Na konci předchozího dílu s názvem „Bájná pečeť“ se postavy knihy ocitly v opravdu nezáviděníhodné situaci. Po mnoha úkladných vraždách a zběsilé bitvě na vlaku v magické bouři se hrdinům sice podařilo dostat se včas před shromáždění kouzelníků, ale lordmág Welington se tam dostal též a převzal moc nad Stříbrným kruhem. Jonathan, mladičká Kendra, kouzelník Holmes i řada dalších čarodějů se tak ocitají pod zámkem.

.

V několika málo dnech

Je jasné, že nikomu se v temné kobce nelíbí. Kouzelníci se snaží utéct, ale jejich snahy jsou marné – jejich strážemi není jen tak někdo. Nemluvě o celé řadě čarodějů, která si na této skupince „hodných“ chce takříkajíc zchladit žáhu.

Stejně jako v předchozím dílu se celý příběh odehrává během několika málo dní, takže události následují jedna druhou v tempu, které je občas tak zběsilé, až je trochu zmatené. Kromě toho se nám tu také větví dějové linky: ocitáme se v několika uprchlických skupinkách i mezi rebely. Kromě toho se do děje zaplétá také tajná organizace inkvizitorů při svaté církvi, kterým se současná nerovnováha magie skutečně nelíbí.

Těšit se můžete na střelné zbraně, magické vychytávky i vzducholoď. Autor opět dokázal skvěle navodit atmosféru viktoriánského Londýna a tentokrát zahrál i na temnější strunu – aby byl Prazdroj magie uzavřen a svět nebyl uvržen do chaosu, bude nutné přinést oběti…, a všichni to tak nějak tuší.

Počet postav se neustále mění a přiznám se, že jsem občas měla mezi jmény anglických gentlemanů trochu problémy s orientací, ale mohu zaručit, že si zamilujete Jonathanova zvířecího společníka – Ruperta (ohledně živočišného druhu se nechte překvapit), který je v relativně pochmurně laděném příběhu příjemným zpestřením a zajišťuje úsměvné scény.

.čas zkázy

Svítá naděje

Nic není samozřejmě ztraceno nadobro a je možné Welingtona zastavit. Hrdinové na tom pracují celou druhou polovinu knihy (tu první se dostávají z vězení).

Přes veškeré kvality „Věku zkázy“, jako je skvělá atmosféra, dobová věrohodnost a příjemné postavy, kniha trpí problémem většiny druhých dílů: na rozdíl od toho prvního nepřináší nic nového, ale všechno se teprve chystá k závěrečnému střetu. Jelikož hrdinové trčí většinu knihy v kobce / na policejní stanice, nestane se víceméně ani nic převratného a rozhodně se rozlučte s něčím, jako byla bitva v magické bouři. Velkolepé finále je tu pojato poněkud jinak a i ono hraje na jinou notu než konec „Bájné pečetě“. Na posledních stránkách knihy se tak ocitáme víceméně ve stejné situaci jako na začátku, ale aspoň s tím rozdílem, že už víme, jaké má tento problém řešení.

Jazyk knihy si zachovává stejnou úroveň – je kultivovaný a navzdory množství událostí, nahuštěných na čtyři stovky stran je styl sám o sobě spíše poklidný, místy až trochu rozvláčný (dlouhá souvětí i v akčnějších pasážích), což je poměrně zajímavá kombinace, která tady funguje.

.

Závěrem bych snad jen podotkla, abyste se nebáli toho, že je kniha řazena jako kniha pro mládež. Na dětského hrdinu tu nenarazíte, jak je kniha dlouhá, a ani styl vyprávění nepatří mezi typickou odpočinkovou četbu. Chcete-li poklidnější steampunkové počtení, je trilogie Věk magie pro vás jako dělaná.

.

Název: Čas zkázy (Věk magie II)

Autor: Perplies, Bernd

Nakladatel: Fragment
Překlad: Vladana Hallová
Rok vydání: 2013
Počet stran: 400

.

Zdroj obrázků: legie.info

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...