Konec ledna a pololetní prázdniny patří už tradičně PragoFFestu. I letos se konal v Modré škole a i letos společně s Českým Craftconem. Sám jsem do poslední chvíle nevěděl, zda se budu moci zúčastnit, ale nakonec jsem vyrazil alespoň na jeden den. A ten stál za to.

V sobotu ráno jsem tedy koupil jízdenku na vlak i metro ve Veselí nad Lužnicí, během dvouhodinové cesty připravil pokud možno záludné otázky pro Jana Urbana a nakonec v Praze přestoupil na metro a vyrazil na konečnou trasy C, tedy na Háje, kde se nachází Modrá škola. Jediným zdržením tedy byla fronta na vstupenky, která zrovna kolem desáté hodiny rozhodně nebyla krátká. Zalitoval jsem sice, že jsem si lístek nekoupil kartou předem, nicméně proti zahajovacím frontám Festivalu Fantazie byl toto opravdu velmi slabý čajíček, navíc s poměrně rychlým spádem. Takže už za pár minut se mé zápěstí chlubilo červenou páskou a společně se zbytkem těla mohlo vyrazit na první přednášku.

Pragocalypse Now!

Na povídání o Pragocalypse jsem sice dorazil o čtvrt hodinu později a tudíž jsem neslyšel všechno, ale to mě nemohlo zastavit. Dvě vydané knihy mám již přečtené a na třetí se čeká. Přednášejícího Jana Urbana jsem tedy zasypal otázkami. Ten se s nimi však na můj vkus popasoval až příliš snadno a čtenáři Mfantasy si již brzy budou moci přečíst jeho reakce v rozhovoru nejen o Pragocalypse a ThroneConu.

Po strategické lokalizaci výčepu a zakoupení jednoho tekutého chleba národa našeho, vedly mé další kroky právě na přednášku z linie ThroneCon. O 12 důvodech proč Nesledovat Hru o Trůny jsem kdysi četl, každopádně proč si výroky demagogického křesťana nepřipomenout. Stejně mě nikdy nepřestane udivovat, jak tihle lidé vědí, kdo nebo co to vlastně je pornoherec.

Přednáška skončila dříve, takže jsem se vydal hledat další zajímavější programy a místnosti, bohužel ne moc úspěšně. Star Trek v reklamách měl bohužel plnou místnost, takže jsem zalezl do místnosti, kde se vysílal seriál Burn Notice (v češtině Status: Nežádoucí) o charismatickém agentovi CIA. Tedy již bývalému agentovi CIA, jehož misí je zjistit, proč je náhle bývalý agent CIA.

Na svou misi jsem se vydal i já. Vyslal mě na ní můj žaludek, neboť v programu postřehl další přednášku ThroneConuVaříme v Západozemí. Tam, jak známo, se nejenom posluchači dovědí, co a jak se ve světě Písně ledu a ohně vaří, peče a dusí, ale hlavně ochutnají domácí citronové koláčky, která má tak ráda Sansa Stark.

13:00, druhé pivo a přednáška Vzpoura Mozků Václava Šorela. Není nad ten pocit být užitečný legendárním seniorům, i když jde třeba jen o zasunutí flashky do počítače. A otevření složky s přednáškou. Několikrát. O románové adaptaci původního komiksu se mluvilo dost, ale ještě více jsme se mohli nabažit ukázek komiksů zaměřených na československá letecká esa za První republiky a 2. světové války.

Lodě, věda, vynálezy… prostě sci-fi

Pana Šorela vystřídal Jan Kotouč s přednáškou Vesmírné loďstvo pro autory sci-fi aneb jak psát vesmírné bitvy a říše tak, aby dávaly smysl. Dozvěděli jsme se mnohé, ačkoliv Johnakova snaha byla hned v další přednášce trochu devalvována.

V té nám totiž další tři legendy české sci-fi – Vlastimil Toman, Josef Pecinovský Jan Kovanic – vyprávěly. Hovořilo se o J. M. Troskovi, časopisu ABC a komiksech, ale hlavně o Vědě ve sci-fi.

