Angličané mají k (ne)mrtvým a duchům podivuhodně kladný vztah. Vždyť už někdy v 18. století na mlhavých ostrovech, neustále zahalených deštivým příkrovem, vznikli předchůdci dnešních hororů – takzvané „Ghost stories“… A o tom, že na udržení těchto přátelských vztahů hodlají pracovat i nadále, nás tvůrci ze stanice BBC Three přesvědčili v roce 2010 šestidílnou minisérií „The Fades“.

Jste to, co jíte

„The Fades“, tedy Vyhaslí, jsou duše, které nemohly opustit náš svět, nedokázaly takříkajíc přejít… Přechody byly postupně zničeny, když jsme jako lidstvo začali všechny volné plochy využívat ke stavbě domů a nákupních center. Duše tedy zůstaly uvězněny v našem světě. Nemůžeme je vidět, cítit ani se jich dotknout, protože pokud se jich dotkneme, shoří. Sice ne natrvalo, ale není to pro ně natolik příjemný zážitek, aby si ho musely neustále opakovat.

Duše, stejně jako mrtvé tělo, začne po čase chátrat a rozpadat se. Proto není divu, že někteří Vyhaslí začínají být pěkně naštvaní… A v okamžiku, kdy přijdou na to, že k tomu, aby získali zpět své tělo a stali se „živými“ stačí pár těch živých sníst, je lidstvo v ohrožení…

Záchrana světa na milion způsobů

Hlavní dějová linka „The Fades“ není nijak originální – zachraňujeme svět, už zase. Ale než k tomu dojde, měli bychom se blíže seznámit s naší skupinou akčních záchranářů.

Hrdinou příběhu je mladík Paul, který má kromě spousty problémů, kvůli nimž navštěvuje psychologa (já bych k němu ani nepáchla – až ho uvidíte, pochopíte), ještě velice sympatické apokalyptické sny. Ty mu ukazují vize vlastní smrti a to, jak celý náš svět mizí pod nánosy popela. Aby neměl život příliš jednoduchý, má Paul sestru Annu, dvojče, která je vše jen ne milá. Takovou arogantní mrchu, která se vyžívá v ponižování outsiderů a komandování všeho, co se hýbe, abyste pohledali. Bohužel pro Paula je její nejlepší kamarádkou Jayne, do níž je beznadějně zamilovaný. Rodinnou idylku doplňuje pečující starostlivá matka, která pomalu ale jistě začíná z toho všeho ztrácet pevnou půdu pod nohama.

Tým tohoto družstva uzavírá Paulův jediný přítel – Mac, jehož otec je policejní vyšetřovatel, který právě dostal na starost zmizení ženy jménem Sarah.

O mrtvých jen dobře

Právě Sarah (Natalie Dormer) je ze začátku spojením mezi Paulem a Neilem (Johnny Harris), jedním z posledních „Angelics“, tedy Andělských – lidí, kteří jsou schopni vidět Vyhaslé a původně jim sloužili jako průvodci a pomáhali jim přejít. V současnosti ale působí spíše jako elitní jednotka, chránící lidstvo před Vyhaslými a především před tím, který to všechno zpunktoval a přišel na to, jak konzumovat živé.

Paul a Neil se setkají čirou náhodou, ale hned je jasné, že Paul není obyčejný. Brzy se ukáže, že je také Andělský a ke všemu má další výbavu super schopností, které jsou i u Andělských velkou vzácností. A i když všichni věří v proroctví – někteří v to že přijde konec světa, jiní v to že přijde velice mocný Andělský, Neil má svou hlavu, nevěří nikomu a ničemu a i když se zpočátku opravdu snaží, což mu musíme přičíst k dobru, nakonec si vše stejně udělá po svém…

Postava Sarah působí jako pojítko mezi ostatními postavami i nadále. Nakonec spojuje i osudy Andělských s Johnem, Vyhaslým, který naučil ostatní, jak se stát opět lidmi. (Ve všech anotacích najdete, že se tento Vyhaslý jmenuje Polus, ale tvůrci nakonec nejspíš usoudili, že Paul a Polus si je hodně podobné a pojmenovali zlosyna méně poeticky…)

Obyčejný život puberťáka

Ať chceme nebo ne, Paul je puberťák, a proto musí kromě záchrany světa řešit i starosti obyčejného života. Hodně prostoru je tak věnováno jeho půtkám se sestrou, Macovi či zamilovaným pohledům na Jayne. Fakt, že je Andělský a má nějaké schopnosti, s ním hne asi tolik, jako vy pohnete se sochou Svatého Václava, koně nepočítaje… Paul žije v domnění, že není normální, v čemž ho utvrzují i sezení u psychologa, a proto ho něco navíc vážně nerozhází. Neuslyšíte žádné ,Ale já jsem chudák, já to nechtěl!ʻ, místo toho Paul pokrčí rameny a udělá to. Ano, taky se trochu vzbouří, ale rozhodně neskuhrá jako většina ostatních nedobrovolných hrdinů. Jelikož se o jeho problémech všeobecně ví, všichni kolem berou jeho žvanění o nějakých Vyhaslých, Andělských a podobných nesmyslech jen jako projevy jeho duševní choroby či způsob, jak se udělat zajímavým. Nikdo jeho řeči nezpochybňuje, dokonce se o nich trochu vtipkuje. Když ale Paul ukáže své schopnosti před zraky lidí, všichni zmlknou a začnou balit, protože vědí, že průšvih je za dveřmi…

