Rytíři Čtyřiceti ostrovů

Sergej Lukjaněnko

Kde jsou děti – to je pro děti – ne tak docela. Sic zmínka o dětech jako o hlavních a zároveň téměř výhradně jediných hrdinech knihy může odradit nejednoho dospělého čtenáře, ale zrovna odmítnutím by čtenář svou dospělost neprokázal.

Rytíři, jak budu knihu ve zkratce nazývat, jsou autorovou prvotinou a není na místě očekávat brilantní dílo, které předčí všechny jeho pozdější, tak tomu ve skutečnosti ani moc nebývá. I tak však autor dokázal vystavět poměrně jednoduchý, ale komplexně propracovaný příběh ve vlastním světě, ukrývající hlubší podtext.

Dimko, hlavní hrdina, se ocitá v neznámém prostředí tropických ostrovů a je konfrontován s pravidly Hry, která je nemilosrdná. Na první pohled se všechno zdá krásné a idealistické, bojuje se dřevěnými meči o to, kdo získá všech 40 ostrovů. Jídlo se tajemně objevuje. Jenže meče se při bojích mění v opravdové, železné, teče krev a děti umírají. To už není hra a v žádném případě ne pro děti.

Proč se to všechno děje, kdo za tím stojí? Můžeme je nazvat mimozemšťany, kteří už několik desetiletí provádí tento hnusný pokus a zjišťují, jak se děti v různých situacích zachovají. Navíc jim do hlavy stále nejdou city – jak může někdo porušit pravidla a umřít pro druhého? Slovo láska jim nic neříká, a tak ti, kteří se jí nakazí, umírají jako první, stejně tak všichni, kteří dosáhnou dospělosti.

V podstatě jde o to, že každá lež je něčí touha. Opravdová lež prostě musí být krásná, tehdy se v ni určitě uvěří. Jen pravda si může dovolit rozkoš ošklivosti. (str. 146)

Přesto dospělý svým způsobem jsou, i když to jsou děti, musí často rozhodovat o věcech, které by se jich v normálním světě vůbec netýkaly. Děti Čtyřiceti ostrovů musí dospět o dost dříve, nejen v poměru k vlastnímu věku, ale i k tomu, jak by se jim samotným líbilo. Pokud chtějí přežít déle než pár dní, i Dimko to velmi rychle zjistí.

Ač se jedná o první autorův román, Lukjaněnko již začíná ukazovat své kvality, navíc se snaží o přesah fantastiky, jenž je zcela aktuální – reakce a chování dětí, síla systému a zvyků, boj proti pravidlům, … a to se mu daří. Příběh není víceméně složitý a drží se jedné dějové linie. I díky tomu bude pro mladší čtenáře přístupnější.

Možná právě přímočarost a jednoduchost se mohou stát kamenem úrazu pro čtenáře, kteří se chytnou jména Lukjaněnka a zapomenou na důležitou věc, že tento román je jeho prvotinou. Odmyslete si Hlídky a všechno další, co dosud napsal, přistupte ke knize otevření a bez velkého nadšení a uvidíte, že Vás dokáže překvapit. Na delších cestách Vás potěší a zároveň budete mít jistotu, i když Vaše pozornost nebude vždy 100%, že Vám nic důležitého neuteče, a hlavně, že se nacházíte ve svém oblíbeném, fantaskním, světě.

Hodnocení: 65 %

Dílo: Rytíři Čtyřiceti ostrovů (Rycari Soroka ostrovov)
Autor: Sergej Lukjaněnko
Překladatel: Pavel Weigel
Nakladatelství: Argo, Triton (2012)
Vydání: první
Redakce: Lucie Chládková
Obálka: Jan Dřevíkovský
Počet stran: 242
Cena: 259 Kč (pro členy Trifid klubu 209 Kč)

Komentáře

komentářů

About The Author

Za mým prvním setkáním s fantasy stojí jedno jméno – J. R. R. Tolkien. Spisovatel, který pro mě stále zůstává asi největším velikánem v žánru. Od tohoto setkání uplynul už nějaký ten čas a já mezitím začal poznávat fantastiku ze všech možných úhlů. Zhlédl nespočet filmů, stejně tak si zahrál mnoho RPG jak na počítači, tak i na stole, hlavně DrD, které občas ještě hráváme. Projezdil bitvy a larpy, na které se poslední dobou už moc nedostává času, a taky jsem holt trochu zlenivěl:) Momentálně zůstávám věrný fantasy zejména skrz knihy, sci-fi spíš ojediněle. Času ubývá, autorů přibývá, ale i tak rád poznávám nové tváře žánru.

One Response

Leave a Reply