Smrtí temného pána Nitrama válka skončila… ale mír je v nedohlednu. Starobylé město Kefet čelí smrtícímu ohrožení, elfové tkají intriky a družina berberské princezny truchlí po své paní. Tajemná stříbrovlasá Arondel se potlouká světem na vlastní pěst a ke slovu přichází Pramen moci. Ne, Kristina Hlaváčková ještě zdaleka nenapsala poslední písmenko…

Třetí díl Dračích očí nepřináší nic nového, pouze předvídatelnou odpověď na otázku, jestli se s Hlaváčkovou skutečně dá počítat jako s autorkou fantasy pro mládež. Ano, dá. Navzdory tomu, jak moc se příběh princezny Eleny snaží emigrovat z říše pohádek pro děti do té pohádek pro dospělé.

pramenmociPramen moci nijak nevybočuje z hranic young adult fantasy. Snaha o temnější prvky naráží od počátků na sarkasmus těch, o něž si temnota stačila opřít kolo. To ale neznamená handicap, pouze konstatování, že křehké dušičky čtenářek nedostanou od autorky víc, než by spolehlivě dokázaly strávit. Na rozdíl od Terezy Matouškové, která ukázala „mladým dospělým“ prostředníček, totiž Kristina Hlaváčková píše především pro slečny životem příliš nepolíbené (nebo naopak hledající před jeho stinnými stránkami útočiště v hlubinách fantastiky).

Autorka nehladí proti srsti, nabízí čtenářkám, co jejich jest a nemá potřebu pouštět se do veřejných vivisekcí nočních můr, o vnitřních démonech nemluvě. Její dramata se odehrávají na působivém jevišti, v barvitých kulisách a vždy lze více, než vytušit, že sebevětší hrůza se odehrává pouze na prknech, co znamenají svět, ne však ve světě skutečném. To vše dělá z Pramene moci pohodovou oddechovku. Už proto, že vypsanost se v třetím díle Dračích očí projevila a po slohové a jazykové stránce znamená neuvěřitelný pokrok.

Namísto řetězce obrazů přichází dynamické splétání jednotlivých dějových linek. Vyprávění tentokrát odsýpá prakticky samo. Pár motivů je více než očekávatelných, několik dalších spadlo shůry… a některé, které by si konec třetího dílu přímo vynucoval, ostrouhají.

O něco hůř si vede příběh, postavy a reálie. Logicky: přicházejí prostřednictvím prvních dvou dílů a dá se předpokládat, že kdyby rozehrávala celou partii Dračích očí autorka dnes, bude pracovat s jednotlivými charaktery odlišným způsobem. Takhle podědila pozoruhodnou bandu občas těžko odlišitelných, zvláštně se vyjadřujících postav… která jí z mnoha důvodů přirostla k srdci. Právě v schopnosti přenést tuto náklonnost i na čtenáře exceluje. Tam, kde v předchozích částech dokázala čtenáře naočkovat averzí proti „Mary Sue“ a naopak vštípit nežádoucí sympatizování s jí zvolenými záporáky, Pramen moci podobné přešlapy nedělá.

Rozhodně ale nelze pochybovat o schopnosti autorky se nad vlastním příběhem bavit, jeho psaní si nehorázně užívat a v neposlední řadě přemýšlet nad formou. Jak stránky přibývají, ukazuje se, že autorka chce více, než jen pouze vyprávět. Hraje si s atmosférou, s popisy a většinou to i vychází podle plánu. O to citelněji však jsou cítit zbytky časů, kdy spoléhala na svůj čirý talent vypravěčky.

Pokud by se celá trilogie pohybovala na úrovni třetího dílu, byly by Dračí oči luxusním young adult debutem české spisovatelky. Přesto si není možné nevšimnout, že knihy Kristiny Hlaváčkové mají vzestupnou úroveň. Spolu s ní narůstá i autorčina chuť vyprávět. Dá se přepokládat, že spolu s rozvíjejícím se literárním sebevědomím a s rozšiřujícími se spisovatelskými dovednostmi, se od ní dočkáme ještě celé řady fajn oddechovek.

Vydal: Fragment; 2014
Autorka: Kristina Hlaváčková
ISBN: 978-80-253-2430-1
EAN: 9788025324301
Počet stran: 392

Komentáře

komentářů