Klasické pohádky jsou takřka nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Mohli jsme se o tom přesvědčit od loňského roku již několikrát. Jen letos nás čekají dvě zpracování Sněhurky (jedno už máme za sebou). A příběh Sněhurky a Zlé královny hraje hlavní roli i v jednom z nejnovějších seriálů televize ABC: „Once upon a time“.

Za zrodem seriálu stojí Adam Horowitz a Edward Kitsis, kteří mají na svědomí „Lost“. Někteří v tomto okamžiku možná zbystřili. Je třeba bát se, že seriál pohřbí stejně jako zmiňované „Lost“?

Bylo nebylo…

Emma žije sama; ve svých dvaceti osmi letech nemá přítele, rodinu, pořádný domov, žádné kamarády. Živí se jako lovec lidí na kauci… Jaké je pro ni překvapení, když se jí v den jejích narozenin objeví přede dveřmi bytu desetiletý chlapec jménem Henry a tvrdí, že je její syn, kterého před lety dala k adopci.

Svět se tak rázem obrací vzhůru nohama. Když veze chlapce domů, do města jménem Storybrooke, Henry si ještě přisadí. Všichni obyvatelé Storybrooke jsou začarované pohádkové postavy, které sem z pohádkové říše přenesla Zlá královna, aby se tak pomstila Sněhurce. Emma je dcerou Sněhurky a jejího manžela prince Krasoně (ve skutečnosti se jmenuje James, ale nikdo mu jinak než Krasoň neřekne). Je jedinou nadějí na zlomení kletby, neboť byla ještě před jejím spuštěním poslána do našeho světa, aby pak mohla všechny vysvobodit.

Emma Henrymu samozřejmě nevěří. Její dojem ještě umocní setkání s psychologem, k němuž Henry kvůli své obsesi s kletbou chodí na sezení. Když se ale seznámí s jeho adoptivní matkou Reginou rozhodne se nakonec ve městě zůstat. Alespoň nějaký čas…

Uvěří Henrymu? Zlomí kletbu? Dostanou se pohádkové postavy domů? To vás nechám zjistit na vlastní pěst…

Welcome to Storybrooke

Toliko k nástinu děje. Zlomit kletbu, zachránit pohádkovou říši, … není to nijak originální námět, ale tento fakt je velice obstojně vynahrazen zpracováním. V příběhu se prolínají dějové linky ze Storybrooke a z pohádkové říše. Přičemž začínáme v pohádkové říši ve chvíli, kdy královna spouští kletbu. Postupně se díl od dílu seznamujeme s novými pohádkovými postavami a jejich protějšky v našem světě.

Každá pohádková postava má svůj osud. A bez výjimky je každá z nich nějakých způsobem zapletená do Sněhurčina boje proti Zlé královně, nebo naopak do snahy Zlé královny se Sněhurky zbavit.

Zatímco v našem světě, světě bez magie, plynou životy všech postav nějakým způsobem kupředu, v pohádkovém světě se naopak dostáváme stále hlouběji do minulosti, abychom odhalili spor mezi Reginou a Sněhurkou. V každém dílu se nám poodhaluje kousek skládačky, který nám v závěru série dá dohromady celkový obraz Sněhurčina života. Každá narážka a detail, na něž jsme mohli v předchozích dílech narazit, začne dávat smysl, začne nabývat na významu a vy pomalu zjistíte, že bez těchto detailů by seriál nefungoval.

V jednoduchosti je krása

Musím se přiznat, že i když jsou výše zmíněné detaily a retrospektiva v příběhu důležité a bez nich by v závěru nezapadlo všechno tak hladce do sebe, v některých chvílích se to zdálo poněkud překombinované; hlavně v příběhu Sněhurky. Ve Storybrooke pak tyto chvíle působily uměle natahované. Jde mi hlavně o vztah mezi Davidem a Mary Margareth (Krasoň a Sněhurka), kdy několik dílů po sobě opakovali neustále totéž, aniž by se nějakým způsobem hnuli z místa, a tyto díly pro mě z hlediska této dějové linie byly zklamáním, neboť ze všeho nejvíce připomínaly telenovelu.

Naštěstí se vše srovnalo, tvůrci se zaměřili i na jiné postavy, především na vztahy mezi Emmou a jejím synem Henrym, a tohoto uměle natahovaného neduhu byl seriál zbaven.

Dalším drobným zádrhelem byl závěr série, kdy to trochu vypadá, že scénáristé zapomněli na to, co nám řekli v předchozích dílech, neboť některé detaily na poslední chvíli změnili.

Celkově mi ale přišlo, že se tvůrci poučili z předchozích chyb, které nasekali v „Lost“, kde nás lákali na samá tajemství a záhady, máloco objasnili a nakonec to zakončili tak, jak to zakončili, aby si alespoň trochu zachovali tvář.

Ve „Once upon a time“ vás sice také budou lákat, ale nakonec se vysvětlení dočkáte a myslím, že budete spokojeni, až zjistíte, jaké rozličné drobnosti hrály roli, a že nic nebylo samoúčelné, byť se to tak zpočátku mohlo jevit.

