„Potřebuji vědět, co se to tady děje!“ „Tato planeta umírá. Lidská rasa ji zabíjí.“

Jen jeden krátký úryvek bohatě postačí na přiblížení celého děje, nebo spíše celkové myšlenky čtvrtého filmu z dílny režiséra Scotta Derricksona, Den, kdy se zastavila Země. Druhá věta vyšla z úst mimozemšťana Klaatua (Keanu Reeves), který se tak snažil vysvětlit zmatené astrobioložce Helen (Jennifer Connelly) pravou podstatu jeho návštěvy na Zemi. Tehdy Helen pochopila i Klaatuova první slova: „Přišel jsem zachránit Zemi,“ řekl. Zachránit… ale za jakou cenu?

Remake stejnojmenného filmu z roku 1951 (režisér Robert Wise), který, podle mnohých diváků, neurazí, ale ani nenadchne. Souhlasím. Ovšem ne zcela. Jelikož jsem staršího bratříčka neměla možnost vidět, nemohu srovnávat. Což je ale ve výsledku možná i dobře. Mne sice film skutečně také nenadchl, nepatří mezi ty, které bych si přehrávala neustále dokola a dokola každý den, ale z jednoho důvodu jsem si ho přece od prvního zhlédnutí pamatovala velmi dobře. Byla to právě ona základní myšlenka, zmíněná již výše.

Planeta Země není naše. Byla nám jen propůjčena. Můžeme si na ní dělat, co chceme. Můžeme s ní nakládat, jak chceme. Ale musíme se o ni starat. Nesmíme ji ničit. Pokud se tak stane a my začneme být pro Zemi zkázou, pak nám bude opět sebrána a bude jí dána nová šance jinde.  

Tohle se mi vrylo do paměti a vlastně to bylo tím hlavním lákadlem, které mne donutilo se na snímek podívat podruhé. Ale není to jen tohle.

http://media.novinky.cz/000/150005-original1-v4bth.jpg

Hned v začátku filmu po prvním vloženém, ale dle mého názoru zcela zbytečném, šotu, který nás přenese do roku 1928, do severní Indie na pohoří Karákoram a vlastně nám naneštěstí hned okamžitě prozradí, že „půjde o nějaké sci-fi“, následuje velmi povedená scéna. Nekompromisně jsme posunuti o několik let dopředu a rovnou vhozeni do děje. Spolu s Helen prožíváme nejistotu a zmatek, který začal po jednom jediném podivném telefonátu. Struny napětí se málem zpřetrhají, protože tady nás nechal Derrickson čekat. Dlouho čekat. Troufale si dovolím poznamenat, že první půlhodina filmu je vůbec tím nejlepším, co nám režisér nabídl. Akce, napětí, očekávání, strach, nejistota,…  to vše z toho jen čiší.

Pak ovšem, naneštěstí, nastane zvrat a Den, kdy se zastavila Země prokáže svůj americký původ. Z akce se náhle pozvolna stane hra na city. Helen se snaží Klaatuovi domluvit a dokázat mu, že i lidé se dokáží změnit a prosí ho, aby svůj verdikt nad nimi ještě jednou přehodnotil.

Byla bych ovšem příliš zlá, kdybych řekla, že je to takový ten „klasický americký doják“. Ne. Je to upgrade na „akční americký doják“. Není klasický, protože u něj tolik kapesníčků nevypotřebujete, a protože je pořád protkaný určitým napětím a očekáváním, jak příběh dopadne. Vyústění není natolik průhledné, jako u většiny amerických snímků, a do poslední minuty je vše nejisté a vrtkavé…

http://torrentszona.com/torrents/images/Den_Kogda_Zemlya_Ostanovilas_The_Day_the_Earth_Stood_Still_2008_1270963209-82731.jpg

Jde-li o celkovou atmosféru filmu, tak pokud k bohulibé myšlence přičtu ještě chytře využité efekty a hudbu povětšinou použitou ve správný čas na správném místě, a naopak beru-li v potaz i zmíněné „americké doslazení“, výsledkem je, bohužel, prožitek jen mírně nadprůměrný.

Škoda. Ze začátku jsem viděla ohromný potenciál a nespočet možností, které děj nabízel, ale bohužel jen málo z nich bylo využito. Jak se číslo odpočítávající minuty zvyšovalo, napětí a děj měly opačnou tendenci. Až teprve konec, jak už jsem řekla, mne zase více zvedl ze židle.

A co z toho plyne pro vás? Podívejte se, budete-li mít chuť. Myslím, že to stojí za to (pokud se tedy hlavně chcete zamyslet nad tím, co bylo ve snímku řečeno a nechcete si užít kvalitní filmový zážitek), ale pamatujte: „Jednou to bude stačit.“

 

Komentáře

komentářů

About The Author

Jsem mladá dívka s duší umělce, která se snaží zapojit do jakéhokoli uměleckého dění. Miluji hudbu, a to hlavně operu. Ráda a často unikám do své vlastní fantasie. Z toho částečně plyne, že jsem také snílek. Ovšem ne snílek v pravém slova smyslu...

Leave a Reply