naopak pohádkově archetypální záležitost. Jde o střet pána temnoty Seta, totálně zlého (ale charismatického, protože ho hraje Gerard Butler) s jeho synovcem – nastupujícím králem bohů a lidí Horem (Nikolaj Coster-Waldau), na počátku sebevědomým frajerem, kterého čeká bolestná prohra, urputné zápasy a vnitřní přerod, načež slavně zvítězí. A nevyčítejte mi spoiler, nemohli jste čekat nic jiného. „Bohové Egypta“ patří k filmům, kdy je výsledek daný, jen jste zvědaví, přes jaké akrobatické kousky (zde vskutku oslnivé) se k němu hrdinové dopracují.

Ano, hrdinové! Tvůrci filmu musí myslet na teenagery v obecenstvu. K Horovi se přidá mladý, odvážný a pohledný smrtelník, zlodějíček Bek – další z řádky okouzlujících Australanů Brenton Thwaites; uvidíme ho v pátých „Pirátech z Karibiku“. Asi by se do celé věci nenamočil a krvavá výměna na božských postech by ho tolik nebrala, kdyby Set nezavedl vládu teroru. V okamžiku, kdy je ohrožen život Bekovy milé, něžné Zaye (Courtney Eaton, jedna z „nevěst“ v „Mad Maxovi“), stává se z pragmaticky založeného mládence uvědomělý hybatel děje.

K tomu si přidejte milující a obětavou bohyni lásky Hathor v třpytivé podprsence (Elodie Yung, která je nejen půvabná, ale snad jediná dodala své postavě věrohodné emoce; setkáme se s ní v druhé sérii „Daredevila“ coby Elektrou Natchios). Dále Horova dědečka, nade všechny postaveného boha Slunce Ra (Geoffrey Rush s lysým temenem a copem do pasu). Plaví se po nebesích na hybridu mezi egyptskou bárkou a kosmickou stanicí na ruční pohon, a mezi řečí si odběhne, aby čímsi jako ohnivé kopí šťouchal do obrovského hada Apopa, ztělesnění chaosu. Prvek humoru přináší starověký nerd: patron moudrosti a poznání Thoth (Chadwick Boseman aka Černý Panter z „Avengers“) je mimo tradici zobrazený s přiléhavou čepičkou a kulatou tváří svého kolegy Ptaha – ale budiž, stejně na sklonku staroegyptských dějin splynuli v jedno božstvo. Lidstvo kromě ústředního mileneckého páru a záplavy statistů zastupuje jediný protagonista, kolaborující architekt a Setův poskok Urshu (stále nepřehlédnutelně šaramantní Rufus Sewell).

Napřed mne napadlo, že se základní zápletka může přihodit kdekoliv a kdykoliv. Ale ne, scénáristé si něco ze staroegyptského náboženství načetli. Nemůžeme se na ně horšit, že se nepustili do hlubšího studia, protože neexistuje nic zamotanějšího a složitějšího než egyptská mytologie. Když ji opravdu hodně zjednodušíme, pak Set (Seth, Sutech) s hlavou obávaného psa hyenovitého panoval nad pouští, mořem a bouřemi, krom toho také válkou, temnotou a chaosem. Kdysi jako trikster pomáhal slunečnímu bohu Re a zvítězil nad Apopem, jenže v průběhu věků získával stále horší pověst.

15988_3

Set podle mýtů skutečně zavraždil svého bratra Osirise, boha plodnosti a představitele královské moci. Bojoval s jeho synem, svým synovcem Horem a zbavil jej očí, které představovaly Slunce a Měsíc. Setovou symbolickou barvou byla rudá, jako je písek v poušti, proto jeho vojáci ve filmu oděli červenou zbroj. Sokolí bůh Horus získal zpět pravou zřítelnici – Slunce (tak jako ve scénáři) díky své manželce Hathor, podle jiné verze nakonec obě oči. Stal se vládcem nebe, světla, králů a světa, ale také patronem úrodné, „černé“ země v opozici k Setovi. Hathor kromě gesce v oblasti lásky, radosti a mateřství chránila mrtvé a ochraňovala ženy; scénáristé tento aspekt zachytili.

