V prvním díle akční detektivní série Anita Blakeová, lovkyně upírů americké autotky Laurell K. Hamiltonové se ocitáme ve světě, kde mají upíři vlastní církev, která hlásá nemrtvost po smrti, a láká tak do rakve mladé i staré. Lykantropové jsou stejně jako upíři součástí každodenního života – ejhle chybka, upíři jsou samozřejmě součástí nočního života   – a jejich formy se neomezují pouze na tu vlčí. Po kanálech se prohánějí krysodlaci a kde potkáte tygrodlaka asi raděj nevědět.  Dobrá zpráva: posvěcený kříž a svěcená voda fungují. To je, řekla bych, prokazatelný důkaz o existenci Boha.

Ale Církev věčného života slibuje přesně to, co říká název. A mají na to důkazy. Žádná víra v neuchopitelno. Žádné čekání. Žádné nezodpovězené otázky. Jaké je to být mrtvý? Prostě se zeptejte jiného člena církve.

A abych nezapomněla – taky nikdy nezestárnete. Žádné plastiky, žádné liposukce, jen věčné mládí. To není špatný kšeft, pokud ovšem nevěříte v duši.

 

Chudák Anita, ženština, jež většině mužů sahá po hrudní koš a jejíž 49kg muší váhy nikoho nezastraší, je chycena do pasti. Upíři si přejí, aby pro ně vyšetřila vraždy několika z nich a neváhají použít jakékoli prostředky, aby ji k tomu donutili. Anita je se svou přítelkyní vlákána do jediného upířího striptýzového baru ve městě. Ve vzduchu je cítit strach, násilí a sex. Upíří si vezmou Anitinu přítelkyni jako rukojmí. Začíná nebezpečná hra o čas. A aby toho nebylo málo, po městě se potlouká nový druh ghúlů.

Paní popravčí není superhrdinka. Často prosí, blafuje a potí se strachy. Potřebuje své přátele, aby jí pomohli z problémů stejně často, jako pomáhá z problémů ona jim. Všechno své konání komentuje suchými, rádoby vtipnými hláškami (ale jo – občas se tomu zasmějete). Muži se ji snaží okouzlovat, ale ona je k jejich kouzlu imunní (téměř) stejně jako k obluzování mysli, které na ní zkouší upíři. Upíři jsou zlí. Někteří z nich jsou možná trochu méně zlí. Upíří vládkyně města vypadá jako upíří klišé – čiré zlo v andělské schránce – ale když pominu první dojem, tak je docela „cool“.  No a upír Jean-Claude, který do všeho Anitu zatáhl, je vyloženě sympaťák, ve všech těch svých kraječkách a s něžnůstkami, které vyslovuje ve francouzštině.

Oživuju mrtvé a ukládám k odpočinku nemrtvé. Tohle dělám. To jsem. Kdybych někdy začala pochybovat o svých pohnutkách, přestala bych zabíjet upíry. Jak prosté.

 

Vzhledem k ich-formě je lehký styl vyprávění podbarven ironickým humorem hlavní hrdinky. Pohled na svět nadpřirozených bytostí je díky Anitinu názoru na zrůdy a monstra osvěžující změnou mezi jinými proupírskými příběhy. I přes schopnosti bojovníka zůstává ženou a nemění se v něco napůl cesty k muži, což jí dodává příjemný punc reálnosti.

Při několika málo příležitostech se scény stávají poněkud nepřehlednými, jako by někdo ze strachu z opakování informací umazal vět příliš mnoho. Naštěstí se nikdy nestane, aby čtenáři nebylo umožněno pochopit dodatečně.

Čtení je to zábavné, plné akce a okořeněné erotikou.  Doporučuji jako výbornou oddechovou četbu.

 

Název: Provinilé slasti
Originální název: Guilty Pleasures
Autor: Laurell K. Hamiltonová
Žánr: urban fantasy/horor
Série: Anita Blakeová, Lovkyně upírů
Nakladatelství: Epocha
Počet stran: 272
Provedení: váz. s přebalem
Překladatel: Lucie Lukačovičová
Autor obálky: Dorothea Bylica
Běžná cena: 269 Kč

Komentáře

komentářů

About The Author

Již sedmnáct let jsem vášnivá čtenářka fantastiky. Setkala jsem se snad se všemi subžánry a v každém jsem si našla knihu hodnou přízně. Mezi oblíbené autory řadím C. Barkera, R. A. Heinleina, A. C. Clarka, D. Simmonse, A. McCaffrey, P. Bretta, R. Zelaznyho, F. Herberta, J. Nowak, L. Hamiltonovou... Vlastní literární tvorbě se intenzivněji věnuji zhruba od začátku roku 2010. KatyRZ@mfantasy.cz

Leave a Reply

Your email address will not be published.