Hunger Games jsou další z řady filmů „based on“. Tentokráte to ale tvůrci měli snazší, protože knihy Suzanne Collinsová napsala teprve nedávno.

Je třeba si ujasnit, že Hunger Games nemají s Twilight společnou ani maskérku, takže jestli si chcete přečíst něco o haldě hnoje, tady se zastavte a jděte si přečíst recenzi na jiný webzine.

Film začíná vysvětlením vzniku Hladových her. To, co v knížce zabere půlku obsahu, je tak vyřešeno ve dvou minutách. Boj Kapitolu a jednotlivých krajů, důvod konání Hladových her, výběr dětí. Na uvedení do děje pro diváka, který nedržel předlohu v ruce, je to ve stravitelné formě. Jednoduše a rychle, takže když se to pak v ději objevilo ještě jednou, přišlo mi to otravné. Ale tvůrci našich Her nám potřebovali ukázat, jak funguje Kapitolská propaganda. Z filmu to bohužel vystříhat nemůžu. Stejně jako George Lucas nezničí všechny kopie Star Wars Holiday Special a já všechny fáze měsíce.

To, na co nás nažhavily už trailery a ve filmu bylo vidět konečně pořádně, byla scéna z výběru dětí do Her. Atmosféra se povedla, protože co mi v tu chvíli naskakovalo, byla stísněnost, bezmoc, nesnesitelné čekání a pocit, že nevím, co se mnou bude. Takže tady hodně bodů navrch.

Následující děj je pak přenesen do Kapitolu a k samotným hrám, které jsou v knize velmi zdařile popsané. Hlavně na to, na jakou je příběh cílen skupinu, vpravdě docela reálně. Pokud někdo film přirovnával ke krvavému béčku, tak bych mu doporučila se podívat na rating a případně si to PG-13 nechat vytetovat na čelo, aby to viděl při každým pohledu do lesklé plochy. Moc krve nikde neteče a část, kde se pozabíjí nejvíc dětí je „odbita“ hodně rychle. Dále už je to o běhání po lese, spojování se, případně rozdělování se s protivníky a nesmělých ochutnávkách lesku na rty. Vyprávění se tedy nevleklo a vysvětlovací části spolu s těmi, kde je náhled do hlav postav, byly hodně minimalizovány. Téměř bych řekla, že chyběly skoro úplně. Což štvalo část obecenstva, která knihy četla a mohlo mást tu, která ne. Některé jednání postav tak vyznívalo trochu nesmyslně. Možná je to nakonec míň akční, ale to bych si to PG-13 potom měla nechat vytetovat i já. Co se mi líbilo, bylo nahlédnutí do zákulisí her, jak je tvůrci tvoří a ovládají. Sice nakonec nechtěně vtipné, ale je tam pár hraček, co byste domů chtěli.

Film je zkrátka minimálně do půlky hodně silný. Potom se to zlomí, už to nevydržíte a budete komentovat. To kvalitu zvedne, a nebo taky shodí. Záleží, s kým jdete do kina a jak nahlas se dělíte o své dojmy. Konec je poklidný a nemá žádnou závratnou gradaci. Pro neznalé, to je tím, že předloha má tři knihy a rozhodně nejsou rozděleny tak, aby byl děj uspokojivě ukončen. Po stránce příběhové tak byl film převyprávěn obstojně. Nemalý podíl na tom bude mít to, že sama autorka knih se podílela na psaní scénáře.

Herce vedl po lesích i pódiech Gary Ross a byl i jedním z těch, kteří se podíleli na scénáři. V čele mladšího herectva běhala a zabíjela Jennifer Lawrence a jen potvrdila to, co o ní víme od First Class. Hrát umí a zatraceně se těšíme, co z ní ještě bude. Jejími odvěsnami v milostném trojúhelníku byli Josh Hutcherson, který nám od dob Zathury vyrostl a zblonďatěl (až ho budete v duchu oblékat do uniformy SS, opravdu se není za co stydět) a pak nejmladší z rodiny Hemsworthů, Liam.

Za starší generaci se opilecky potácel Woody Harrelson jako Haymitch Abernathy a řekněme si, že se mohl potácet lépe. Nevím jak moc mu role sedla, ale podle mně mohl zahrát lépe. Nahastrošená a barvami zářící předváděla specifický kapitolský přízvuk Elizabeth Banks jako Effie Trinketová, kterou by člověk bez důkladné práce špachtlí vážně nepoznal. Kdo si naopak svou masku viditelně užíval, byl Stanley Tucci, který se v postavě Caesara Flickermana rychle zabydlel. Opravdovým veteránem filmového plátna je pak Donald Sutherland jako hlavní záporák, prezident Snow, který vám připadá mile normální v přebujelosti hlavního města. Co je vyloženě marketingovým tahem, je obsazení Lennyho Kravitze do role návrháře Cinny. Nutno říci, že by mohl hrát i hůř. Pokud sledujete filmy trochu do hloubky a poflakujete se po vodách sociálních sítí, nemohly vám ujít vousy Wese Bentley ala Senecy Cranea, které zastiňují vše okolo. Tedy pokud je necháte.

Finální rozsudek? Popralo se ve mně hodně věcí a vousy se postavily za co mohly. Film se mi v konečné fázi líbil. Opět se vyplatilo nečekat nic a být příjemně překvapen. Takže vyražte do kina, udělejte si vlastní názor a rozbijte čenich všem, kdo film budou srovnávat s Twilightem. Každej soud vás za to osvobodí.

Komentáře

komentářů

About The Author

Hi! I'm Jayne. Get over it.

8 komentářů

  1. Daletth

    Knihy jsem nečetla, vždy jen nějaké ukázky, ale na film se docela těším. Ještě jsem ho neviděla, ale po této recenzi se na něj půjdu podívat co nejdřív… 🙂
    Jen nechápu jednu věc – jak to někdo může srovnávat se Stmíváním? Vždyť je to tematicky, stylem vyprávění i atmosférou o něčem úplně jiném…

      • Zuzana

        No, já třeba čekala hodně a zklamaná jsem nebyla vůbec.

      • Jayne

        Já jsem nic moc nečekala, protože je kniha náročná na vyprávění a to jde ve filmu dost těžko, aniž by si člověk nechtěl po pár minutách uhlodat libovolnou končetinu. Navíc s tím ratingem co to má… vyždímali z toho dost. A asi Zuzano nemáš moc vysoké nároky. 🙂

      • Zuzana

        Díky, ale nepotřebuju, abys urážela můj vkus.

Leave a Reply