Sotva skončily války za sjednocení země, chystá se další, mnohem horší. Její bezprostřední hrozba svede dohromady tři nejnepravděpodobnější muže: Logena Devítiprsťáka, neblaze proslulého barbara, kterého opustilo štěstí a je na nejlepší cestě stát se mrtvým barbarem, po němž by na světě zůstaly jen špatné písně a mrtví přátelé, Jezala dan Luthara, šlechtice, vojenského důstojníka a vzor samolibosti, který tráví život v radovánkách, hře v karty a sní o slávě v šermířské aréně, a inkvizitora Gloktu, zatrpklého mrzáka bez přátel a s jen velmi málo živými nepřáteli.
Žádný z nich není tím, co si člověk obvykle představí pod pojmem hrdina, a kdyby záleželo jen na nich, rozhodně by neriskovali život pro něco tak abstraktního, jako je vlast. Jenže osud (s pomocí prvního z mágů Bayaze) rozhodl jinak. Na povrch vyplouvají vražedná spiknutí, je nutné splatit staré účty a hranice mezi hrdinou a zloduchem je dost ostrá, abyste se o ni mohli pořezat.

Prvotina britského autora zaznamenala hned po vydání obrovský úspěch a Joe Abercrombie byl označen jako nový mistr řemesla. Jeho jméno se skloňovalo ve spojení jak s hrdinskou, tak s městskou nebo noir fantasy. Zmatek je pochopitelný – Sama čepel, a potažmo celá trilogie První zákon, totiž kombinuje všechny zmíněné žánry.
V prvních kapitolách nám jsou představeni tři hlavní hrdinové. Seveřan Logen Devítiprsťák, zvaný Krvavá devítka, který se vypořádává s událostmi ve své domovině, kde snad nikdy není mír. Inkvizitor Sand dan Glokta má jiné starosti. Musí najít zrádce mezi váženými obchodníky a do toho se vypořádat s neustálou bolestí, která ho sžírá od doby, kdy byl za poslední války mučen. Jako poslední, ale neméně důležitý, se nám představí příliš sebevědomý člen královské armády, důstojník Jezal dan Luthar, který se připravuje na největší sportovní událost roku – boj v aréně před všemi obyvateli hlavního města.

Dalo by se říct, že každá z hlavních postav si pro sebe ukradla jeden subžánr. Seveřan Logen se prohání po stepích a bojuje s vnitřním neklidem v podobě berserka jako pravý barbar zastupující hrdinskou fantasy. Inkvizitor Glokta zažívá momenty vhodné pro městskou fantasy – intriky, souboj o moc jednotlivých frakcí města a zrada na každém kroku. Linie nafoukaného Luthara by se s trochou (hodně?) nadsázky dala považovat za drsnější young adult, kdy sledujeme myšlenkové pochody člověka, který na ostatní působí jako osina v zadku, ale vevnitř není zas tak špatný.

Výčet subžánrů samozřejmě nekončí, a v Sama čepel se určitě setkáme ještě s mnoha dalšími.
Příběh čtenáře vtáhne hned od začátku. Není čas se nudit. Zato na tápání je času habaděj – příběh je jedna velká zamotaná záhada. Kdo tahá za nitky v pozadí? Hraje tu vůbec někdo fér? Kdo je dobrák a kdo skutečná svině?
Rozuzlení dostáváme po kapkách, ale v knize jich moc není. Na dořešení těch největších otázek je třeba vyčkat do posledního dílu trilogie.

Tři hlavní charaktery jsou propracované, jak jen mohli být. Mají záporné vlastnosti i kladné a čtenář si může vybrat, kvůli kterým je začne mít rád. Se všemi hrdiny se seznámíme velice důvěrně – kapitoly jsou psané takový stylem, že pokaždé vidíme jednomu z hrdinů do hlavy. Víme, jak přemýšlí a o čem, ke komu má jaký vztah a proč. U Glokty dokonce máme přístup k toku jeho myšlenek. Možná proto je postava inkvizitora tolik oblíbená, a to i přesto, že je to jen další sarkastický, utrápený chlap. Abercrombie nám ale nenabízí jen tři postavy, časem si přečteme i o dalších. Každá má v příběhu své místo a nejsou zde jen proto, aby zemřeli, nebo pohnuli dějem. Je dokonce možné, že si čtenář některou z vedlejších postava oblíbí více než ty hlavní.
Abercrombieho svět je snadno vstřebatelný. Civilizovaná část světa připomíná starověké vyspělé civilizace, lehce konec anglického středověku, a v mluvě se setkáme s moderními výrazy. Necivilizované oblasti připomínají území keltských kmenů, kterými se Abercrombie inspiroval. Nehledejte však v díle věrnou historickou fantasy – autor se drží určitých pravidel, ale nepřehání to s detaily.
Magie zde také nechybí, ale spíše zde funguje jako odkaz minulosti. Je zajímavé sledovat, jak svět vypadal před událostmi, popisovanými v ději knihy. V novém světě má své hlavní místo lidská arogance a pocit vládců, že jsou neporazitelní.

Kdybych měl dílo k něčemu přirovnat, nalezneme zde prvky z Miroslava Žambocha nebo G. R. R. Martina. Prostě sečteno a podtrženo – špička žánru, kterou mohu vřele doporučit.

Název: Sama čepel (The First law: book one, The Blade Itself)
Autor: Joe Abercrombie
Překlad: Dana Krejčová
Datum vydání v ČR: 2008
Nakladatel: Polaris/Fantasy
Počet stran: 432

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy recenzuji hlavně fantasy knihy a komiksy, ale rád také něco napíši o pc hrách. Za nejpovedenější fantasy příběhy, které jsem četl, považuji trilogii První zákon (J. Abercrombie), Hrdinou (M. A. Stackpole) a Na ostřích čepelí (M. Žamboch).

Leave a Reply