Vlkodlačice Kroana se vrací v zatím poslední knize ze série Vlčice, aby se konečně vypořádala s Prvorozenými. Staré plemeno, jak nazval Prvorozené nejstarší vlkodlak Svelon, se však rozhodně nehodlá vzdát a právě s Kroanou má své vlastní plány. Kdo zvítězí a za jakou cenu, jaká proroctví a kletby se vyplní, a čí osudy se uzavřou, se čtenáři dozvědí právě v druhém svazku knihy Vlčice a Staré plemeno.

Vlčice a Staré plemeno, svazek 2Připomeňme si nejprve pozice, ve kterých Zdeněk Žemlička nechal své postavy. Kroaně chybí její vlčí podstata, spočívají na ní dvě kletby a je z ní obyčejný člověk. Díky mavce Nadje se však naučila zacházet s mečem jako málokdo z lidí i nadpřirozených bytostí. Do své výbavy také dostala nechvalně proslulý Wotanův meč. Ten jí hned v úvodní bitvě však pořádně zradí a Vlčici nezbude nic jiného, než vybrat si mezi smrtí nebo životem dítěte noci.

Na Maroboduvu říši útočí Amenhotepova armáda, kterou kdysi spláchlo Rudé moře. Staří Egypťané mají sice početní převahu, nicméně jejich zastaralá bronzová výzbroj hraje do karet obráncům. A Prvorození? Ti chystají využít Kroaninu vlčí podstatu, která se toulá sama jejich světem.

Vypadá to na pořádnou řežbu, že? Taky bude, ale o tom zatím poslední Vlčice není. Mnohem víc než o soubojích, bitvách a nepochopených proroctví se totiž tato kniha soustředí na postavy samotné, jejich psychologii a motivace. A samotná „roztřetěná“ Kroana na to doplácí a do popředí se tak derou ostatní postavy. Co udělá Khan, když se dozví, kdo zavraždil jeho dceru? Co Marobud a Alana, když poskytnou oné osobě útočiště? Co se to vlastně děje mezi rusalkami? Ukazuje se, že ona „překrásná nuda“ by se i bez invaze Prvorozených pořádně zvrtla.

 

„Zase jsem měla sen. Vlastně to není sen. Polovina mého já bloudí po pustých místech, a kdo ví, co se s ní stane. Možná zahyne v tom hrozném chrámu, kam vstoupila. Anebo se stane ještě něco horšího. Co mám dělat? Mám ji snad následovat do temnot? Mám jít do té země smrti a ohně? Nebo časem také zapomenu a ty podivné sny ustanou? Přestanu být člověkem. Mohu přestat být i vlkodlakem? A co ze mě bude, kdybych svého vlčího ducha opět nalezla?“

 

Co mě trochu zarazilo v tomto svazku, byla pro mě přemíra sexu. Z nadpřirozených bytostí si to rozdává snad každý s každým a zatím bez následků. V jiných knihách, a to i ze série Vlčice, by mi to možná nepřišlo, nicméně s ohledem na vznik Starého plemena mám dojem, že autor své dílo trochu přesolil. S tím trochu souvisí i popis Kroaniny „kořisti“ ke konci knihy, který je dost zdlouhavý. Nicméně se poté opět vyplatí přečíst znovu citace bible v úvodu.

Některé příběhy postav se zde uzavřou, zatímco jiné zůstávají znatelně otevřené. Nezbývá nám tedy nic jiného, než čekat na další dobrodružství Vlkodlačice Kroany, které nám Žemlička slibuje ve svém doslovu.

 

Vydal: Epocha; 2014
Autor: Zdeněk Žemlička
ISBN: 978-80-7425-221-1
EAN: 9788074252211
Počet stran: 242

Komentáře

komentářů

About The Author

Člen redakce od roku 2005 a nově vedoucí povídkové sekce. Čtenář, divák a posluchač fantasy a science fiction, ale hlavně vášnivý hráč počítačových her.