„Proklínám den, kdy zbraně začaly dostávat jména!“

Kabírský emirát je země plná sečných a bodných zbraní. Přesto, nebo snad právě proto, v ní nikdo neumírá a nikdo není zbraněmi dokonce ani raněn. Jak je to možné? To se neví, protože použít zbraně k tomu, aby někomu ublížily, je tak nemyslitelné, že i pouhá představa takového činu je mimo možnosti obyvatel emirátu. A to nejen těch lidských. V Kabíru totiž žijí lidé, kteří si myslí, že jejich zbraně jsou pouhými nástroji. A zbraně, sami sebe zvoucí Zářnými, jsou přesvědčeny, že to ony jsou vládci celého světa a lidi nazývají svými Nosiči. Když se však začnou po celé zemi dít události, při kterých jsou lidé mrzačeni, zabíjeni a Zářní lámáni, je jasné, že se nad celým idylickým světem rozmáhá stín. Stín násilí, smrti a zmaru.

cestaČen Ankor, nosič rovného meče známého jako Jednorožec z Mei-lanu, je událostmi zprvu jen znepokojen. Když se však při turnajovém souboji sám stane cílem útoku, při kterém přijde o ruku, je vtažen do událostí, které změní dosavadní rozložení sil ve světě k nepoznání.

Henry Lion Oldie je na českém trhu naprostým nováčkem. O to větší překvapení přijde, když čtenář zjistí, že se jednak jedná o pseudonym rusky píšícího ukrajinského dua Dimitrij Jevgeněvič Gromov a Oleg Semjonovič Ladyženskij a jednak, že jde o velmi plodné autory, kteří mají na svém kontě již více než dvacet románů. V česku je ale Cesta meče jejich prvotina. A není to náhoda, jelikož se jedná o jejich nejúspěšnější dílo, do jehož světa zasadili ještě několik dalších románů. Jen pro úplnost, Cesta meče vyšla poprvé před dvaceti lety.

Autoři vypráví příběh ze dvou pohledů (oč jednodušší práce pro autorské duo), hlavního hrdiny Čena a jeho meče Jednorožce. Tento prvek ale v průběhu knihy postupně mizí, jelikož původní absence komunikace mezi zbraněmi a lidmi právě se u ústřední dvojice vytrácí a nalezení společné řeči a budoucnosti je samo o sobě důležitější, než zahnání krvelačných nájezdníků.

Přestože je Kabírský emirát světem středověké Asie, setkává se zde mnoho zbraní, potažmo i lidí z jiných oblastí a časů. Tento fenomén není úplně uspokojivě v průběhu příběhu vysvětlen, ale i když ze začátku působí trochu rušivým dojmem, po chvíli si čtenář přivykne a nechá se pohltit nezapomenutelnou atmosférou. Ostatně pokud se do knihy nepustí nějaký „arabofil“ nebo „čínofil“, bude proces adaptace těžký pro každého, protože autoři hned v první kapitole vychrlí na čtenáře takové množství jmen, že se bude vzpamatovávat ještě v kapitole třetí. Moje doporučení: Vydržet! Odměna bude stát za to.

Co je třeba si uvědomit ještě, než nalistujete první stránky, je fakt, že tady se nejedná o odpočinkovou četbu do vlaku. Nejen svou formou, ale i množstvím otázek, které kniha nastiňuje, má dalekosáhlý přesah do filosofické roviny. I když se jedná o klasická témata jako: bezbrannost společnosti při absolutní absenci násilí, trestu a odpuštění, korupce mocí apod. Ale žádný strach, nikde nespadá příběh do pozadí na úkor diskutované otázky. Spíše otázky samovolně vyplývají z příběhu.

Cesta meče je velmi nezvyklá žánrová kniha. V době, kdy knih s originálními prvky a přesahem, potažmo hlubším poselstvím, tak příjemně překvapí. Po jejím dočtení budete mít pocit, že jste alespoň na chvíli součástí něčeho většího, něčeho lepšího. A v knihovně bude rozhodně na místě vyhrazeném pro ty lepší knihy.

Název: Cesta meče
Autor: Henry Lion Oldie
Překlad: Konstantin Šindelář
Obálka: Volodymyr Bondar
Počet stran: 547
ISBN: 978-80-7378-756-9
Vydavatelství: Triton; 2014

Komentáře

komentářů

About The Author