Ty tam jsou doby, kdy se z hlubokých lesů v české kotlině ozývalo vlčí vytí. Ty tam jsou doby, kdy se lidé choulili v mihotavém světle svíčky a šeptali modlitby, aby to vytí bylo jen vlčí. Poslední známky strachu, které by v nás mohla vyvolat osoba měnící se za svitu měsíce do vlčí podoby, definitivně zlomila série středoškolských dramat. Ale ani sebevětší množství gelu na hlavě nemůže změnit fakt, že možná jsou mezi námi.

innomineGoerge Maybach Frederickson, vlastním jménem Oziáš Jiří Rys, je vlkodlak. Na ulici byste to do něj asi neřekli, ale kdyby šlo o to se s ním poprat, rázem by došlo k zjištění, že vaše rány na něj mají efekt asi tak, jako kdybyste stříleli vzduchovkou do T90M. Jelikož být dlouhověkou bytostí, která vydrží i několik průstřelů samopalem, v reálném světě neobnáší svádění středoškolaček pomocí dlouhých pohledů a odhalených bradavek, mění Oziáš každých několik let své působiště. A jelikož jako správná šelma má rád krev, nevyhýbá se vojenskému řemeslu.

Právě když ukončuje svou kariéru u britských SAS, dostihne ho zpráva jedné členky rodné smečky, která ho prosí o pomoc. Krev není voda a tak se Oziáš vydává do Frenštátu pod Radhoštěm. Jak ale s úžasem na místě zjistí, jeho smečka zmizela. Na otázku, kdo by dokázal během krátké chvíle odstranit několik desítek vlkodlaků, dostává vzápětí ostrou odpověď v podobě napadení, které málem nepřežije.

Jak se zdá, Oziáš tentokrát stojí proti nepříteli, který má převahu jak kvalitativní, tak také kvantitativní. A palebná síla je to, oč tu běží.

Miroslav Žamboch se ve svém posledním románu vrací do Čech dnešní doby, ale ve světě, kde v skrytu před zvídavými pohledy lidí zuří mocenské boje upírů. Ti byli i hlavními postavami jeho předchozí knihy Visio In Extremis, na kterou INS volně navazuje. Ke slovu ale přichází vlkodlaci, bytosti prakticky nerozpoznatelné od normálních lidí – liší se snad jen tím, že většina daného rodu jsou jedinci vzrostlí a fyzicky přitažliví.

Jak je autorovým dobrým zvykem (a u takového matadora české žánrové literatury prakticky i nezbytností), příběh, který nám vypráví, šlape jak dobře namazaný stroj. Čtenář je bez zbytečného otálení vržen doprostřed akce, která se s krátkými pauzami na zotavenou prakticky nezastaví. A to je síla a zároveň i největší slabina celé knihy.

Celá kniha se odehrává v jediném schématu. Hrdina přijde, zmydlí záporňáky, dostane na kokos, dá se dohromady, zmydlí záporňáky, dostane na kokos od silnějších, dá se dohromady. A tak pořád dokola. Je to schéma osvědčené, ale buďme k sobě upřímní, kterémukoli autorovi jen trochu slabších schopností by tato jednoduchost děje neprošla. A myslím, že ani na úrovni redaktora.

Ale knihu naštěstí nenapsal jen tak někdo, ale Žamboch, který skvěle zvládá nejen akční scény (a že jich je požehnaně), ale hlavně práci s postavami a prostředím. Hlavní postava je klasický drsný sympaťák s ne zrovna čistou minulostí (vzhledem ke smečce), který ale má ten správný žebříček hodnot a vhodně povyšuje záchranu rodu nad své zájmy a přežití. Copak takovému hrdinovi jde nedržet palce? Jeho dvě společnice jsou dostatečně sexy, aby udržovaly napětí na správném stupni a dělaly Oziášovi dostatečné zázemí. Zasazení děje do prostředí beskydských lesů, které je detailně zpracováno, včetně názorových specifik lokálních obyvatel, je pak už třešničkou na dortu.

In Nomine Sanguinis je standardní akční řežba z pera zavedeného autora, který si je zatraceně vědom svých silných stránek a neváhá je využít. Knihou si rozhodně hanbu neudělá. Fanoušci autora dostanou, co chtějí a co mají rádi a ti ostatní mají dobře napsaný akční příběh. Ale všichni víme jedno – Žamboch to umí mnohem, mnohem lépe.

 

Autor: Miroslav Žamboch
Obálka: Petr Vyoral
Počet stran: 264
Vazba: brožovaná
Vydavatelství: Triton; 2014
Doporučená cena: 279 Kč
ISBN: 978-80-7387-795-8

Komentáře

komentářů