Co občas kazí dojem, jsou trikové efekty. Je mi jasné, že se jedná o televizní produkci, a člověk proto nemůže očekávat totéž, co do celovečerního velkofilmu, ale i tak mi chvílemi připadalo, že by se s něčím dalo lépe pohrát (Například vlk z příběhu Červené Karkulky byl oproti tomu velice zdařilý!). Jinak kostýmům a exteriérům nemám co vytknout. Kostýmy byly možná poněkud kýčovité, ale k pohádkovému světu mi to tak nějak sedělo a problém jsem s tím neměla.

Celý seriál je prodchnut příjemným hudebním doprovodem. Sice se v něm opakují stále stejné motivy, jen v drobné obměně, ale i tak je pro ucho příjemný a k atmosféře vyvolávané příběhem sedí.

Za vším hledej… Rampelníka

Rampelník, ztvárněný Robertem Carlylem, je pro mě beze sporu nejlépe zahranou postavou celého seriálu, která na sebe v případě kdy se v ději objevuje, strhává veškerou pozornost. Jeho psychopatické pochechtávání vám tak nějak zaleze pod kůži. Ve chvíli, kdy zjistíte, jak je do všeho porůznu zapletený a jaké dohody s kým a za jakým účelem uzavřel, budete toho malého skřeta (zde tedy normálního vzrůstu) obdivovat ještě víc. V jeho případě, stejně jako v případě Reginy, platí, že zlo se nerodí, nýbrž je tvořeno. Ovšem u Rampelníka ještě musíme přihodit staré známé úsloví, že „cesta do pekel je dlážděna těmi nejlepšími úmysly“.

Ať tomu věříte, nebo ne i Reginy (Lana Parrilla) budete chvílemi litovat.

Ústřední duo Sněhurky a Krasoně si vystřihli Ginnifer Goodwin a Joshua Dallas. K jejich hereckým výkonům výhrady nemám, ale velice mi vadilo, jak tvůrci změnili charakter prince Krasoně v našem světě. V pohádkovém světě byl Krasoň hrdina: statečný, upřímný, nebojácný, ochotný pro Sněhurku udělat první poslední. A přestože v našem světě si všechny postavy uchovaly své charaktery, jimiž oplývaly ve světě pohádkovém, z Krasoně se stal slabošský, zbabělý a ukňouraný David Nolan.

V roli zachránkyně Emmy Swanové můžeme vidět Jeniffer Morrison (Dr. House; Jak jsem poznal vaši matku). K jejímu výkonu nemám také moc co dodat, snad jen, že byla chvílemi až příliš přecitlivělá na to, čím vším si měla již předtím projít.

Co říci závěrem?

Já osobně jsem byla ze seriálu nadšená. Pravda, má své mouchy, které jsem zmiňovala výše, ale mně, jakožto milovníkovi pohádek, se velice líbil a nemohla jsem se dočkat každého nového dílu. Mé nadšení bohužel často zchladily zbytečně dlouhé pauzy, v nichž si Američané během natáčení libují, ale nakonec jsem se závěru dočkala a nebyla jsem zklamána. Uprostřed se zdálo, že scénáristům dochází dech, ale naštěstí tomu tak nebylo a závěr byl zase nadupaný zvraty a proměnami postav.

Upřímně, doufala jsem, že seriál skončí první sérií (A měl tu možnost!), ale tvůrci dostali šanci v podobě zelené pro druhou řadu. Obávám se, aby vidina sledovanosti a zisku nedonutila režiséry a scénáristy ke zbytečnému natahování děje. Náměty na druhou řadu by se ještě nalézt daly, ale doufám, že tím „Once upon a time“ skončí. Byla by škoda, kdyby dobrý seriál, s dobrými náměty skončil rozmělněný jako kdejaká mýdlová opera…, ale všichni víme, že na příběh se dnes už tolik nehraje…

Každopádně mohu seriál doporučit každému, kdo má rád pohádky a nebojí se na ně nahlédnout i trochu jinak, i když ctí předlohu.

Zdroj obrázků: http://www.edna.cz/once-upon-a-time/

Trailer:

Once upon a time (Fantasy/Dobrodužné/Drama)

USA 2011

Stopáž: 1 série: 22 dílů po 45-ti minutách

Režie: Mark Mylod, Greg Beeman, David Solomon, Paul A. Edwards, David Barrett

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...

5 komentářů

  1. KatyRZ

    Oblíbila jsem si víc záporáky, než klaďase. Regina to u mě vedla před Emmou 🙂 (hlavně asi díky hereckému obsazení). Přesně jak píšeš – Davidův charakter nedopovídal princi Krasoňovi a to jen proto, že potřebovali vatu. No a Rampelník! To je postava, na kterou jen tak nezapomenete. S hercem jsem se setkala už v Star Gate Universe, kde byl také výborný a hrál vlastně hodně podobnou roli člověka, u kterého nevíte, co si o něm myslet.

Leave a Reply