Rujána byla dobyta, poslední výspou, která stále odolává, je svatyně Arkona. Ta se stala zhoubou celého ostrova i mnoha pohanských kmenů podél pobřeží Bílého moře či po proudu Odry, Pěny a Divoké. Její pověstné poklady zatemnily mnoho myslí, ale jednu více než jiné… Kníže Dolgoživ povolal vojsko ze zemí mimo svět smrtelníků, vojsko Bílých – zhoubné a neuznávající pohanské bohy. Náčelník této hordy chce ovládnout celou Rujánu, usednout na její vladařský stolec a ovládnout pak nejlépe i celé pobaltí. K tomu ale potřebuje Dolgoživovu dceru, která by mu dala na ostrov legitimní nárok a také dědice…

 .

Rogan a Goryvlad

Ani jednoho z hrdinů netřeba představovat; oba jako rytíři (ehm, spíše žoldnéři) v černém vyslyší volání žreců z Arkony a vydají se svatyni na pomoc. Od původního plánu nenápadně se dostat za zdi posvátného místa upustí ve chvíli, kdy dorazí do Štětína a narazí na tamního knížete Kručinu, jemuž se již skoro podařilo upít se k smrti. Rogan pomalu zjišťuje, jací démoni byli povolání na tento svět, a rozhodne se jednat. Přemluví Kručinu, aby se spojil s nesvářeným kmenem Voliňanů a společně pak vytáhli na Rujánu. Naplní Kručinovu hlavu vidinou slávy, moci a bohatství. Není ale jediný, kdo dostal stejný nápad. Když se pak do všeho připlete čirou náhodou Dolgoživova dcera Vlada, která do té doby unikala pronásledování Bílých a zůstávala za ní jen spáleniště vesnic jako pozůstatky jejich hněvu, celá situace se ještě zkomplikuje, neboť se knížata jednotlivých kmenů začnou chovat jako kohouti na smetišti…

 .

Od rozbíjení lebek k manipulátorství

Celý příběh se nese v dobrodružném duchu. Děj má spád, neustále se něco děje a stránky vám rychle ubíhají, ani se nestačíte divit. Přestože příběh není kdovíjak zamotaný a složitý, můžeme tu spatřit již mírný odklon od původní takřka bezhlavé řeže. Rogan zjišťuje, že věci se dají řešit i jinak než hrubou silou. Od rozbíjení lebek nepřátel, na které ale také dojde v hojné míře, žádný strach, se pomalu přesouvá do stínů a tahá za nitky. Našeptává, jaká rozhodnutí by byla pro knížata a vladyky nejlepší, ale de facto sleduje především své záměry. Což neznamená, že by nehleděl na životy lidí, s nimiž chce vytáhnout do boje, ale rozhodně se neštítí drobných lží a podvodů, které mu práci usnadní…

Kniha je čtivá a její kulisy, věrohodně zpracované, vás pohltí svou dobovou atmosférou. Konečně se vracíme do krajin, které nám tolik scházely, k našim oblíbeným hrdinům, kteří srdnatě bijí hordy nepřátel lidského i nelidského původu, brodí se jejich krví vpřed za svým cílem. Dostáváme se jim pod kůži, sledujeme jejich rozhodnutí a krok za krokem jdeme v jejich šlépějích vstříc závěrečnému boji, který nás čeká v druhém dílu.

 .

Zlato Arkony rozhodně patří mezi to nejlepší, co dobrodružná historická fantasy může nabídnout. Příběh, který nedokážete odložit, dokud se neocitnete na poslední stránce. Roganovi a Goryvladovi jejich návrat sice chvíli trval, ale zato se vrátili se vší parádou a v plné síle. Bílí se mají na co těšit!

 .

Rastislav Weber

Nemohu opominout také povídku, která je uveřejněna na konci knihy – vítěz soutěže „Napiš si svého Rogana“ Rastislav Weber nám předvedl svou Krvavou volbu.

Povídka je řemeslně dobře zpracovaná a má příjemný námět. Je vidět, že autor má dílo Juraje Červenáka načtené (přinejmenším to tak vypadá), protože se dokázal velice přesvědčivě vžít do Roganovy role – používá dobře nejen jeho slovník, ale také popisuje krajinu i dění ve stejném duchu jako Roganův literární otec. Na mě osobně ale povídka působila poněkud uspěchaným dojmem a ráda bych si ji vychutnala klidně i o něco delší…

 .

Název: Zlato Arkony I (Černý Rogan)

Autor: Červenák, Juraj

Nakladatel: Brokilon

Překlad: Robert Pilch

Rok vydání: 2012

Počet stran: 304

.

Zdroj obrázků: legie.info

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...