Auraya, mladá kněžka s magickou mocí, je vyvolena bohy, aby se stala Bílou, jednou z pětice nejmocnějších božích služebníků. Získává velikou magickou moc, schopnost číst ostatním myšlenky a dlouhověkost. Na oplátku je jejím úkolem plnit boží vůli a pětice bohů si nepřeje nic menšího než sjednocení a mír v Severní Ithanii.

Díky nápadu spolupracovat se starým přítelem a učitelem splétačem Leiardem se jí podaří ukončit dlouho trvající jednání se Somreyany. Splétači jsou známí především svými léčitelskými schopnostmi, ale někteří z nich jsou také schopnými čaroději. Zároveň však vyplouvá na povrch stará nevraživost mezi circliány vedenými Bílými a splétači, jež odmítají následovat circliánské bohy.

Juran Bílý, nejstarší z pětice, cítí smutek nad smrtí splétačského vůdce Mirara, ačkoli jeho zabití bylo před stovkou let nutností. Vyvražďování splétačů, které poté následovalo, nebylo přáním bohů, nýbrž přílišnou horlivostí circliánského lidu. Není žádné věci, kterou by si Auraya přála víc, než ukončit tuto zbytečnou nevraživost, obzvlášť poté, co si uvědomí své sílící city vůči Leiardovi.

Starší Bílí ji však jako další úkol svěří mírová jednání se Si, které ji odvádí daleko od Leiarda a všech starostí se splétači. Sijové, drobní lidé s létacími blánami mezi pažemi, se záhy stanou jejími oblíbenci. O to víc Aurayu mrzí zjištění, že její zemi hrozí nebezpečí přicházející z Jižní Ithanie. Setkává se s mocnými čaroději, oděnými v černé. Jsou to pentadriáni, pohanský kult a jejich úmysly zjevně nejsou přátelské. Pokud se jí podaří sjednat spojenectví se Siji, znamená to převzetí oboustranné zodpovědnosti. Budou muset drobní Sijové bojovat po boku circliánů proti pentadriánům?

Auraya začíná svůj výcvik, ačkoli se zdá, že jako jediná z pětice nebude mít dost času ho završit před tím, než bude potřebovat všechny své schopnosti.

Autorka tříští svou a čtenářovu pozornost mezi několik hrdinů, ačkoli Auraya zůstává stále ústřední postavou. Zdá se, že Bílé si bohové vybrali skutečně dobře. Přes rozdílné povahy se jedná o moudrou a mírnou dvojici mužů a trojici žen. Stejně tak Aurayin politický rádce Danjin Kopí je muž, kterého není snadné vyprovokovat, a který je ochoten polknout vlastní hrdost. Leiardův charakter je vyspělý (s výjimkou okamžiků, ve kterých se ocitá v Aurayně společnosti) a stejně tak Tryss, náctiletý vynálezce zastupující v knize Sije. Emerahl, tajemná čarodějka a další hrdinka knihy, pak působí stejně jako všichni ostatní. Nedočkáme se od nich žádných vysloveně sobeckých činů ani špatných rozhodnutí, které by byly pro hrdiny osudné – tyto rysy jsou typické spíše pro postavy, které hrdiny ovlivňují. Na jednu stranu díky tomu kniha působí, že se vyhýbá umělým zvratům, na tu druhou by však možná nějaký ten zvrat neuškodil.

Kniha od začátku dokonce prorůstá spoustou detailů, a možná právě proto čtenáři schází podrobnosti motivace pro pentadriánské napadení. Jediným důvodem je tu náboženské přesvědčení. Motivace všech postav na „Aurayně straně“ je však popsaná velmi důkladně a přes hojnost neznámých jmen a nových názvů není orientace v novém světě žádný problém. Jediné, co nedoporučuji, je začínat knihu číst po celém dni stráveném nutností soustředit myšlenky. Unavená mysl může mít problémy vůbec se začíst do příběhu, ve kterém vedle Auray vystupuju také Mairae, Dyara, Rian, Ziss, Tryss, Trin, Drilly… přičemž místo koní po světě běhají reyny a v lese najdete yerna… Uff. Když už zmiňuji jména – autorka hezky rozlišuje znění jmen podle národností, což je jeden z takových těch milých detailů, které přidávají světu na věrohodnosti.

Samotné věty působí, zejména než si čtenář zvykne, těžkopádně. Jako by i ony byly přeplněny množstvím detailů. Málokdy je zvolena jednodušší varianta vyjádření tam, kde je možné použít slovíčko navíc.

Dlouhou dobu pak vyprávění schází jiskra. Všichni jsou moudří a umírnění a nikomu nehrozí žádné skutečné nebezpečí, a to myšleno nejen na úrovni fyzického bezpečí, ale zejména na osobní úrovni. Soukromá dramata, která jsou středobodem příběhu, probíhají a narůstají jen velmi pozvolna, aby pak vyvrcholila velmi skromně a nezanechala hlubší dojem. V poslední třetině naštěstí kniha nabírá spád, takže touha přečíst druhý díl se přeci jen dostaví.

Čtenář se v poklidném tempu seznamuje s hrdiny, světem a jeho zákonitostmi, aby se řádně připravil na závěrečné vyvrcholení. Bílá kněžka je tak určena především milovníkům rozsáhlé fantastiky, kteří se rádi ztrácí ve vysněných světech a lebedí si v pozorování a zkoumání jednotlivých souvislostí, aniž by se topili v krvi a dramatičnosti.

 .

Název: Bílá kněžka
Originální název: Priestess of the White
Autor: Trudi Canavan
Série: Věk pěti
Žánr:  fantasy
Nakladatelství: Zoner Press
Počet stran: 688
Provedení: brožovaná
Překladatel: Jana Tučníková
Autor obálky: Silentium
Běžná cena: 369 Kč

Komentáře

komentářů

About The Author

Již sedmnáct let jsem vášnivá čtenářka fantastiky. Setkala jsem se snad se všemi subžánry a v každém jsem si našla knihu hodnou přízně. Mezi oblíbené autory řadím C. Barkera, R. A. Heinleina, A. C. Clarka, D. Simmonse, A. McCaffrey, P. Bretta, R. Zelaznyho, F. Herberta, J. Nowak, L. Hamiltonovou... Vlastní literární tvorbě se intenzivněji věnuji zhruba od začátku roku 2010. KatyRZ@mfantasy.cz

Leave a Reply