Anitu Blakeovou zná většina čtenářů fantasy žánru, ačkoliv ne každý je s touto báječnou sérií seznámený blíže. Vypsala jsem tedy několik vtipných dialogů a citátů z knihy Inkubovy sny a doufám, že vás navnadí, abyste dali této sérii šanci.

Jsem první lidská nimr-ra v dlouhé historii leopardodlaků. Ačkoli vzhledem k tomu, že se zabývám oživováním mrtvých a jsem zákonná popravčí upírů, najdou se lidé, co by se ohledně mojí lidskosti dohadovali. Oni prostě jen závidí.

Jakmile něco funguje moc dobře, začnu do toho šťourat a dloubat, dokud se to nerozbije nebo mě to nekousne. Snažím se to nedělat, ale starých zvyků, zvláště těch špatných, se člověk jen tak nezbaví.

Chtěla jsem se zastavit za Larrym a Tammy a omluvit se jim, pak se podívat na tělo. Bylo mi líto, že přijdu o zbytek hostiny a tak, aby byla tu ta vražda. Nejen že uniknu otázkám Arnetové, ale taky nebudu muset tancovat s Micahem, Nathanielem ani kýmkoli jiným. Vyhlídky na noc se začaly zlepšovat. Cítila jsem se trochu provinile, ale byla jsem ráda, že někdo umřel.

„Snažím se neztrácet žádné další části sama sebe, ale jako bych nedokázala přestat. Dnes jsem necítila vůbec nic, kromě viny, že nic necítím. Jak moc je tohle šílené?“

Slíbila jsem si, že nebudu ničit něco, co funguje. Slíbila jsem si, že se nebudu hrabat v hnoji, pokud do něj nebudu chtít spadnout. Vyslovila jsem malou modlitbičku, abych ty sliby dodržela. Protože bůh ví, šance, že ty sliby bez boží pomoci dodržím, jsou téměř nulové.

anita-blake-12-inkubovy-snyDobrý pocit vyprchal, jakmile jsem se ocitla na parketu. Najednou se ode mě čekalo, že budu tančit. Před lidmi. Před lidmi, z nichž většina byli poldové. Poldové, s nimiž pravidelně spolupracuju. Nikdo nemá míň slitování, když mu dáte do ruky dost munice, než banda policajtů. Když budu tancovat dobře, budou si ze mě dělat legraci ještě víc. Pokud si uvědomí, že tancuju dobře a se striptérem, vtipy na můj účet nikdy neskončí. Pokud by si uvědomili, že tančím špatně a navíc se striptérem, vtipy by byly, no, hrozné. Ať se na to podíváte jakkoli, byla jsem v háji.

Jason: „Důvod, proč ty a Micah můžete odpracovat tolik hodin, je, že Nathaniel se stará o většinu věcí v domácnosti. Jak by ses o to postarala ty, kdybys neměla Nathaniela?“
Anita: „Nechci si Nathaniela nechat jen proto, že mám díky němu jednodušší život.

Anita: „Nebál ses?“
Nathanile: „Ne. Vím, že bys mi neublížila.“
„Jsem ráda, že si je aspoň jeden z nás jistý.“

Doktorka Lillian: Nemůžu mluvit za každého zvlášť, ale vím, že krysodlaky překvapuješ bez ustání. Nikdy nevíme, co uděláš příště.“
Anita: „To nikdy nevím ani já.“

Anita: „Je se mnou nemožné vyjít, co?“
Doktorka Lillian: „Ne nemožné, ale úplně lehké to taky není.“

Anita: „Můj život teď parádně funguje, ale s dětmi by to nešlo.“
Ronnie: „Proč? Protože nemáš manžela?“
„Ne. Protože se mě každou chvíli někdo snaží zabít.“

Anita o J-C: Láska není hezká, jednoduchá a přímá, jak jsem ji chtěla mít. Není to jen jedna věc, ale složenina z mnoha malých součástí. Klidně jsem mohla přiznat, že jeden z důvodů, proč ho miluju, je, že je těžké ho zabít.

