Daniel Tučka, vítěz letošních (nebo loňských, záleží, jak to vnímáte) Žoldnéřů fantasie a v posledních letech poměrně viditelný začínající spisovatel. Straky na vrbě letos vydaly jeho prvotinu Umrlčí tanec a Dan se tak stal posledním letošním koněm Stračí stáje. Ale jedná se o koně černého?
.

Dobro vs. Zlo

Román se věnuje zaběhnutému konceptu „dobro proti zlu“. Na jedné straně máme Smrt a na druhé Hodináře. Smrt v podobě přitažlivé dívky, Hodinář v podobě neviditelného gentlemana v cylindru. Od počátku věků tito dva proti sobě bojují, ale jen tehdy, když někdo z lidí najde prsten. Tento magický šperk najde Štefan, obyčejný zlodějíček a hospodský povaleč a Smrt, která si říká Scarlett, má dvanáct dní na to, aby do města vnesla mor.
Jenomže to nebude mít tak snadné, protože Hodinář má na své straně komando nadpřirozených bytostí v podobě nevinné čarodějky Kyry, Meluzíny Lusi, hromotluka Bernarda a pár dalších. A Davida, zástupce lidí; ten, který je jedinou nadějí na spásu nevinných… však to všichni dobře známe.

.
Čtenář je do děje uveden poměrně rychle a postupně začíná chápat zákonitosti nadpřirozeného světa. Tučka střídá dynamické pasáže s popisnými a kniha se čte vyloženě sama. Trochu stereotypně mohou působit jen popisy počasí na začátku téměř každé kapitoly.
Slovním obratům, barvitosti a kvalitě textu nelze nic vytknout. Problém jsem měl trochu u charakterů – na to, že je jich v knize poměrně dost, málokterý je vykreslen natolik zajímavě, abych na něj vzpomínal ještě za nějaký čas. Nejhůř je na tom hlavní hrdina David, který je na svůj věk (něco přes dvacet) až komicky naivní a cudný. Často sledujeme tok jeho myšlenek a někdy jsem si připadal jak při čtení deníčku zapšklého, zakomplexovaného puberťáka. Jeho bratr Pavel, který si domů tahá holky, a na zdech mu visí pornografické plakáty, působí jako pravý opak a nevím, jestli to byl autorův záměr, ale já se škodolibou radostí sledoval, jak si Pavel s Davidem pohrává.

.
Přes Davidův charakter jsem se musel přenést, protože jinak bych si knihu nebyl schopen užít. A to by byla velká škoda – jak píše Martin Darion Antonín v předmluvě (snad nejlepší a nejemočnější předmluva, jakou jsem kdy četl) – tahle kniha je pro hodné lidi. A já se považuji za hodného člověka. Za člověka, který žije více v říši fantazie než v reálném světě. A jako takovému se jednoduchá zápletka plná přímočaře načrtnutých postav velmi líbila. Nejvíce mě oslovil vztah mezi Meluzínou a vlkodlakem, pro mě osobně byl jejich příběh mnohem poutavější než příběh platonicky zamilovaného Davida – byl totiž plný duševní a fyzické touhy.
.

Zazvonil konec

V závěru knihy se čtenáři dočkají pocitu uspokojení z plnohodnotného ukončení (dokonce i Davidova naivita nalezne nějaké to opodstatnění) a uvědomí si, jak rychle těch necelých čtyři sta stran uteklo. Je to příběh hlavně pro nás, kteří chceme jednoho dne potkat vílu nebo čarodějnici a zjistit, že svět není tak obyčejný, jak se zdá. Je to kniha pro hodné lidi, kteří se rádi nechají dojmout i v přeplněném metru. Je to příběh možná jednoduchý, ale smysluplný a plnohodnotný.
Myslím, že Dan Tučka, je kůň černý jako tma.
.

Název: Umrlčí tanec

Autor: Tučka, Daniel

Nakladatel: Straky na vrbě

Obálka: Tomáš Kučerovský

Rok vydání: 2012

Počet stran: 392

Provedení­: paperback

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy recenzuji hlavně fantasy knihy a komiksy, ale rád také něco napíši o pc hrách. Za nejpovedenější fantasy příběhy, které jsem četl, považuji trilogii První zákon (J. Abercrombie), Hrdinou (M. A. Stackpole) a Na ostřích čepelí (M. Žamboch).