Fantasy má mnoho podob. Obzvlášť poslední dobou vládnou trhu různé vlny sub-žánrů a klasická fantasy se tak ocitá na okraji zájmu nejen vydavatelů, ale i spisovatelů a hlavně čtenářů. Jistotou tak zůstávají jen zavedení autoři se svými mnohasetstránkovými eposy. A ruku na srdce, oni nově se objevivší autoři zas kvalitou příliš nehýří.

.

A do takového stavu věcí se objeví dosud neznámý Robert M. Wegner s knihou Sekera a skála, meč a žár.

Kniha je tvořena souborem povídek rozdělených do dvou částí. První polovina knihy, nazvaná

Sekera a skála, vypráví příběhy jednotky Horské stráže. Ta pod vedením svého poručíka hlídá severní hranici Meekhánské říše. A hlídá ji bez ohledu na vlastní ztráty. Druhá část knihy nese název Meč a žár a popisuje tragický příběh Yatecha, šermířského mistra.

Povídka Horalova čest nám představí hrdiny první poloviny knihy. Jednotka Horské stráže se vydává po stopách odpadlého severského kmene. Vybíjení podhorských vesnic a kanibalismus není to nejhorší, čeho se odpadlíci dopouštějí. Autor začíná pěkně zostra a hned v první kapitole nám nabídne temnou fantasy jak řemen.

Příběhy na severu pokračují příběhem nazvaným Všichni jsme Meekhánci. Epický příběh hrstky odvážných vojáků, kteří se postavili na odpor v beznadějném boji masivní převaze nepřátel, je vyprávěn jedním z jednotky. Jeho vyprávění uhrane čtenáře stejně, jako jednotku Horské stráže, která mu naslouchá v povídce.

Dost bylo běhání po horách. V další povídce Šarlat na plášti je jednotka poslána, aby doprovodila císařského vyslance v jednání o spojenectví se severskými kmeny. Jelikož ne každému je takový mír po vůli, dojde k provokacím, které se dotknou cti i samotné Horské stráže.

Poslední příběh ze severu jménem Krev našich otců přivádí jednotku do rybářské vesnice, jejíž obyvatelé skrývají před světem zdroj svého bohatství, které je zároveň i jejich prokletím. V poslední povídce leckdo ucítí atmosféru mistra hororu H.P. Lovercrafta.

.

Druhá polovina knihy je uvedena povídkou Protože tě miluji více, než svůj život. Fantastická kombinace poeticky popisovaného vztahu mezi jedinci různých kultur a krvavé práce mistra šermíře je ukončena tragicky a nezvratně.

Logické pokračování jménem Kdybych měla bratra je v podstatě popisem kulturních zvyků jižanských národů. Celý děj se nad situací vznáší hrozba masakru, z kterého nikdo nemůže vyjít jako vítěz. Navíc povídku odlišuje zajímavý vypravěčský styl.

Polibek štíra je prvním textem druhé části knihy, v kterém hraje jednu z hlavních rolí magie. A to ne jakákoli, ale smrtící magie té nejhlubší pouště.

Vyvrcholením knihy je závěrečná povídka Zabij mé vzpomínky. V ní vrcholí nejen příběh Yatecha, ale formy nabývají i letmé náznaky z knihy první. Aby toho nebylo málo, do děje se začnou plést samotní bohové.

Když se kriticky podíváte na zápletky jednotlivých povídek, musíte připustit, že originalita z nich zrovna neprýští. To je snad jediná drobná šmouha na celé knize, a upřímně, všimnul jsem si toho, až když jsem je teď sepsal pod sebe.

Byť jsou některé zápletky klišé, máte jedinou šanci, jak se vyhnout přečtení té knihy, a to ji neotvírat. Po prvních několika stránkách vás autorův styl vyprávění pohltí a nenechá vás ani odběhnout na toaletu (to vím z vlastní zkušenosti).

Perfektně vykreslené postavy a celistvý svět, který je svou surovostí uvěřitelný jako žádný jiný. Hrdinské skutky se nekonají v nadšeném přesvědčení, ale jsou nutností chvíle. A postavy mají téměř vždy na výběr mezi špatnou možností a tou ještě horší. Jejich činy jsou pak uvěřitelné jako málokteré.

Nejsilnější autorovou zbraní je jeho cit pro různé kultury a politiku. Ať už je to oblast severu nebo jihu, v obou žijí národy, které si zakládají na svých hodnotách a nikdy se jich nevzdají. To ovlivňuje jejich vztah k meekhanskému císařství – jak k národu, tak k jednotlivcům.

Bez obalu říkám, že něco tak dobrého jsem již dlouho nečetl. Kniha mě chytla a nepustila. Jednotlivé příběhy jsou od sebe velmi dobře odlišitelné a ve svém důsledku, byť jsou díly jedné skládačky, tak i nosné jako samostatné povídky. Polská fantasy dokazuje, že neskomírá, ale právě naopak. Nabírá druhý dech a svým novým autorem potvrzuje, že má své nezastupitelné místo v tomto žánru i na mezinárodní úrovni.

 .

Sekera a skála – to jsou poklady severu. Vědí to vojáci šesté roty poručíka Kennetha-lyw-Darawyta. Ale co když jsou bitvy, jež nelze vyhrát? Jediné, s čím může Horská stráž tedy počítat, je horalská čest…

Meč a žár – pouze tolik zůstalo maskovanému Yatechovi z pouštního jihu. Je možné válčit s bohy pomocí meče? Ano, pokud jsi Issaran a nemáš nic, co bys mohl ztratit…

Příběhy z meekhánského pohraničí jsou knihou o válkách bohů a válkách lidí. Seznam se s osudy plemen, která v poušti existují už tři a půl tisíce let. A s lidmi, kterým, když už není jiné východisko, zůstává ještě meč a sekera v ruce a hrdost a vytrvalost v srdci.

Meekhánská Říše zahrnuje mnoho národů, ale má i mnoho nepřátel. Naštěstí však i Horskou stráž, která na Severu v boji s nepřáteli dokáže téměř nemožné. Ovšem dodržování neobvyklých kmenových tradic Yatecha z jižního kmene Issarů vede k tragédii.

Robert M. Wegner dokázal vytvořit originální magický svět fantasy i napínavé akční scény tak, že za jednu z povídek obdržel prestižní cenu Janusze A. Zajdla. Vzbudil však nadšení nejen mezi literárními kritiky, ale především mezi polskými čtenáři, kteří ho neváhali přirovnat k nejúspěšnějším tvůrcům moderní fantasy – Stevenu Eriksonovi a Joeu Abercrombiemu.

Mimořádný úspěch povídkového souboru na polské scéně se samozřejmě neobešel bez pokračování, druhý svazek série Východ – Západ vyšel o rok později a je chystán i v českém překladu. (příběhy z meekhánského pohraničí sever-jih) (anotace)

.

Název:  Sekera a skála, meč a žár (Příběhy z meekhánského pohraničí sever-jih)

Autor: Robert M. Wegner

Obálka: Rafal Kosik

Překlad: Pavel Weigel

Počet stran: 497

Vazba: brožovaná

Vydavatelství: Laser 2011

Doporučená cena: 289 Kč

Komentáře

komentářů