Major Svarog se užíral nudou, alkoholem a toužil po nějaké té akci či aspoň výletu za hranice všedních dní. Dostalo se mu obého. Ztracen v dávné minulosti lidstva se stává klíčovou figurou proroctví, na němž patrně závisí osud civilizace larů. Ale dost možná by spíš než Létající ostrovy ocenil možnost se probudit ve společnosti obzvlášť přítulných bílých myší.

Přestože od událostí popsaných v Rytíři přišlém z nicoty neuplynulo mnoho času, Stanislav Svarog se plně aklimatizoval ve světě polobožských bytostí larů a zvykl si na své nové postavení – i na spolupráci s rozvědkou císařství. Jeho role však neřekla poslední slovo, a tak se musí vydat na hrdinskou výpravu, jejíž přípravy se poněkud zvrtnou. Proroctví vyžaduje dost specifické složení týmu a zlatovlasé princezny se shání špatně. Zvlášť, když ta jediná známá zmizela a na stopu jí nemůže přijít žádná z dobrého půltuctu tajných služeb znepokojených posledními událostmi. Atmosféra povážlivě houstne a Svarogův tým se nemá nejmenší šanci nudit.

Že Buškov umí míchat fantasy a sci-fi prvky, mohli čeští čtenáři zjistit už před lety zásluhou Rytířky Natal – stejně jako to, že si dokáže poradit s šílenou kombinací akce, extravagentních reálií, jemným pohráváním si s klasickými schématy a občasnými přešlapy do hlubin ruské duše. Sebevětší fantasmagoričnost dokáže předložit s vážnou tváří. A čtenář mu ji milerád odkývá, ano, takhle to mohlo být, vždyť je to přece zcela přirozené.

Svarog a jeho svět po žádné stránce za Natal nezaostávají. Příběhem pobíhají smečky narážek na Lemurii, svět larů neodlišuje magii a techniku a holduje obému, panuje vize starých dobrých pořádků na věčné časy a ideálně i nějakou tu minutu déle, mladičká císařovna Jana rozpoutala módu minisukní, a někde pod tím vším, v hlubinách série, snová své intriky ďábel.

Vzhledem k tomu, že Létající ostrovy 1 jsou pouze první částí příběhu, lze jen snovat šílené a šílenější teorie, proč se jmenují, jak se jmenují. A co je skutečným cílem Svarogovy družiny.

Zachránit svět? Složit dalších pár střípků puzzle? Ukázat prostředníček mocnostem temnot? Zabít několik desítek stránek příjemnou zábavou?

Poslední možnost působí nejpřesvědčivěji.

Oproti Rytíři přišlém z nicoty ubylo „ďáblologie“. Buškov sem tam vyžvaní jednu z nadhozených záhad a nahradí ji dvěma tucty dalších, ale jinak se v zásadě nic neděje. Hrdinové jsou přetíženi světskými starostmi a vymýšlením šílených plánů, pořád v pohybu a akci. A přestože pozorovat jejich počínání nelze nazvat jinak než značně zábavným, Létající ostrovy 1 rozplétají řešení dílčího „sub-qestu“. Ovšem tak jako Rytíře přišlého z nicoty tvořily dvě části, pasivnější s cílem seznámit čtenáře se světem larů a následující až příliš akční jízda ve znamení boje o přežití, zdá se, že Buškov v druhém díle Svaroga ještě neřekl poslední slovo.

Nakladatel: Poutník
Počet stran: 320
Překlad: Vlado Ríša
Obálka: Karel Zeman
Redakce: Egon Čierny
Rok vydání: 2012
Počet stran: 320
Rozměr: 110 x 180
Provedení­: paperback

Komentáře

komentářů

Leave a Reply