Zápis první

13. 12. 2012, 3:30

Je chvíli po půlnoční premiéře Hobita ve 3D. Nějakou dobu zabere, než se člověk z toho světa probudí. Vážně se to stalo? Je to zpátky? Středozem je zpátky? Uf, asi už to tak bude. Wow. Zvláštní pocit.

Postřeh číslo 1: Myslel jsem, že když půjdu nejdřív na dabing a pak až originál, bude to v pohodě. Zapomněl jsem, že jsem viděl všechny ukázky, trailery a videoblogy dohromady asi tak stokrát, takže už jsem to stejně měl naposlouchané. Jsem přesvědčený, že bez toho bych nemohl proti dabingu s jednou nebo dvěma výjimkami říct ani prd, ale takhle vím jistě, že originál si užiju ještě o něco víc. Nelituji, že jsem šel na dabing, ale stejně mě rozhodilo třeba předabování trpasličích písní.

Postřeh číslo 2: Ano, na verzi s titulky rozhodně půjdu. Shut up and take more of my money!

Postřeh číslo 3: Díky všem čarodějům, že Del Toro od Hobita odešel a nastoupil Peter Jackson. Vážně nevím, jak by to dopadlo… ale určitě ne takhle dobře.

Postřeh číslo 4: Na jazyk se mi dere pořád jedno slovo: návrat. A to je přesně ten správný pocit, který měl Hobit přinést. Nostalgie.

Postřeh číslo 5: Fuck Aragorn! We’ve got Thorin!

Zápis druhý

13. 12. 2012, 20:45

Je večer a myšlenky už jsou poskládané dost rozumně na to, abych spáchal nějaké smysluplnější hodnocení.

Je hodně věcí, co se mi na Hobitovi líbily. Jsou tu i opačné příklady, ale zdají se mi spíše jako detaily v porovnání s celkovým dojmem. Prostě věci, nad kterými mávnu rukou. Matný dojem, že něco mohlo být vyřešeno lépe, udupaný strhující atmosférou. Podobné myšlenky opravdu Hobit zatlačuje do podvědomí a nutí vychutnávat si to, co nám Jackson servíruje, i s chlupama na nohách.

Bilbovo vyprávění v okamžiku těsně před Pánem prstenů rámující celý příběh je docela příjemným propojením s deset let starou trilogií. Někdo to může nazývat natahováním, já děkuji Jacksonovi za každou minutu ve Středozemi navíc. Pohled do zaniklé říše trpaslíků je pak úplnou lahůdkou.

Bilbo, Thorin a Gandalf táhnou celý film úplně neuvěřitelně. Froda nemám rád v knize ani filmu, zato Bilbo je v Hobitovi naprosto skvělý. Zčásti díky tomu, že na něj ještě nepůsobí prsten, zčásti díky Martinu Freemanovi a zčásti díky věrohodnému rozvíjení jeho vztahu s trpaslíky a celkově jeho realističnosti. Některé jeho motivace si divák musí trochu domyslet, ale jsou tam.

Thorin. Ano, je pravda, že pozice krále-nekrále ho činí dost podobným Aragornovi. Ale Aragorn je jen vedlejší postavou bez minulosti, zatímco u Thorina můžeme sledovat klíčové okamžiky (a jsou to jedny z nejlepších částí filmu). Družinu pak vede svým charizmatem, zatímco Společenstvo prstenu šlo pouze splnit úkol. Verzi s titulky bych si šel vychutnat už jen kvůli jeho hlasu, o který nás připravil dabing (no a taky kvůli Glumovi a Gandalfovi). Nicméně proti českému dabingu objektivně nelze nic moc namítat. Nelíbila se mi volba u krále goblinů, ale to je tak vše.

Co se týče Gandalfa, je trochu zvláštní, že jako jediný vypadá, že zestárl. Jinak se filmařům podařilo přemoci čas a vrátit hercům dávno ztracené roky. Rozhovor Gandalfa se Sarumanem byl dobřem íněný, ale jaksi šablonovitý, prostě asi jako kdybych ho napsal já nebo autor nějakého krimiseriálu.

Tím se dostávám k odbočkám od předlohy. Celkově proti nim nic nemám. Myslím, že filmu spíše pomohly. Třeba bitva obrů tam nemusela být, ale na druhou stranu proč ne? Radagast… no, čaroděje Radagasta jsem si představoval opravdu jinak. Ale stěžovat si na honičku s vrrky fakt nechci. Hobit je pohádka a čekat, že bude stejně vážný jako Pán prstenů, to je stupidita.

K pohádkovosti patří určitá nadsázka. Můžeme se bavit o tom, jestli Jackson překročil hranici, ale myslím, že se shodneme, že po Legolasových tricích  se štítem nebo s olifantem jsme to nemohli nečekat. Pokud by to bylo na mně, ať si klidně trpaslíci vykrývají salvu šípů žebříkem nebo sjíždějí na bortícím se mostu do propasti. K trpaslíkům to tak nějak patří podobně jako nálož vtípků. Často jsem se usmíval nebo smál. Nejvíce oceňuji odkazy na Pána prstenů – většina je super, výjimek, kde se to nepovedlo, je opravdu jen pár. Možná ani pár ne.

Triky. Proč sakra lidi nadávají na triky? Nevím, jestli jsem to Jacksonovi a hercům žral tak moc, že jsem nevnímal, ale mně přišlo trikové zpracování OK. V jednom z prvních krouživých záběrů jsem se lekl rozmazání, ale naštěstí se to pak už neopakovalo. Myslím, že jednou nebo dvakrát jsem zahlédl nějakou nedokonalost v tomto skoro úplně digitálním téměř tříhodinovém filmu. Asi tak. Možná je to v 48fps verzi jinak, ale to ví bohužel jen pražští.

Můj celkový dojem z Hobita po první projekci je asi tak 90%. Tu stovku nedám jen kvůli tomu, že objektivně tam opravdu pár nedostatků je. Ale kritikové hodnotící třeba i na 50% nejspíš měli mylná očekávání…

Deník bude pokračovat dalšími zápisky… možná po druhé projekci.

Komentáře

komentářů

About The Author

Redaktor MFantasy od roku 2006. Kromě vlastní povídkové tvorby se věnuje i publicistice a především knižním recenzím. Pokud narazíte na jeho tvorbu, můžete očekávat vše od temné po humornou fantasy. Za největší výzvu považuje historickou fantasy a vystupování před větším než malým množstvím lidí. Až ho budete žádat o autogram, nedivte se, že hrozně škrábe a namalovat umí jen sluníčko. Všechny články autora zobrazíte kliknutím na jméno v záhlaví článku.