Když se ocitnete v Mlhách věčnosti, stanete se přízrakem snového světa, lidé na vás zapomenou a zůstanete navždy uvězněni v říši snů. Jenže Mlhy se pomalu trhají a oba světy se čím dál tím častěji prolínají. Z moře stoupá nejhorší noční můra – temné město Acheron. Zdá se, že poslání Strážců Věčnosti skončilo: je třeba zadout na roh a přivolat spící rytíře, aby temnotu zastavili. Jenže to by znamenalo soudný den a područí krále Oberona… Nezbývá než najít třetí možnost. Čas ale neúprosně běží, acheronské věže se vynořují z mořských vln v záplavě vodní tříště a kusů ledu a mocichtivý Oberon se rozhodne jednat na vlastní pěst…

 .

Mýty a báje

Kniha „Mlhy věčnosti“ je druhým dílem dilogie Válka snů. Po prvním dílu s názvem „Poslední Strážce Věčnosti“ se série dočkala velice vlažných až negativních reakcí. Nicméně mně se kniha líbila. Ne, nehraji si na pseudointelektuála nebo člověka, který musí jít proti davu. Podle mého mínění má totiž kniha kvality, které se dají objektivně zdůvodnit.

Jednou z nich, která je pro jiné naopak slabinou, je samotné prostředí. To je jednoznačně nejvýraznější prvek celé knihy a potažmo série. V případě „Mlh věčnosti“ je složitější přistoupit na autorovu vizi, to uznávám, neboť kniha míchá všechny typy evropské mytologie, na které si jen vzpomenete: řeckou, římskou, normanskou, germánskou, keltskou, velšskou, irskou, najdete i pár odkazů na Slovany a spoustu na křesťany… nemluvě o prvcích ryze pohádkových i jinak smyšlených, to vše v kombinaci, nad kterou budou historici a lidé milující mytologii nejspíš jen nevěřícně kroutit hlavou nebo vztekle zatínat pěsti.

 .

Oprostit se od vlastní vize a podřídit se tomu, jak jsou jednotlivá náboženství propojena, je dozajista těžké. Ovšem pokud se vám to podaří, spatříte svět hluboce propracovaný, pestře vykreslený, plný barvitých detailů a originálních nápadů. Nechybí jistá ironie, když dojde na sebereflexi hrdinů, která vás z tohoto snového světa vždy na okamžik vytrhne, abychom se v čarovné říši zcela neztratili. Najdeme i okamžiky, které už připodobnění k mytologii trochu přehání (Tanngrisnir a Tanngnjóstr táhnou invalidní vozík?!), ale autor to vždy zvládne podat tak, aby to nikoho neurazilo, naopak to svým způsobem pobavilo.

 .

Soudržnost

Osobně musím jen žasnout nad tím, jak všechno autor dokázal pospojovat, aby to drželo pohromadě a dávalo smysl. Už tu nenarazíte na to, že vás zpočátku hrdinové zahlcovali množstvím názvů a událostí; jen se podivujete nad tím, kde vzal autor tolik fantazie, aby všechno vymyslel a dal dohromady. Imaginace Johna C. Wrighta je naprosto neuvěřitelná. Po svém využívá jednotlivých mytologických prvků, vymýšlí si vlastní kouzla a zákonitosti a bezchybně je za každých okolností dodržuje. Stejně tak, pokud dá hrdinům nějaké vlastnosti, beze zbytku je využívá. Nikde nenajdete zádrhel, i když některá kouzla a jiné drobnosti působí dojmem pomocné berličky, ovšem v tak detailně propracovaném světě to můžeme autorovi odpustit.

Dalším bodem k dobru jsou postavy. Chovají se, vzhledem ke svému původu, zcela adekvátně. Jistě, jejich chování není běžné podle našich měřítek, ale pokud je Wendy zčásti víla, nevidím jediný problém v tom, že je nepřirozeně veselá, skotačivá a hravá a humor ji nepřechází ani ve chvílích, kdy kolem létají kulky. Stejně tak titán Havran – majestátní, mlčenlivý a silný hromotluk – odpovídá mé představě. I mladičký Galen, který je mocný a občas tedy trochu domýšlivý, ale je schopný poučit se ze svých chyb, je postavou do poslední věty věrohodnou.

 .

Mohu doporučit jen to, abyste v příběhu nehledali striktní logiku – je to svět snů, ten logiku může často postrádat. Nechte se unášet autorovou představivostí, krásou jeho slov, lyrickou poetikou popisů snové říše i nočních můr a hloubkou jeho světa, hodnou obdivu. Nesnažte se zapamatovat si jména všech bůžků a duchů, kteří jsou zde vyvolávání, je to zbytečné, spíše si užívejte barvitost jednotlivých zákonitostí a výřečnost hrdinů. Nechte se strhnout snovou říší, která vám ukáže staré báje v novém světle; světle fantaskním a místy bizarním. Užívejte si akční a promyšlenou záchranu Věčnosti a nepozastavujte se nad drobnostmi odporujícími někdy lidskému rozumu. Je to koneckonců fantasy! Fantasy originální, chytlavá a silně atmosférická!

Závěrem snad malá rada: Čtěte, pokud možno, oba díly hned po sobě.

 .

Autor: Wright, John C.

Název: Mlhy věčnosti (Mists of Everness)

Série: Válka snů – díl druhý

Nakladatel: Laser-books
Překlad: Roman Tilcer
Rok vydání: 2012
Počet stran: 352

 .

Zdroj obrázků: legie.info

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...