Michael A. Stackpole
Věk objevů III.
Triton/Epocha 2012

 

Potřetí a naposledy nás Michael A. Stackpole zavádí do světa plného magie, nemilosrdných střetů a intrik, které rozehrávají jak lidští, tak i božští hráči. Úvodní kapitoly Nového světa jsou věnovány, stejně jako v předchozí knize, připomenutí již proběhlých událostí a mnoha navzájem propleteným osudům jednajících postav. Co nová kapitola, to jiná lokace a jiní hrdinové. Záhy se tak setkáme s oběma bratry-kartografy, dvojicí znepřátelených knížat i spoustou starých i nových postav, jimž je vlastní hlavně boj.

Žádná z důležitých figur knihy není jen statickou postavičkou, a naopak takřka všechny prodělávají během děje zásadní vývoj. Nejvíc je to patrné u dávných hrdinů z doby před Kataklyzmatem. Ti si postupně uvědomují sami sebe nebo odhazují masky, za kterými se, někdy i nevědomky, skrývali. Po světě tak znovu chodí císařovna Cyrsa, která se dosud skrývala za identitou kurtizány paní Gagátu a Nefritu, šermíř-mystik Moraven Tolo naproti tomu procitl jako její dávný osobní strážce Soshir a do děje se po staletích znovu naplno zapojuje i jejich dávný nepřítel princ Nelesquin. Svojí důležitou roli nadále sehrávají i již zmínění bratři Anturasiové, kteří z „prostých“ kartografů a dobrodruhů vystoupali do mnohem důležitějších a vážnějších rolí. Jorim získal dávno ztracené vědomí samotného boha Ventokiho a Keles v sobě nalezl mystickou sílu přetvářet a měnit fyzické prostředí kolem sebe. Jejich počínání tak má na osud celého Devatera velmi zásadní vliv.

V prvních dvou knihách rozehrál Stackpole velmi složitou partii, která s každou přečtenou kapitolou mohutněla a bobtnala tak, že by pro její odehrání ani zdaleka nestačilo klasických čtyřiašedesát šachovnicových polí. Nechal si ale autor v závěrečné knize této trilogie dostatek prostoru k tomu, aby ji dovedl ke zdárnému konci? Otázka, na kterou si nejspíš po dočtení knihy odpoví každý čtenář sám dle svého subjektivního pocitu a vlastního naturelu. Pravdou ovšem je, že v textu tohoto dílu přibývá pasáží, které nejsou ani tak odvyprávěné, ale spíše jen vysvětlené, jakoby si i sám autor s přibývajícími stránkami uvědomoval, že přeci jen rozvinul příliš mnoho jednotlivých příběhů. Nejzbytečnější se pak v tomto ohledu jeví „božská“ linie zaoceánského pantheonu, která líčí boj svrženého boha Nessagafaela s jeho dětmi. I výsledek tohoto boje má nakonec sice přímý vliv na Císařství a jeho obyvatele, ale dalo by se k němu určitě dojít i za cenu méně popsaného papíru a místa ušetřeného ve prospěch zajímavějších linií.

Stejně tak, jako se vyvíjí takřka jakýkoli proces, vyvíjel se a měnil i můj názor na tuto knihu. Počáteční očekávání totiž pomalu vychládalo a vyklízelo pole pocitům mírného zklamání, které ale naštěstí nestačilo naplno zvítězit. Nakonec se zdá, že si autor své čtenáře takřka celou první polovinu knihy připravoval, aby se v té druhé předvedl a nakopl své spisovatelské řemeslo naplno.
V druhé polovině knihy totiž nalezne fanoušek dobré fantasy přesně to, v co jsem doufal. Na zemi i v devíti Peklech se strhne megalomanský souboj nejen o osud Císařství ale zároveň i celého stvoření. Osudy jednotlivých hrdinů nakonec dojdou spravedlivého naplnění, ale takřka vždy zcela jinak, než se mohlo od začátku nebo v průběhu vyprávění zdát. Michael A. Stackpole si také připravil několik zdařilých zvratů, a přes mírně rozpačitý začátek se nakonec Nový svět stal velmi kvalitním zakončením celé trilogie!

 

Nakladatel: Epocha, Triton

Překlad: Marek Čtrnáct
Obálka: Lubomír Kupčík
Redakce: Antonín Kočka, Boris Hokr
Rok vydání: 2012
Počet stran: 456
Rozměr: 145 x 210
Provedení : hardback
Cena: 390 Kč (Cena pro členy Trifid klubu: 309 Kč)

Komentáře

komentářů

Leave a Reply