Hlavní hrdina: Vlkodlak Jacob (ano, shoda jmen…) Marlowe, který vbrzku oslaví své dvou sté první narozeniny.

Status: Poslední vlkodlak na světě.

Duševní stav: Unaven žitím, rozhodnut nechat se zabít, čímž si hodlá ušetřit práci se sebevraždou.

.

V tuto chvíli se do příběhu připleteme my, čtenáři. Konkrétně v okamžiku, kdy Jakeovi jeho přítel Harley sdělí, že je poslední na světě. Jake se s tím vyrovnává po svém: Chce se o dalším úplňku nechat zabít Lovci. Je životem už unavený; jak by ne, když tu jako vlkodlak pobíhá už sto šedesát sedm let! Má všeho dost. Věčně na útěku, žádná ženská (děvky nepočítejme, těch má požehnaně a užívá si s nimi explicitně popsaný sex velice často…) a vyhlídky do budoucna jsou taky úděsné. Tak si sedne s cigaretou, sklenkou archivní whisky a začne psát svůj poslední deník… Deník, který právě držíte v rukou.

.

Můj milý deníčku…

Kniha je psána ich formou a opravdu po způsobu deníkových zápisků. A ano, tušíte správně, kromě zlomků příběhů ze své minulosti, které Jake vypráví, se jedná především o jeho úvahy, filosofování nad životem a řady řečnických otázek, na něž ani vlkodlaci neznají odpovědi…

.

Autor/hrdina se hodně zabývá tím, jak vlkodlaci fungují. Musím říct, že jeho pojetí se mi hodně líbilo a zdálo se mi vcelku originální. Jako vše v knize je nám i toto předkládáno s explicitními detaily. Některým se rozhodně bude hodit latinský slovníček (taky francouzský) nebo minimálně učebnice biologie pro vysokoškoláky, aneb Jake rád své svaly a kosti pojmenovává doktorskou hantýrkou.

Kromě toho tu najdete odkazy na slavná literární díla, včetně doslovných citací, filosofii a výrazné myšlenky řady náboženských hnutí. Ale také značné množství současných popkulturních vtípků.  Takže rozhodně mohu souhlasit s tím, že kniha je pro „zvrácené intelektuály“. Pokud díla a osoby, o nichž se tu mluví, neznáte, neužijete si knihu naplno. Ve slovech klasiků se totiž odhaluje jistá ironie a morbidní pravdy o životě jako takovém, které z nich autor umně „vyzobal“ a použil pro své účely.

A zvrácené? Ano: Jake je vlkodlak, vraždí lidi a požírá je… a miluje to. Takže se připravte na detailní rozbory toho, jak jsou lidé chutní a jak je důležité je žrát. Přípravy vražd, vybírání vhodné oběti a žádné výčitky… leda… Proč že to vlastně Jake dává tolik peněz na charitu?

.

„Sakra, Jakeu, ukázalo se…“

Pokud nemáte rádi filosofování a hlubokomyslné úvahy, nezoufejte. Kniha rozhodně nepostrádá ani akční sekvence. Když jste totiž poslední vlkodlak, stanete se hodně populární, takže na vás mají zálusk nejen Lovci, ale také upíři, šílení vědci nebo vyšinutá milovnice okultismu… a její milenec. (Věřte, že do okamžiků, kdy je na scéně Cloquet, se prostě zamilujete!) A tihle všichni, tedy většina z nich, chtějí Jakea udržet naživu proti jeho vůli. Jenže co když se mu v životě přihodí něco, co ho donutí touhu po smrti zásadně přehodnotit? Inu, pak je vše vzhůru nohama a o akci až do konce knihy je zaručeně postaráno!

Musím říct, že kniha není pro každého. Mezi žánrovým čtením hodně vyčnívá. Nemá prvky, na něž jsme zvyklí z knih „podobného“ ražení, ale má toho mnohem víc – otázkou zůstává, zda její přesah běžní čtenáři městských fantasy/hororů dokáží ocenit. Přece jen kniha staví více na své „ukecanosti“, které je někdy už moc, než na akci (i když i akce, krve, sexu a vulgarismů je zde dostatek). Další věcí jsou také výše zmiňované popkulturní odkazy, které jsou sice v současnosti vtipné a trefné, ale za pár let budou vyšeptalé a nicneříkající.

Zkrátka je to jiný pohled na život chlupatých potvůrek. Pohled, kdy se tyhle potvůrky nestydí za to, kým jsou, užívají si to. A vy si to buď budete užívat s nimi, nebo nad tím ohrnete čumák a půjdete za něčím voňavějším…

.

Název: Poslední vlkodlak (The Last Werewolf)

Autor: Glen, Duncan

Nakladatel: Argo

Překlad: Petr Štádler
Rok vydání: 2011
Počet stran: 372

.

Zdroj obrázků: legie.info

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...

One Response

Leave a Reply