Některé nápady a scény fungují skvěle. Třeba hrozivá sfinga – humanoidní děsivý obr a její hádanka, která patří k nemnoha duchaplným momentům jinak prostšího scénáře. Sugestivní vize podsvětí nebo močálů na cestě k Thothově jeskyni… Další jsou částečně originální (bílá a černá kobra řízené agresivními bohyněmi, bílou a černou), zčásti okopírované odjinud. Podoba bohů, když opustí svoji čtyřmetrovou (sic!) lidskou schránku, je v základě převzata z francouzského sci-fi snímku „Immortel (ad vitam)“, ponechává křídla, zvířecí hlavy a nahý povrch těla mění v supermansky přiléhavé kovové pláty. Že jsou bozi jednou tak velcí co smrtelníci, to je v pořádku, tak je zachycují egyptské fresky a reliéfy. Apop, který se hrne nebesy, připomene mračné sedmero bohů Chaosu z „Hellboye“ a červy z „Duny“ svou kulatou tlamou s deseti tisíci zubů.

Jiné prvky jsou osobité, ale vzbuzují připomínky. Býčí válečníci – OK, působiví, jen trochu kožení (to ta počítačová geneze a zvířecí look). Zato bůh podsvětí Anubis, ztvárněný dvoumetrovým představitelem drsných zjevů Goranem D. Kleutem v  šakalí masce vypadá, jako by jeho digitální morda utrpěla srážku se SUVem. Tažný skarabeus nadstandardních rozměrů spíš vyvolá úsměv. Bozi krvácejí zlatem; opravdu jím ve filmu nešetřili, ostatně bylo vytěženo digitálně, jenže v přemíře třpytného kovu životodárná tekutina nevynikne a v divákovi nevyvolá soucit s trpícím hrdinou. No co, borec je politý žlutou břečkou! Horus v dravých soubojích musel schytat četné rány, ale zbude mu zjitřený dekorativní šrám na paži, ostatní defekty se božsky – a selektivně – vyhojily. Někdo ožije (z různých důvodů), a někdo ne, protože na něj ve scénáři nevybylo…

gods3

Zasvěcení do historie a mytologie budou asi nejvíc vyčítat, že za vstup do podsvětí mají zesnulí místo svým čistým srdcem platit hmotnými vklady, a to nemalými. To by ani Set nepřipustil! Trnete, když postavy, jinak hovořící soudobým nepřikrášleným a často značně šťavnatým jazykem, tu a tam trousí patetická velkofilmová moudra. Pookřejete při dalších rozhýbaných obrazech (nejčastěji v rudých, žlutých, hnědých, oranžových a modrých tónech), protože navzdory občasnému dojmu počítačové hry je skoro pořád na co koukat – na souboje, skoky a pády, či na bujnou filmovou výpravu v secesně-surrealistickém stylu.

Hudba Marca Beltramiho (má na kontě například sérii „Lucifer“) majestátně a dramaticky zní – a zní. Scénář… Viděli jste „Drákula: Neznámá legenda“ nebo „Poslední lovec čarodějnic“? Tak už víte, co můžete od zatím nerozlučného dua scénáristů Matta Sazamy a Burka Sharplesse čekat u jejich třetího velkého filmu. Zajímavé a svěží nápady, co plavou v povýtce nemotorném či klišovitém provedení. Ale taky romantickou lásku k dějinám, i když jí z té náklonnosti zasazují důkladné pecky; paradoxně Sharpless je synem zasloužilého profesora historie. Možná budete nadšeni, protože v „Bozích Egypta“ se blbne vážně velkolepě, stačí pominout dějové berličky: například Bekovu iritující štěstěnu (hrome, tu tak mít…!).

Ale kdybyste se chtěli začít mračit, uvědomte si důležitý fakt. Takhle zjednodušený a přezdobený blockbuster je jediná možnost, jak (nejen) zhýčkanému americkému obecenstvu alespoň trochu přiblížit tajemný a magický svět egyptských bohů. Mimochodem, jestli jste si z cest přivezli nebo v některém tuzemském obchodě s orientálními artefakty zakoupili skleněné očičko „pro štěstí a proti smůle“, pak vězte, že je to vedžat, „Oko Horovo“, pradávný symbol ochrany…

Moje hodnocení: 55%

Komentáře

komentářů