Medvědodlak Konrád Bér tentokrát někomu skutečně šlápnul na kuří oko. Na krk mu neznámý nepřítel pověsil vraždu prostitutky, a to znamená nejen vyhazov od policie. Pro Tinu a ostatní upíry obývající českou kotlinu tím nastávají krušné časy – přeci jen, mít u policie svého člověka je pro našince téměř (ne)životní nutností.

.

Hlavní zápletka

Tinin případ, jehož podstata je nastíněna v předchozím odstavci, je tentokrát opravdu spíš křoví pro dějovou linku táhnoucí se celou sérií, takže je trochu divné nazývat ho hlavní zápletkou. Tina navíc mnohem víc než po tom, kdo to na Béra „ušil“, pátrá po tom, kam medvěda schovat. A to pochopitelně vede k tomu, že se zaplete do něčeho, do čeho se vůbec zaplést nechtěla… Samotná detektivní část by se dala pojmout jako povídka na padesát stran.
.

O co tedy jde?

V hlavní roli stínového hráče je pochopitelně opět Dyre – otec Tiny, upír, který chodí za světla a pije z jiných upírů. A poloviční álf. Možná. Ale stejně jsme si to všichni od začátku mysleli, ne? Plavý, mocný, starý seveřan, posedlý touhou po ovládnutí světa… A právě to poslední je pochopitelně příčina všech nesnází. Kam Dyre přijde, tam se ihned prohloubí lokální upírské spory.
Nikoliv nešťastnou shodou okolností si Tina vybere k ukrytí Konráda Polsko, které si její otec v tutéž dobu vybral k dobytí. Kolem něj totiž snad ani k náhodám nedochází, i kdyby to tak stokrát vypadalo – anebo je Tina jen paranoidní?
.

Vývoj Tiny

Oproti předchozím dílům se Tina uklidňuje, mnohem méně řeší otce a dokonce se zdá, že jeho plány na kralování ji nechávají zcela chladnou. Místy působí jejich vztah skoro neutrálně. Dyre zřejmě potřeboval přizabít, aby přestal tlačit na pilu a neustále připomínat svou představu o dokonalé aristokratické upíří rodině.
Naopak vůči Kayovi – svému milenci, který je coby šlechtic syn hlavy německých upírů výhodnou partií – je Tina podrážděná. Zde je sympaticky zachyceno, jak i upírům ničí přílišné vytížení soukromý život.
.

Shrnutí

Ve třetím díle série se vlastně nic velkého nestane. Žádné nečekané odhalení, jen pomalé a nenápadné posuny ve vztazích. Jediný, kdo se nemění, je Kayova matka Gothel. A od té čtenář prostě čeká, že bude stále stejná a byl by nespokojený, kdyby tomu tak nebylo. Začít zrovna „Pastí na medvěda“ asi bych u Tiny Salo nezůstala – události, které mají význam v rámci celé ságy, by mi samostatně nepřipadaly zajímavé.
.
.
Autor: Petra Neomillnerová
Nakladatelství: Brokilon
Rok vydání: 2011
Předchozí díly: Sladká jak krev, Doušek věčnosti

Komentáře

komentářů

Leave a Reply