Ronnie: „Ty jsi vždycky brala sex jako závazek, Anito. Nikdy jsem to nechápala. Je to jen sex. Někdy dobrý, někdy ne tak dobrý, ale pořád jen sex. Není potřeba z toho dělat vědu.“
Anita: Pokrčila jsem rameny. „Už dávno jsme se shodly, že se na tomhle neshodneme.“

Ronnie: „Ty ses stala milenkou vládce města a přitom jsi kolem sebe kopala a křičela, že se to nikdy nestane. A teď tu máš jedno, ne dvě ménage á trois. A to tvůj životní cíl bylo věrné manželství s jedním mužem.“

Bert: „Když ti řeknu, že je ta sukně moc krátká, vezmeš si zítra něco ještě kratšího.“
Anita: „Jo.“
„A když ti budu vytýkat tu černou…“
„Mám černé šaty,“ přerušila jsem ho. „Mám dokonce velmi krátké černé šaty.“
„Proč se vůbec namáhám?“
„Dohadovat se se mnou?“ řekla jsem.
Přikývl.
„Nemám ponětí.“
Aspoň ses namalovala. To oceňuju.“
„Mám po práci rande,“ vysvětlila jsem.

Anita na zombie: „Víte, pane Hermane, jste jeden z mála těch starých, které jsem kdy probudila, který tak rychle pochopil všechny své možnosti. Ve své době jste musel být výjimečný.“
„Děkuji vám za kompliment a rád vám ho vrátím. Máte skutečně výjimečný dar. Společně můžeme vybudovat celou říši.“
„Už obchodního zástupce mám, ale stejně děkuju.“

„Ty se nikdy Belle Morte nestaneš. Nikdy se z tebe nic tak zlého nestane.“
J-C: „Jak si tím můžeš být tak jistá?“
„Protože bych tě zabila dřív, než by se z tebe něco takového stalo.“

Jason: „Do prdele, Anito, ty jsi chlap. A fakt, že nemáš to správné nádobíčko, na tom nic nemění.

Jak jsem se dostala k tomu, že tu dávám bývalému snoubenci lekci sexuální výchovy? Jak se vůbec člověk k takovému rozhovoru dostane? Prostě asi smůla.

Hormony jsou zrádní parchanti. Jim nezáleží na tom, na kolik kousků máte roztříštěné srdce. Jim jde jen o to, že v místnosti je krásný chlap.

Richard se zvedl jen natolik, aby se podepřel na loktech. „Řekla jsi to sama, Anito. Chodíš s Jean-Claudem a s Asherem, žiješ s Micahem a Nathanielem. Pověděla jsi mi, že se ti zatraceně líbí představa, jak ležíš mezi dvěma muži. Co jsou další dva navíc?“
Podívala jsem se na Jean-Clauda. „Tos mu strčil ruku do zadku a hraješ si s ním jako s břichomluveckou loutkou? Protože tohle nezní jako on. Zní to jako ty.“

Řekněte mi, že něco nemůžu, nebo mi dokažte, že něco nemůžu, a mně to nedá, musím to zkusit.

„Jste zatraceně otravná ženská.“
„Ano.“
„Tam uvnitř ale budete poslouchat naše příkazy, jasné?“
„Zkusím to.“
Zavrtěl hlavou.
„Kdybych řekla rovnou ano, byla by to lež.“

Komentáře

komentářů

About The Author

V současné době patří mezi mé oblíbené autory Patricia Briggsová, Laurell K. Hamiltonová, Kim Harrisonová, Petra Neomillnerová, R. E. Feist a mnoho dalších. Co se týče žánru, kromě fantasy mám v oblibě také paranormal romanci, thrillery a pohádky (např. Oksa Pollocková či Percy Jackson).