Následoval Jiří Walker Procházka s Klárou Smolíkovou. Představili nám Vynálezce Alvu a jeho kamarády. Kromě večerníčku existuje i komixová kniha a nyní i kniha klasická. Pokud máte novopečené ratolesti, určitě jim Alvu pořiďte. Ačkoliv sám se nemohu ubránit dojmu, že určitá inspirace by mohla být i v seriálu Phineas a Ferb.

Následně jsem se rozhodl navštívit whoviany a dozvědět se něco více o vojenské organizaci, s kterou Doktor občas spolupracuje: UNITu. Na své si přišli jak fanoušci klasického, tak i moderního doktora, projeli jsme historií dávnou i docela nedávnou.

Hry, romance a masakry

Jako další jsem se rozhodl dozvědět něco o Game Jamech od Jaroslava Melouna. Pokud programujete počítačové hry, možná jste o nich už slyšeli. Naprogramovat hru přes víkend, za jeden den, za pár hodin, nebo dokonce za 0 hodin? To je jistě výzva i pro zkušené programátory. Dozvěděli jsme se, jak takový Game Jam probíhá, co se dostává za odměnu (zkušenosti, nic cennějšího stejně není) a jaké jsou nejznámější z nich.

Bonbónkem, který jsem rozhodně nechtěl zmeškat, byla přednáška Disneyovky jako lesbické romance, kterou nás provedl nejdůvěryhodnější fandomový odborník na lesbičky petrSF. Nutno podotknout, že převyprávět Frozen (Ledové Království) nebo Zvonilku a Tajemství křídel jako lesbickou romanci, nedá takovou práci, ale o zábavu bylo postaráno znamenitě. Na druhou stranu se domnívám, že Petrovi hodně pomáhá český dabing těchto pohádek.

Protože jsem si nedokázal vybrat, kam bych se podíval dál, zůstal jsem v místnosti věnované SeriesConu a dobře jsem udělal, odehrál se tam totiž „Pražský masakr pugétem květin“. Na pořadu byla soutěž v lypsincu. Ten jsme si asi zkoušeli všichni, většinou, když u toho nikdo není. A když u toho někdo je, tak jde o náramnou zábavu. Takovou předvedli Porty a Owen (bohužel zbytek uskupení Boys II Gay se nějakou záhadou nedokázal dostavit). Není však radno napodobovat dubstepovou píseň norské dvojice Ylvis, o čemž se mohl přesvědčit Owen, když se pokusil podle originální produkce předávat květiny. Ostatně to můžete posoudit sami.

PragoFFest 2015

Jako poslední jsem navštívil besedu s Martinem D. Antonínem nazvanou Hrůzný blok s podtitulem (aby bylo jasné, že nejde o Minecraft) Jak psát, když to nejde. Bohužel jsem se nedozvěděl, jak se bloku zbavit, jen že je jich víc, než jsem si myslel. Každopádně napsání tohoto reportu bránil každý z nich.

Mezi liniemi

PragoFFest 2015 ovšem nebyl jen přednáškách a přednášejících. To nejhezčí se dalo vidět hlavně mimo program a na chodbách – kostýmy. Nejsem si jist, jestli tolik kostýmů bylo vidět po celý festival, či jen sobotu, kdy se konal Pragocosplay, každopádně člověk je prostě musí obdivovat. Víc než slova na tomto místě ovšem řeknou fotografie.

Pak už zbývají jen takové ty maličkosti jako třeba objímání Pána času, který však víc vypadá jako Draco Malfoy z AVPM či prohození několika slov s kamarády a kolegy.

Jen jediná věc mě na letošním Pragoffestu mrzela. Nestačil jsem si koupit žádnou knížku ani nic jiného, jen občerstvení a pár piv. Nezbývá tedy než se těšit na 20. ročník Festivalu Fantazie, kde toho snad utratím víc.

Komentáře

komentářů

Leave a Reply