Jsou knihy, které když zavřete, tak si položíte otázku začínající na slovo proč: Proč hrdina musel tak trpět? Proč jejich lásce nebylo přáno? Proč se temný lord stal zlým? Proč se princ zamiloval do Sněhurky ležící v rakvi a chtěl si ji odvézt? A občas se objeví kniha, která vyvolá otázku: Proč takové pěkné téma autor tak zazdil? (pozn. autora: slušná verze otázky)

 

konspirace-umbrellaNad městem Racoon City se vznáší strach. Jak počet obětí roste, lidé mizí, nebo jsou nacházeny jejich zohavené ostatky nesoucí známky kanibalismu. Začíná se mluvit o podivných psech a monstrech, pohybujících se noční tmou v nedalekém lese. Policie je bezradná. Ani po několika pátracích akcích není na stopě pachateli o nic víc, než tomu bylo na začátku. Do akce je tedy povolána speciální jednotka S.T.A.R.S. (Special Tactics And Rescue Service). Pečlivý plán pátraní se ale během chvíle zhroutí jako domeček z karet. První vrtulník vyslaný do akce se náhle odmlčí a druhý tým je krátce po vysazení napaden krvelačnými monstry, které snad někdy dříve mohly být psy. Aby se zachránili, uchýlí se přeživší členové jednotky do záhadné vily, vystavěné uprostřed lesů extrovertním miliardářem. Netrvá dlouho a začíná být jasné, že místo do bezpečí se uchýlili do místa, kde to všechno začalo.

Napsat dobrou knihu podle počítačové hry není jednoduchý úkol. Ale již slušná řádka autorů dokázala, že to jde. Co ale mají všechny ty romány z Diabla, Doomu, The Elder Scrolls, Dragon age a dalších společné? Inspiraci. Autor vzal herní svět a do něj zasadil svůj příběh, který se sem tam občas otřel o základní dějovou linku her. Takhle to funguje dobře. Co se ale stane, když místo vlastního příběhu autor spustí na počítači hru a začne přepisovat, co vidí na obrazovce? Modří již vědí.

Počítačová hra na čtenáře z této knihy kouká doslova z každé stránky. Co na tom, že jsou protagonisti vykresleni zběžně, vždyť stejně většina z nich poslouží za potravu chodícím mrtvým. Jenže u každé postavy je popisováno, jak střílí, jak řídí a jakou má sílu víc, než jak vypadá nebo působí na okolí. Doslova mi před očima defilovaly postavičky, otáčející se na obrazovce, vedle kterých se měnily hodnoty jednotlivých parametrů. Snad to tím skončí, řekl jsem si. Neskončilo. Začalo. Tým jasně definovaných postaviček naskákal do vrtulníku a vyrazil na záchrannou akci do lesa. A vyzbrojil se, světe div se, pouhými poloautomatickými pistolemi. Dobrá, dobrá. Vím, že každá dobrá střílečka začíná s pistolí v ruce, ale nemohla autorka alespoň trochu přihlédnout k taktice a praxi speciálních jednotek? Vždyť do lesa by šla líp vyzbrojená i četa dopraváků.

Nu, řekl jsem si. Teď jsou v domě, tak to začne. Začalo. Začala se hrát hra. Od místnosti k místnosti, občas se zastřelila zombie, ale většinu času se hledaly klíče od dveří nebo různé artefakty, které otvíraly další přístup. A každou další místnost jsem čekal, že se to zlomí a již za těmi dalšími dveřmi bude něco, co se bude tvářit jako děj knihy. A zase ne.

A takhle to šlo stránku za stránkou. Když se otevřely poslední dveře (ty od vrtulníku), přeživší odletěli do východu slunce a já se pohodlně opřel do křesla, protože jsem dohrál další hru. Teda vlastně dočetl knihu, pardon. Konspirace Umbrella je navíc zatížena dalšími logickými chybami, které člověk hrající hru přejde mávnutím ruky, ale v knize působí jako pěst na oko. Tak třeba: namazaná brokovnice na hácích, které spouští mnohatunovou past, (Jak se asi má ten, kdo ji promazával?), pokousaná těla nalezená v lese zůstala mrtvá, sbírání destiček poschovávaných po vile k otevření dveří atd.

Proč? Proč autorka nevzala mrazivý svět ovládaný korporací Umbrella a nezasadila do něj svůj osobitý příběh s osobitými postavami? Když už zpracovala prakticky první díl herní série, proč tomu nedala trochu logický příběh, když jinak je kniha psaná čtivě a překvapivě lehce? Mně to přijde jako vyhozený potenciál a energie.

Jako návod ke hře kniha funguje skvěle. Jako hororový akční příběh nefunguje skoro vůbec. Ocení ji tak jednoznačně hlavně hráči série Resident Evil, což je podle mě velká škoda, protože obstojné řemeslné zpracování a zajímavý námět mohl zaručit mnohem širší spektrum čtenářů.

 

Vydal: FANTOM Print; 2014
Autor: S. D. Perry
Obálka: Titan Books
ISBN: 978-80-7398-276-8
Počet stran: 256

Komentáře

komentářů