O tom, že někteří rodiče by zasloužili opravdu výprask za to, s jakým jménem pustili své dítě do světa, by nejeden z nás mohl dozajista vyprávět. Své o tom ví i hrdina knihy „Anna krví oděná“ – Theseus Cassio Lowood. Aby toho nebylo málo, nemá ve vínku jen jméno, které dozajisté ocení milovníci řecké mytologie a Shakespeara, ale také jistý dar: umí zabíjet duchy. I když je mu teprve sedmnáct, tímhle řemeslem se živí už nějaký ten pátek a zatím víceméně úspěšně – sem tam nějaká podlitina nebo zlomenina se jako selhání nepočítá. Vše jde hladce až od okamžiku, kdy pozná Annu Korlovovou, Annu krví oděnou.

.

Nic není tak, jak to na první pohled vypadá

Cas přijíždí do idylického městečka Thunder Bay s jediným cílem: zabít Annu – ducha dívky, která byla za záhadných okolností zavražděna před několika desítkami let, a která brutálně sprovodí ze světa každého, kdo překročí práh domu, v němž kdysi žila. Zástup jejích obětí se utěšeně rozrůstá, čímž na sebe upozornila Case. Ten se snaží pomstít smrt svého otce, a když zjistí rozsah Anniných schopností, usoudí, že jejím zabitím se stane dostatečně připraveným na to, aby odeslal vraha svého otce do patřičných končin, kam duchové po své smrti odchází. Jenže Anna je zvláštní nejen tím, co dokáže, ale také tím, jak se chová. Cas tak postupně zjišťuje, co se jí stalo. Pravda jím otřese, stejně jako náhlé bestiální vraždy v jeho nové domovině. Jak se zdá, Anna není jediný mocný duch v okolí…

.

Duchařská romantika

Musím se přiznat, že jsem se na knihu těšila, a když jsem zjistila, že ji u nás bude již letos vydávat nakladatelství Baronet, zajásala jsem. Toliko k upozornění na to, že tato recenze do značné míry nejspíš nebude příliš objektivní. Abych to uvedla na pravou míru: kniha zkrátka vyhovovala mému vkusu, naprosto dokonale mi sedla do nálady a byla psaná takovým stylem, že jsem ji zhltla během jediného večera (opravdu dlouho se mi nestalo, že bych nad knihou seděla takhle do noci, protože bych se od ní nedokázala odtrhnout).

.

Autorka knihy, Kendare Blake, pocházející z Koreje, ale vyrůstající v Americe, popustila uzdu své fantazii. Na jejím stylu je znát hnedanna několik věcí. Zaprvé: je mladá. Proto i jejími protagonisty jsou postavy ve věku šestnácti a sedmnácti let. Jenže se na svůj věk nechovají. Jsou až příliš zkušené a rozumné. Ne, že by hrdinové každou situaci vyřešili nejlépe, jak by se dalo, ale rozhodně se nechovají jako typičtí puberťáci. Částečně to lze přičíst tomu, že Cas i Anna za sebou mají dost traumatizující zážitky. Mě osobně jejich chování velice potěšilo, ale vezme-li v úvahu, že to má být právě o puberťácích, může se nabízet otázka, zda je dobře, že se postavy chovají víceméně dospěle. Další věcí je to, že se v knize nachází poměrně velké množství popkulturních odkazů. To už tolik nevítám, neboť to působí lacině, stejně jako zmínky o různých subkulturách. Autorka se naštěstí drží v mezích, nepřehání to a zmiňuje záležitosti, které opravdu nemohly ujít nikomu (Aneb, existuje někdo, kdo neví, kdo byl Bruce Lee nebo co je zač Terminátor?).

„Slyšel jsi někdy o nevěřícím Tomášovi?“

„To na mě neplatí,“ odpoví namyšleně. „To odkazuje na někoho, kdo je skeptický. Já nejsem skeptický. Já jsem pesimistický.“ (str. 215)

Zadruhé: na stylu je znát, že autorka, ač se jedná o její prvotinu, má s psaním zkušenosti, neboť ho studovala. Její kniha tak má opravdu styl. Nejen popisy, které dokáží skvěle vystihnout situaci, živé postavy (i když jim místy chybí trochu plastičnost), ale především atmosféra – tou kniha vyniká –, dokonale vás pohltí a usadí do křesla. Je mrazivá, dojemná, ale také akční, když se autorce zachce. Naprosto skvěle se v ní doplňuje ukočírovaná romantika s nechutnými okamžiky a působivými duchařskými scénami. Možná to zní hloupě (nebo bizarně), ale je to tak, což je právě důvod, proč mi kniha tak sedla. Nebyla vyloženě pohádková, kdy by si hrdinové po první kapitole padli kolem krku, ale nesnažila se ani přehnaně šokovat a znechutit čtenáře hektolitry krve (ale také na ni dojde). Sice trochu zamrzí některé momenty á la deus ex machina nebo skutečnost, že počátek vztahu hrdinů je poněkud nevěrohodný, ale všechno to vynahradí atmosféra a jemný humor, perfektně ladící k ději.  A nesmím samozřejmě opomenout barvitý jazyk a pečlivý sloh, jež si můžeme vychutnat také díky kvalitnímu překladu.

Oproti tomu Thomas, který sedí za mnou, vypadá jako natěšený bígl, který neví, že ho vezou k veterináři. (str. 154)

Ne, nejsem ten typ, který by vyhledával literaturu typu young adult, ale „Anna krví oděná“ si mě získala již po prvních stránkách a já propadla kouzlu knihy; citlivému příběhu plnému starých křivd a porozumění. A když to s Annou zkusíte, třeba si získá i vás. Já teď budu netrpělivě vyhlížet květen, kdy má vyjít druhý díl: „Dívka z nočních můr“.

.

Název: Anna krví oděná (Anna I)

Autor: Blake, Kendare

Nakladatel: Baronet
Překlad: Andrea Vašíčková
Rok vydání: 2013
Počet stran: 272

.

Zdroj obrázků: legie.info

.

Knižní trailer (Emil Křižka)

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...