Anna se obětovala pro Case a jeho přátele, když stáhla ducha vraha Casova otce do pekla. Jenže tím to zdaleka nekončí. Cas Annu hledá, ale bezvýsledně. Půl roku po jejím zmizení po ní stále není ani stopy. Nakonec však Casova posedlost přinese ovoce. Ovšem toto ovoce je shnilé a rozhodně není tím, co by náš lovec duchů očekával. Anna se mu začne zjevovat, to sice ano, ale Cas musí být svědkem jejího utrpení, když vidí, jak Anna znovu a znovu opakovaně umírá… Je načase začít pochybovat o své příčetnosti.

.

Duševní zdraví

Cas zpočátku opravdu uvažuje o tom, zda se nezbláznil, když Annu vidí všude. Na jeho psychickém stavu se pozitivně nepodepisuje ani to, když je neustálým svědkem Anniných smrtí, a že je to zatraceně pestrý výběr. Jak se ukazuje, Anna neskončila na žádném pěkném místě, ale v pekle… a očividně tam není sama. Cas rozhodně nemíní poslouchat nic o tom, že Anna si jakožto vražedkyně peklo zaslouží a jinde ani skončit nemohla – toto přesvědčení jeho blízkých ho nemálo rozčiluje. A proto se rozhodne ji odtamtud dostat. Gideon ani Morfran ho nemohou odradit a nakonec mu, byť ne zcela dobrovolně, pomohou. Na scénu tak přichází záhadný starý řád, který o mrtvých ví dost na to, aby Casovi poradil, jak přivést Annu zpátky do našeho světa. Otázkou ale zůstává, zda bude Cas schopen zaplatit cenu, kterou po něm řád požaduje.

.

Nech to být…

Už v prvním dílu jsem autorku obdivovala za to, jak věrohodně dokáže psát v první osobě za mužskou postavu. Tady navíc dokázala ještě velice dobře vystihnout jeho duševní rozpoložení, když vidí, jak je Anna mučena. Cas je postavou, kterou autorce naprosto a bez výhrad věřím, a to i ve chvílích, kdy mě rozčiluje. Dokážu jeho chování pochopit a tedy mu i ledacos odpustit. I na zbývajících postavách ale Kendare Blake odvedla kus práce – hrdinové se vyvíjejí, neustrnuli na mrtvém bodě a je to dobře. Vztahy mezi nimi jsou dynamické a mají také dopad na to, co se v knize děje, což se mi opravdu líbí.

Přiznávám, že mě zpočátku rozčilovalo klasické „na-nic-se-neptej-nech-to-být-je-to-nebezpečné“ řeči. Je jasné, že to dospělí prostě říkají, ale je ironické, jak si myslí, že po takovém varování toho někdo nechá. Mnohem lépe by udělali, kdyby Casovi hned na začátku řekli, o co jde – možná by ho to vyděsilo natolik, že by toho nechal (my tedy víme, že ne…), takhle ale akorát podnítili jeho zvědavost. Naštěstí si je autorka tohoto paradoxu vědoma a neplácá se v něm zbytečně dlouho, což je jedině dobře.

Teď ale pár záporů… Tentokrát mi v knize chyběla příjemně mrazivá atmosféra a ona beznadějná láska. Celkově je zdejší atmosféradívka z nočních můr oproti Anně krví oděné jen slabým odvarem. Zpočátku zde byl ještě stále rozpoznatelný autorčin cit pro lyriku, ale ve chvíli, kdy na scénu přišel tajný velšský řád, kniha poněkud zrozpačitěla. Zajisté, scény typu „les sebevrahů“ byly působivé, o tom nelze pochybovat ani v nejmenším, ale náhle se nám tu objevilo velké množství nových postav a předchozí atmosféra se vytratila již úplně. Celkově byla celá část s řádem jaksi křečovitá a oproti předchozím částem knihy výrazně slabší.

Ukázalo se, že autorka si neumí moc poradit s konci. Když bych to přehnala: tak se větší část knihy nic nedělo a najednou je vše vyřešeno během tří kapitol, přičemž do té doby jsme neměli takřka žádná vodítka k tomu, jak to může být. Možná je to dobře, ale mě to trochu zklamalo…

.

Dívka z nočních můr je pořád na poli paranormálních romancí a young adult v mém žebříčku hodně vysoko, ale kvalit prvního dílu v mých očích nedosahuje. Možná je to ale dáno jen mými vysokými očekáváními – Kendare Blake zkrátka nasadila prvním dílem laťku zatraceně vysoko a teď se bude jen těžko překonávat.

.

Název: Dívka z nočních můr (Cas a Anna II)

Autor: Blake, Kendare

Nakladatel: Baronet
Překlad: Andrea Vašíčková
Rok vydání: 2013
Počet stran: 288

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...