„Každý nový příběh staví na tom předchozím, aniž by se stával nepřístupným novému čtenáři.“ To nám tvrdí citace v anotaci již čtvrtého Lucifera, který u nás vyšel. Dobrovolně jsem tedy ze sebe udělal pokusného králíka a pustil se do Božské komedie, aniž bych znal předchozí díly.

Lucifer je neskutečně zajímavý komiks. Vychází v nakladatelství Vertigo, což je dospělejší odnož DC Comics a jako takové má na kontě hodně zajímavých kusů (například Hellblazer). Lucifer tedy není nějaké mainstreamové počtení určené masám – a to ani scénářem, ani kresbou.

Přiznám se, že jsem si k Luciferovi hledal cestu minimálně půl knihy. Částečně i kvůli mému vkusu – nemám příliš v lásce světy, ve kterých figurují postavy největšího světového bestselleru – Bible. Největší problém mám s anděly, protože málokdy je v daném universu jasně řečeno, co jsou vlastně zač a co dokážou. A to platí i zde – máme tu anděly, kteří si stěžují na pot, kteří se bojí smrti, přitom jsou prakticky nesmrtelní. Nebo ne? Nevíme. Neznáme pravidla hry, a to mě vždy zneklidňuje; a hlavně si často říkám: CO vlastně andělé dělají, když zrovna nesledujeme jejich počínání? Sedí na obláčku? Musí se přece hrozně nudit!

Jako další neduh bych zmínil mnoho nevýrazných postav – po celou dobu hlavního příběhu jsem si nestihl nikoho oblíbit, či ho začít nesnášet, což platí i o Luciferovi, který má asi fungovat jako hlavní postava, ale v Božské komedii se objeví jen letmo – funguje tu spíše jako symbol.

 .lucifer4

A v tom tkví asi největší síla této série – musíte si k ní najít cestu. A jakmile tak učiníte, stojí to za to. Naprosto si mě získal krátký příběh Mene tekel – s hlavní dějovou linkou souvisí nepřímo (ale ovlivňuje ji zásadně), protože sledujeme úplně jiné hrdiny (respektive hrdinku) z úplně jiného světa. Mladá kentaurka Kira je potomkem mocné čarodějky, a jako taková má velikou moc. Po válce s lidmi to vypadá, že v zemi nastane mír, ale Kira má vize o válce. Vydává se tedy zpravit o svých vizích jejich stvořitele – Lucifera.

Jedná se o dojemný kraťas s neskutečnou silou v detailech a v návaznosti na celkový příběh.

 .

Hlavní linka pak sleduje Luciferův svět, který si chtějí podrobit krutí Basanos (skupina průsvitných zláků). Dopomoct jim má žena z lidského světa. Pak je tu také Michaelova dcera Elaine, která se stane andělíčkem, aby mohla zasáhnout do osudu Luciferova světa. Jejím průvodcem je malá okřídlená potvůrka chrličovského vzhledu, která funguje jako hlavní zdroj (někdy zbytečně násilného) humoru. Chrlič Gaudie také figuruje v poslední povídce Vloupačka, která sází hlavně na humornou notu a je takovou příjemnou tečkou celé knihy.

V knize se také mihne smrt, která nápadně připomíná Erica z Vrány (ačkoli je to žena) a vládne jedinečním charismatem – to samé platí o šéfce Basanos – malá blonďata mrcha s ofinou a chladným pohledem – záporačka par excellence.

 .

Lucifer jistě nesedne každému – ačkoli mohu potvrdit, že lze začít čtvrtou knihou, doporučuji přeci jen sehnat tu první (např. zde). Dříve se tak dostanete do tempa a ponoříte se do panelů a textu – jak jsem psal v úvodu této recenze: Lucifer je zajímavá série. Ale chce to čas na to, než se vám dostane pod kůži.

Lucifer 4Název: Lucifer – Božská komedie

Autoři: Mike Carey (scénář), Peter Gross, Ryan Kelly, Dean Ormston (kresba)

Nakladatelství: CREW

Počet stran: 192 (pevná vazba)

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy recenzuji hlavně fantasy knihy a komiksy, ale rád také něco napíši o pc hrách. Za nejpovedenější fantasy příběhy, které jsem četl, považuji trilogii První zákon (J. Abercrombie), Hrdinou (M. A. Stackpole) a Na ostřích čepelí (M. Žamboch).