Petr Schink před několika lety rozčísl stojaté vody českého steampunku a dodnes si drží post dvorního parního punkera naší malé republiky. Století páry je sbírka povídek o nájemném pistolníkovi s těžko zapamatovatelným jménem Fastyngerovi van Hautenovi, který za slušný obnos peněz udělá téměř cokoli.

Kulisy světa nevybočují z běžných představ steampunku. Máme tu parní stroje, všelijaká mechanická udělátka, slaboproud a samozřejmě palné zbraně. Na druhé straně jsou tu pak magické amulety, magická moc a čarodějové. Aby toho nebylo málo, existuje Líheň, což je prostor, ve kterém se „vyrábí“ výpěstky a trolové – zmutovaná monstra, ze kterých může být jak mnohoruký kříženec kočky s člověkem, tak i krásná vražedkyně.

Je to prostě jeden velký maglajz a s tímhle vším se hlavní hrdina musí potýkat. Naštěstí má své dva revolvery, odvahu a sarkasmus, který mu pomáhá dostat se z většiny těžkých situací. Často mu pomůže také náhoda či štěstí, ale to už je život.

Jednotlivé povídky mají hlavu a patu jako samostatné celky a fungují také dohromady. Mezi nimi nás autor potěší hned dvěma druhy spojovacího textu v podobě krátkých úryvků z budoucích událostí a dvou vstupů do stejného časového období, ve kterém se povídky odehrávají.

Hlavní charakter je tradiční drsný sympaťák s nějakými těmi morálními zásadami, které ho vždy dovedou na správnou cestu. Nebojí se však ani násilí ani pomsty, a to dodává ději náboj. Díky palným zbraním ani nenudí dlouhé popisy soubojů, které můžeme znát z tradičních fantasy příběhů, kde většina autorů chce dokázat, jak se vyzná v šermu, ale čtenář jen zívá.

Propracovanost charakterů je na akční jízdu nadprůměrná, ale nečekejte zázraky. Van Hauten má nějaká ta traumata a některé slabiny, snaží se na čtenáře působit lidským dojmem. Někdy se mu to daří více, někdy méně. Občas mi přišlo, že si Schink pomohl drobnou příběhovou berličkou, která děj nenápadně posunula tam, kam chtěl, ale proč ne.

Zmínit ale musím několik tiskových chyb, zejména ve druhé polovině knihy. Hlavně se to týká uvozovacích vět, kde uvozovky buďto chybí, nebo přebývají.

Celkově musím říct, že Století páry je příjemné překvapení. Nečekal jsem tak propracovaný svět. Povídky jsou ukázkou řemeslné zručnosti, která Schinkovi zůstává do dnešních dní. Doporučuji všem, kteří mají rádi steampunk a trochu živější jízdu.

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy recenzuji hlavně fantasy knihy a komiksy, ale rád také něco napíši o pc hrách. Za nejpovedenější fantasy příběhy, které jsem četl, považuji trilogii První zákon (J. Abercrombie), Hrdinou (M. A. Stackpole) a Na ostřích čepelí (M. Žamboch).

Leave a Reply