Policista ve 14. století neměl snadný život. Místo neprůstřelné vesty koženou houni, místo palné zbraně meč. Žádné otisky prstů, žádné detektory lži, žádné kamerové systémy. Posily si zavoláte jedině tak, že budete hodně nahlas křičet. A i policistům se stávají nešťastné nehody. Thomas Collingham to ví, ale je mu to jedno. Nemá co ztratit – už o všechno přišel. Takže když přijde nabídka stát se konstáblem proslulého londýnského mostu, bez váhání přijímá. Když šťoucháte do vosího hnízda, počítáte se žihadlem – a někdy je to právě bolest, která vám ukáže cestu…

Jana Šouflová je u nás známá spíše jako výtvarnice. Svitky z londýnského mostu jsou její poměrně vydařenou prvotinou. Při psaní se inspirovala vlastními zážitky a dojmy z Anglie, což autentičnosti knihy přispívá, byť nejde o historické dílo a ani se o to nesnaží.

svitkyKniha je lehce humornou fantasy detektivkou, nejvíce připomínající dobrodružství Hlídky velitele Elánia z příběhů Terryho Pratchetta. Stejně jako v Zeměploše, i zde jde o vážné věci, podané veselým tónem. Kniha se skládá ze čtyř povídek, respektive detektivních případů, které jsou spojeny jak prostředím a postavami, tak nenápadnou hlavní dějovou linkou, která ve stylu Hemingwayova ledovce opatrně vykukuje nad hladinu a teprve na konci se nechá spatřit v celé své kráse.

Každá fantasy kniha je dána dvěma aspekty – prostředím a postavami. Janě Šouflové se obě věci povedly. Svět díla je perfektní. Dvě stě metrů dlouhý, strategicky významný most, obývaný stovkami lidí, ale i jiných bytostí (jako například mluvící useknutá hlava Williama Wallace či kočka pobírající královský plat), je skutečně originálním místem pro odehrání dramatu. Postavy jsou celkem obstojné – hlavní hrdina je klaďas jen s mírnými negativními aspekty, takže asi nepřekvapí, naproti tomu jeho parťák, koroner Lionel, přidává do drinku tu správnou dávku šibeničního humoru a cynismu.

Atmosféra knihy je hlavně zezačátku velmi zdařená. Případy jsou rozehrány dostatečně tajemně a občas na čtenáře dýchne hororový vánek; fantastické prvky se zde objevují, ale není jich příliš mnoho. Výjimkou je poslední případ knihy, což je také jediná věc, kterou bych autorce trošku vytknul – na konci rozhodně nešetřila s deus ex machina v podobě mytologických zázraků. Případům nic nescházelo, intriky, detaily, záhadu mlžící náhody ani poctivá detektivní práce; jen to rozuzlení mohlo být méně „božské“.

Bonusové body nicméně nahrávají ilustrace, které autorka sama malovala a je vidět, že se v řemesle vyzná. Titulní stránka knihy je překrásná a i zbytek obrázků splňuje standard a především dokresluje středověkou atmosféru díla.

Svitky z londýnského mostu jsou prvotinou, kterou si přeje napsat každý autor. Sice nechávají autorce prostor pro zlepšení, ale zároveň mají kvalitu, za kterou by se nestyděl ani ošlehaný veterán. Doufám, že o Šouflové uslyšíme velmi brzy znovu, a to nejen díky její výtvarné kariéře!

 

Vydal: Straky na vrbě, 2014
Autor: Jana Šouflová
ISBN: 978-80-87364-47-5
EAN: 9788087364475
Počet stran: 376

Komentáře

komentářů