Již jsme se párkrát setkali s tím, že jsme mohli nahlédnout retrospektivně do Rolandova života; odhalovaly se nám střípky jeho minulosti. Znali jsme jménem jeho nejbližší přátele, rodinu, jeho lásku…, ale nikdy jsme nevěděli, co se jim stalo. Samozřejmě víme, že Středosvětem již dlouhé roky nezní ozvěna jejich kroků, ale jak se to stalo, to nám Roland nikdy neřekl. Tato skutečnost se změní právě v tomto, v pořadí již čtvrtém, dílu série Temná věž.

.

Nový pohled na Rolanda

Tento díl z celé série svým způsobem hodně vybočuje. Základní dějová linie se nikam výrazně neposune, neboť Roland se na naléhání svých nových přátel rozhodne vypovědět nám svůj příběh.

Ten si začne se svou osudovostí razit cestu hned den poté, co Roland získá své pistole. Jelikož se jako chlapec nechal vyprovokovat k unáhlenému činu, kterým se sice dostal do dějin, ale jinak mu přinesl jen trápení, poslal ho jeho otec ještě se dvěma přáteli – Cuthbertem a Alainem – daleko od znesvářeného Gileadu, do Mejisu. Jenže už i ve Vnějším světě hlas války revolucionáře, jenž se nakonec bude významně podílet na zkáze celého Rolandova světa – Johna Farsona, Dobrého muže –, nezadržitelně rozeznívá vzduch.

Chlapci brzy zjistí, že v tomto koutě světa něco pekelně smrdí a postupně začnou odhalovat, o co se jedná. Celá situace se ale zkomplikuje, když se Roland zamiluje do mladičké Susan, na niž má zálusk zdejší starosta. A když se nakonec ukáže, že v Mejisu se nachází kousek Čarodějova skla – jeden z bájných vidoucích kamenů čaroděje Maerlyna –, zkáza je dokonána…

.

Smysl

Když sledujeme nitky Rolandova příběhu, dostáváme se mu hlouběji pod kůži. Vidíme ho jako mladého a nerozvážného chlapce, na jehož bedra dopadla tíha zodpovědnosti za lidské životy příliš brzy. Nikdy nebyl rozpustilý, to už jsme mohli zjistit, ale v tuto chvíli ho nalézáme ještě na pokraji dětství, kdy v něm nebyly zakořeněny chlad a smrt. Ovšem nebude to již dlouho trvat a stane se z něj muž, kterého známe z předchozích knih.

Když zjistíme, co stálo u zrodu pistolníka takového, jaký nyní je, nemůžeme se pak už ničemu divit. Poslouchat, respektive číst si, příběh o lidech, kteří jsou v danou chvíli v „našem příběhu“ již mrtví, je zvláštní, vyvolává to určitý druh nostalgie. Zároveň to odhaluje pozadí událostí, které byly dosud z větší části zahaleny tajemstvím.

Čím déle čtete, tím více vám dochází, že vlastně víte přesně, jak to skončí… Zpětně totiž člověk začíná chápat různé poznámky, které Roland občas utrousil nebo řekl v horečce na pokraji vlastní smrti. Je to jako silné tušení, které se mění v jistotu větu za větou, kde jsou schované narážky, jež vám tam autor zanechal jako drobečky…

.

Tento díl byl zatím nejemotivnější a hrál na nejcitlivější strunu. Ostatní případy, kdy šlo o city, byly předkládány s jistou suchopárností, kdy si Roland svým způsobem jejich sílu nepřipouštěl. Nechtěl. Teď se ale vědomě otevřel svým přátelům a i tento čin vyvolává ve čtenáři emoce – konečně se tu utvořilo přátelství dané i něčím jiným než osudem. Společně s ním se ale do Rolandovy mysli stále bolestivěji vrývá vědomí toho, že kolo ka se nemilosrdně otáčí a že bude dozajista vystaven znovu stejným situacím…

Díky této knize se stal charakter pistolníka Rolanda zase o něco lidštějším a uvěřitelnějším. Ve skvěle propracovaných kulisách za jeho doprovodu tak pokračuje i naše putování za Temnou věží.

.

Název: Čaroděj a sklo (Temná věž IV)

Autor: King, Stephen

Nakladatel: Beta
Překlad: Linda Bartošková
Rok vydání: 2008
Počet stran: 656
Stav: nové vydání

.

Zdroj obrázků: legie.info

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...