Budete se bát chodit do školy…

Atmosféra je už od prvního dílu mrazivá a nebude vás šetřit. Všechno se zdá na první pohled hrozně obyčejné a civilní: od kulis, přes oblečení, až po samotné hrdiny. A v tom právě možná tkví to kouzlo. Nic není přehnané, všechno působí dojmem, jako byste to mohli najít u vás doma (věřte mi, do kotelny asi dlouho nevlezu…). Hrdinové jsou lidští; tváří v tvář hrozbě řeší svoje „prkotiny“, protože jsou pro ně důležité. Panikaří, řeší svoje soukromá dramata, nedělají správná rozhodnutí a nejsou dokonalí, jako hrdinové vždycky bývají.


Paul je ňouma, který zpacká, na co sáhne, neustále se tváří jako by mu ulítly včely, kouše si nehty a občas chodí tak, že se mu musíte smát. Ale není to obyčejný prototyp hrdiny, který se z ňoumy přerodí v Supermana…, Paul zůstane nešikou až do samého konce. Možná to zní hrozně, ale je to příjemné oživení oproti všem těm bijcům s drsnými výrazy a odhodláním v očích. Ano, Paul se taky k ledasčemu odhodlá, ale netváří se u toho, jako by byl král světa…

Nemrtví vypadají slušně, jsou tu zdařilé „lekačky“ a celkově příběh vyznívá neskutečně temně a depresivně. Ve chvíli, kdy začne docházet k vraždám a hromadnému pohřešování osob, přibije vás atmosféra do křesla a donutí vás se zatajeným dechem sledovat, co se bude dít dál.

To, s jakým klidem se řeší spousta dilemat; chlad, s nímž je přistupováno k většině situací a celková chladnokrevnost a syrovost některých momentů, ve vás vyvolají nepříjemné tísnivé pocity a zkroutí vám vnitřnosti očekáváním toho, co za hrůzy bude následovat.

Seriál sází hodně na atmosféru. Kromě postav, které ji zdařile vytvářejí svým chováním, pracuje atmosféra i s paradoxem vizí budoucnosti: Stane se to, co jste viděli, protože je to nevyhnutelné a vy jste byli jen varováni, nebo se to stane právě proto, že jste to viděli? Tyto pochyby v některých hrdinech silně zakoření a ovlivní jejich úsudky. Kde byla pravda? To se dozvíte na konci série.

Mladá krev

Obsazení herci jsou mladí, přece jen je to seriál pro dospívající, a většinu z nich možná znáte ze seriálu „Skins“. Hlavního zloducha Johna – Joseph Dempsie – pak můžeme sledovat v tuto chvíli na obrazovkách jako kovářského učeně Gendryho ze „Hry o trůny“. Pohledy, které vás nutí pochybovat o jeho příčetnosti, mu jdou skvěle. Natalii Dormer snad netřeba představovat, od její postavy Anny Boleynové z „Tudorovců“ už vystřídala poměrně slušnou řádku dalších rolí; zde si její postava ale neukořistila tolik prostoru a možnost předvést se tak dostávají i další. Paul – Iain De Caestecker – je roztomilý, jinak se to prostě říct nedá, ale fandíte mu, i když je ňouma… Jeho sestra Anna – Lily Loveless – se do role protivné mrchy, která má ale občas světlé chvilky, vžila se vší parádou a její výkon byl velice slušný. Jayne – Sophie Wu – je jako postava trochu nevýrazná, což ale vyvažuje postava Maca – Daniel Kaluuya – která je možná výrazná až moc. Je jasné, že v každém příběhu musí být postava, která se postará o vtip, nadsázku a pár trapných okamžiků, ale Mac na mě osobně chvílemi působil poněkud křečovitě a vtipně za každou cenu. O to víc pak ale jeho zvážnění zapůsobí…

Jako celek to ale bylo velice příjemné překvapení. Nevím, jak se to tvůrcům podařilo, ale atmosféra se dala krájet a vše bylo podané úsporně a realisticky; krve teklo přiměřené množství. Možná je to o tom očekávání, kdy přijdete na řadu…, o bezvýchodnosti situace, o tom, že na místě hrdinů byste docela dobře mohli stát v těch špinavých, zakrvácených hadrech vy…

Ať je to jak chce, „The Fades“ mě málem donutili spát s rozsvícenou lampičkou…

The Fades (fantasy/horor)

Velká Británie, 2010

Stopáž: 6 dílů po 45-ti minutách

Režie: Tom Shankland

             Farren Blackburn

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...

Leave a Reply