Fanouškem japonského komiksu a kresby jako takové nejsem sice dlouho, ale rozhodně jedna z prvních sérií, o nichž se člověk doslechne, je právě Bleach. Dlouho jsem kolem této mamutí série opatrně našlapovala po špičkách a snažila se tvářit se nenápadně, neboť jsem si byla vědoma, že má neznalost této mangy (potažmo anime) je můj kulturní dluh vůči tomuto žánru. Nakonec jsem se ale rozhodla přistupovat k této situaci jako zodpovědný fan a tento dluh nadobro vymazat.

.

The death…

Přiznám se, že jsem se k prvnímu dílu dostala vlastně náhodou – narazila jsem na ukázku, která byla jako příloha u Pevnosti… – a už jsem byla takříkajíc chycená drápkem. Už první kapitola totiž dokáže čtenáře zaujmout a vtáhnout ho do děje. Možná je to tím, že hned na úvodních stránkách jsme svědky toho, jak se hlavní hrdina Ičigo vrhá do bitky, aby potrestal bandu mladých výtržníků, kteří nechovali patřičnou úctu k pietnímu místu, kde před časem zemřela mladá dívka. Ano je to tak: Ičigo vidí duchy. A ne, není to považováno za nic divného – jedna z jeho mladších sester dokáže duchy vycítit a jeho otec mu tuto vlastnost velice závidí. I když otázkou zůstává, zda je co závidět…

Netrvá to dlouho a Ičigo se potká s Rukiou – sběračkou duší. Jejich první setkání rozhodně neprobíhá přátelsky a poklidně, neboť Rukia jde po zbloudilé duši. Je velice překvapená, že ji Ičigo vidí, protože to není běžné – v našem světě se ocitá pouze na spirituálníbleach 1 úrovni. Tato skutečnost jí dává tušit, že Ičigo nebude tak úplně obyčejným smrtelníkem. Pokouší se mu tedy vysvětlit, jak to s dušemi a jejich sběrači chodí, což se neobejde bez množství hádek, ran, kreslených návodů a vtipných hlášek. Jenže zatímco se tihle dva hádají, někde si pobíhá hollow – zlá duše, kterou je třeba zneškodnit. A když nejde Mohamed k hoře… Aby se mu mohl Ičigo postavit a zachránit svou rodinu, musí se na chvíli sám stát sběračem duší.

.

Příběh stojí především na postavách, jak už to tak bývá, a nabízí nám zajímavý výběr. Jelikož Rukia vyčerpala veškerou svou duševní energii, musí zůstat ve světě smrtelníků. Ocitáme se tak na půdě japonské střední školy. Zde se seznamujeme s řadou Ičigových přátel. Především pak s Orihime, která je do Ičiga tajně zamilovaná, a její nejlepší kamarádkou Tacuki. Na scénu přichází i nepřekonatelně silný a málomluvný obr Chad. Je nad slunce jasné, že tahle cháska nám bude dělat společnost ještě dlouho. Všem je věnován dostatek prostoru, abychom nahlédli trochu do jejich minulosti a poodhalili některá jejich tajemství. Na druhou stranu se tím ale rojí spousta otázek, na které ještě nedostaneme odpovědi.

Ve škole ovšem nezůstaneme dlouho, protože Ičigo teď musí zaskakovat za Rukiu jako sběrač duší. Pomalu se tak dostáváme do světa mimo naše chápání, s jeho pravidly, zvyky a nutnostmi, bez nichž moc dlouho nepřežijete.

.

… and the strawberry

ukázkaJak už to tak u japonského komiksu bývá, je značně teatrální, což se vidět nejen na hláškách hrdinů, ale i na samotné kresbě. Ta je poměrně stará (První kapitola vyšla již v roce 2001!) a je to na ní vidět. Postavy jsou hranatější, než je zvykem u soudobějších mang. Kresba je hodně ostře řezaná a má výrazné kontury. Postavy ještě nemají tak typicky velké oči a celkově nejsou tolik roztomilé. Kromě toho, že je tedy kresba v tomto směru realističtější, je také úsporná a nevyhrává si tolik s detaily. Autor kresby a scénáře, Tite Kubo, spíše šrafuje, než že by se věnoval stínování, ale má to rozhodně něco do sebe – na kresbě jsou vidět „tahy tužkou“ a jen minimální digitální zásahy, čímž se manga dosti odlišuje od řady ostatních. Pokud je třeba přistoupit místy ke kresbě takřka karikaturní, nesklouzává vyloženě do podoby „chibi“ – jak bylo naznačeno výše, Bleach si na roztomilost příliš nepotrpí.

.

Za zmínku stojí také překlad, který mě potěšil – puberťáci mluví jako puberťáci, včetně slangových výrazů, a ne jako slovníky (kterými by je člověk v takovou chvíli nejradši umlátil). S tím souvisí i to, že si lidé z nakladatelství CREW dali dost práce s grafickou úpravou, kdy jsou všechny sfx momenty (= zvukové efekty a ostatní citoslovce) pracně včleněny do textu v českém znění. Vzhledem k tomu, že jich tu není zrovna málo a zasahují hodně do kresby, není snad třeba vysvětlovat, že se jedná o pořádný výkon.

Pokud jste se doteď vyhýbali sérii Bleach kvůli jejímu rozsahu, mohu vám doporučit jen jediné: Neopakujte mou chybu! Bleach za to rozhodně stojí. A moci si užít tyhle pořádné bitky s obřími meči, kupou kouzel a naštvanými duchy v českém jazyce…, to je nabídka, která se neodmítá!

.

Název: Bleach 1: The Dead and the Strawberry

Scénář: Kubo, Tite

Kresba: Kubo, Tite

Překladatel: Anna Křivánková

Nakladatel: CREW

Rok vydání: 2012

Počet stran: 189

 .

Zdroj obrázků: crew.cz

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...