Světu, ovládanému dvěma vlivnými náboženstvími, chtějí vládnout Zástupci noci. Strategickou oblastí jsou Studny Ihranu, zřídlo silné magie. Patriarchové Západu volají po kruciátě, která vezme Studny pramánům, vyznavačům Písma. Els Tag, pramánský válečník, se vydává za Patriarchátem s úmyslem tyto plány překazit, ale okolnosti ho donutí bojovat proti vlastnímu lidu. Mezitím jej hledají agenti Noci, kteří jsou po staletí otroky bohů, aby ho mohli zabít…

Probíhá nelítostná válka o přetrvání bohů a lidí, vpletená do magického, náboženského a politického pozadí fascinujících rozměrů. Pro hrdiny, zbavené iluzí, je kromě meče a magie stejně důležitou zbraní také šibeniční smysl pro humor, který jim mezi zrádcovskými kněžími, mocnými démony a božstvy s jejich temnou hierarchií a tajemnými cíli umožní přežít. Alespoň na chvíli…

Amerického autora Glena Cooka v našich luzích a hájích netřeba představovat. Do podvědomí čtenářů z naší maličké země se dostal především díky cyklu „Kroniky Černé legie“. Jeho poslední počin je trilogie „Zástupci noci“, jejíž první díl nám nakladatelství Brokilon naservírovalo v roce 2008.

Příběh se odehrává na pozadí náboženských bojů mezi Patriarchátem a Pramány. Možná, že předchozí věta není formulována zcela správně, protože náboženské boje jsou hlavní náplní knihy. Obě tato náboženství se snaží vyhladit to druhé. Pohané jsou dávno minulostí… Anebo ne? Staří bohové, zde nazývaní bogoni nebo též zástupci noci, se rozhodně nehodlají vzdát a začnou své nehmotné prsty strkat do lidských záležitostí…

Už v první kapitole, kde se dočtete o „Otci všech“, vám bude jasné, že se příběh odehrává ve světě, který by se snad dal považovat za nějakou alternativní historii toho našeho. Přesto, že vám tato skutečnost dojde takřka ihned, podstatně delší dobu vám bude trvat zorientovat se v ostatních státech a jejich uspořádání. Některé věci si připodobníte velice brzy, ale na jiné si budete muset chvíli počkat. Celkově vás autor již v prvních kapitolách zahltí historickými událostmi světa, rozličnými jmény osob a států. Aby toho nebylo málo, každý mocnář má své skutečné jméno a poté ještě jméno, které přijal pro svůj úřad. A autor ho samozřejmě nazývá oběma… Proto nechápu, jak mohl pan Cook doufat, že když si po tomto historickém exkurzu na nějakých sedmdesát stran odskočí za hlavním hrdinou, budete si poté ještě pamatovat, kdo je kdo, v jakém království sídlí, s kým má/měl poměr, koho nesnáší, koho podrazil, koho se chystá podrazit a podobně…

„Tyranie noci“ je v první řadě politický román, což s sebou nese kupu jmen a hory intrik. Akce je tu poskrovnu, a když už tu je, je popsána úspornými větami. Žádné epické bitvy… Vlastně skoro žádné bitvy. O tom, že někde proběhl boj, se často dozvídáte zprostředkovaně přes posla či dopis, ale málokdy jste nějakého konkrétního střetu svědky. A to se ještě dozvíte, že se vlastně jen pobilo pár hloučků vojáků, protože třetina mužů cestou zemřela na úplavici (což je realistické).

Většina děje je jen o plánování, počítání, jestli na to vůbec máte, následného zjištění, že nemáte, a proto musíte znovu plánovat, kde na tu svoji vytouženou křížovou výpravu vezmete. Na to, jak je děj složitý (přece jen těch intrik je tu dostatečné množství), se mi tři dějové linie zdají nedostačující. Já osobně bych uvítala i další pohledy na věc. Navíc to s sebou přináší fakt, že značná část politického dění není zprostředkována skrze postavy, ale má vlastní kapitoly (nebo jejich části), kde je nám pouze suše popisována. Jsou to sice nezkreslená fakta, ale chybí tomu dynamika, která by alespoň částečně vznikla, pokud by nás do situace zasvětila některá z postav a nikoliv vypravěč. Tyto pasáže se pak stávají nepřehlednými a nudnými. Mám sice politikaření a intrikování v oblibě, ale i tak je toho v knize na můj vkus až moc.

Co se týče hrdinů, zde musím s politováním konstatovat, že mi za těch bez mála pět set stran žádný nepřirostl nějak výrazně k srdci. Ano, hrdinové jsou sice zbaveni iluzí, ale jsou takoví všichni, takže působí všichni stejným dojmem. Hlavní hrdina, Els Tag, sice trochu vybočuje, ale chvílemi na mě působí pouze jako stroj a ne jako člověk, a to bez ohledu na to, zda je elitní voják, nebo ne. Nejzajímavějším hrdinou tak asi zůstává Železný prase, které si všichni hrdinové v knize taktéž svorně pochvalují. Možná vás to zklame, ale Železný prase je mezek.

Jak jsem již psala výše, je to především politický román a záleží na vkusu každého z nás. Já osobně bych uvítala méně faktografických informací a více nějaké činnosti. Možná sem tam nějaký náhled do psychologie hrdinů. Glen Cook řemeslo umí, o tom není pochyb, ale tento jeho počin mi nijak zvlášť nesedl. Doufám, že druhý díl bude lepší, protože tenhle kus je pro mě opravdu slabý…

Zdroj obrázků: legie.info

Nakladatel: Brokilon
Překlad: Jiří Mann
Obálka: Raymond Swanland
Redakce: Robert Pilch, Jiří Popiolek
Rok vydání: 2008
Počet stran: 488

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...

Leave a Reply