Na konci prvního dílu hrdina zůstal sám s vědomím toho, že aby dosáhl Temné věže, musí najít tři vyvolené z jiného světa, kteří mu pomohou v dosažení jeho cílů… Jenže to se snáze řekne, než udělá. Začíná tak pátrání po společnících a nikdo nikdy neřekl, že to bude snadné. Roland sám je poznamenaný – prokletý –, a proto nemůže očekávat, že jeho společníci budou bez poskvrnky. Ale i jeho, chladného a pragmatického pistolníka, může něco překvapit…

 .

Volba

Kniha začíná několik hodin poté, co skončil první díl. Roland vzápětí zjistí, že usnout na pobřeží, na hranici přílivu není zrovna nejrozumnější nápad. Ano, i on může udělat chybu. A jak už to tak bývá, tato chyba se s ním potáhne do konce knihy…, vlastně ještě dál. Je tedy zřejmé, že o dramatické a akční scény zde nebude nouze. Kniha nasadí hned od první kapitoly zběsilé tempo, které de facto nezvolní až do poslední stránky. Sice můžeme najít poněkud mírnější pasáže, ale od okamžiku, kdy Roland projde prvními kouzelnými dveřmi, které ho protáhnou do jiné dimenze/světa, knihu nedokážete odložit.

Dveře znamenají volbu. Od orákula a muže v černém ví, koho má hledat, alespoň přibližně, ale nic Rolanda nemohlo připravit na to, co přijde. Sám se do jiného světa dostat nemůže, může se ale dostat do myslí lidí, které pro něj dveře vybraly. A musí si zvolit – chce takového člověka na své pouti, potřebuje ho? Podle toho se ho pak (ne)pokusí dostat do svého světa. Následky volby ale musí nést sám. Má jen tři pokusy a své tři vyvolené…

 .

Kvalita

Musím se přiznat, že jsem se nestačila divit, jak dalece má autor vše promyšlené. Všechno do sebe zapadá, každá věta má své místo a bez ní by se z textu ztratila jeho podstatná část, která by mu citelně chyběla. Popisy i emocionální stavy jsou popsané tak, že nikdy nezpomalují děj, naopak ho významně posouvají a dodávají mu nový rozměr.

Drobnosti, které autor neopomíjel, jsou neuvěřitelné. Často jsem se ptala, trochu s podivem, proč je některá záležitost zmíněna v textu, proč tím „ztrácet čas“ (Ano, chtěla jsem vědět, jak to bude dál!), ale o pár řádků níže jsem si uvědomila, že kdyby tam předchozí pasáž nebyla, ztratil by příběh něco ze své uvěřitelnosti. Bezchybně popsané zákonitosti a procesy našeho světa dělají text zcela věrohodným a působí díky tomu velice promyšleně. Rolandův smyšlený svět v tomto směru rozhodně nezůstává pozadu. Tamní pravidla jsou stejně propracovaná a podaná tak, že máte pocit, jako by se to skutečně mohlo stát; že i nás jednou potká podobná budoucnost a náš svět svým vývojem udělá jeden obrovský krok vzad.

 .

Další lahůdkou jsou samozřejmě postavy. Jejich vybroušená psychologie z nich dělá hrdiny natolik reálné, že máte pocit, jako byste si s nimi mohli promluvit a poplácat je po rameni. Jejich vývoj a boj s vlastním svědomím a vnitřními démony z nich pro čtenáře dělá takřka dýchající bytosti z masa a kostí. Možná právě pro svou reálnost vás někdy budou hrdinové tolik rozčilovat.

Já osobně si vrchovatou měrou užívala paradoxy, kdy byl proti sobě postaven Roland a náš svět. Autor tyto paradoxy dokázal vystihnout excelentně a s dlouholetou zkušeností literárního mistra. Jak se Roland podivuje nad cenami a množstvím zboží, které je v jeho světě nedostatkové, jako je třeba papír, patří mezi nejlepší pasáže. Stephen King dokázal (alespoň podle našich představ) zcela proniknout do mentality člověka z jiného světa a podívat se na naši realitu jeho očima (podobný pocit jsem měla snad jen při četbě dilogie „Válka snů“).

 .

Mohla bych pět ódy ještě dlouho, ale shrnula bych to ve zkratce: Oproti tomuto dílu se „Pistolník“ jeví jen jako stěží průměrné dílo začínajícího autora (čímž ostatně taky je). Je to rouhačská myšlenka, já vím, ale tahle kniha je tak skvělá, že jsem to musela říct.

 .

Název: Tři vyvolení (Temná věž II)

Autor: King, Stephen

Nakladatel: Beta
Překlad: Linda Bartošková
Rok vydání: 2010
Počet stran: 426
Provedení­: hardback
Stav: nové vydání

.

Zdroj obrázků: legie.info

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...