Fantasy román americké autorky Victorie Straussové se odehrává ve světě víry. Víry v jednoho boha, který může mít mnoho tváří. Boha spícího po boji, snícího sny. Boha, který se jednou probudí, aby svůj spravedlivý boj dovedl do vítězného konce. Než tak však učiní, obdaroval lidi dvěma dary. Darem tvoření, jehož nositel může přetvářet hmotu dle své vůle. A darem snění, umění, jež je víc než jen proroctví.

A i zde je jediným pravým hlasem boha jeho církev. Ta se po mnoha letech útlaku vrací k moci. Nevěřící, kteří plenili a ničili chrámy, kláštery a jiné církevní statky, jsou poraženi. Obnova však přichází přes upřímné nadšení těžko a pomalu.

Aby nebylo potíží už tak dost, přicházejí zprávy, které vše ještě komplikují. Kdesi v Hořící zemi, nehostinné oblasti, kde nic nemůže přežít, možná žijí lidé víry i se svým nadáním, kteří tam byli kdysi vyhnáni právě pro své přesvědčení.

Nejvyšší církevní hodnostáři se rozhodnou vyslat výpravu, která má vyhnance najít a přivést zpět do lůna pravé církve. Tímto úkolem pověří hlavního hrdinu knihy, mladého tvůrce bezmezně oddaného své víře, jménem Gyalo. Mezitím se v Útočišti, jak se nazývá skryté město potomků vyhnanců, seznamujeme s Axanou, obdařenou uměním snění, které však pečlivě tají. Konflikt, ke kterému se schyluje, však víc než vyřešení slibuje víc otázek o víře, církvi, lidech a mnohém dalším.

Fantasy? Místo draků chrlících oheň potkáte bojující církve

Už jen zběžný náčrt děje dává poznat, že tentokrát nebudou vzduchem lítat skřetí hlavy, z nebe se s řevem nebudou řítit draci a na množství kouzelných předmětů také nesejde. Přesto pravděpodobnost, že vás kniha zaujme, je víc než velká.

Hlavní kouzlo knihy spočívá v tom, jak reálně je celý příběh podán. Stačilo by jen pozměnit pár reálií a měli bychom zde obstojný historický román. Hlavní tezí knihy je konflikt dvou náboženských skupin. Silnou ústřední církví, držících se zuby nehty svých dogmat a druhou, co do počtu vyznavačů slabší, nicméně svými postupy volnější a svou spontánní existencí jaksi i morálněji silnější. A uprostřed těchto mlýnských kamenů osudy jednotlivců, nemilosrdně semletých událostmi.

Světská moc v knize ustupuje do pozadí, což je knize spíše na škodu. Přestože se děj odehrává v církevních kruzích, takže logicky hrají prim, ke komplexnímu dokreslení světa je příliš málo známo o běžném, civilním životě. Za zmínku tak stojí vlastně jen naznačený konflikt mezi církví a králem.

Naproti této drobnosti, která, pokud vůbec, napadne až po dočtení knihy, je svět vykreslen do nejmenšího detailu. Zákony světa včetně magie jsou popsány precizně, přesto s vypravěčskou lehkostí, která nenudí, byť je vše popisováno v ději, za pochodu. Preciznost, se kterou se autorka věnuje pečlivému popisu okolí, tak paradoxně způsobila největší, byť prakticky jediný, mínus knihy – rozvláčnost a přílišný rozsah díla. Osobně si myslím, že to celé šlo zvládnout v rozsahu tak o 150 stránek méně. Kniha tak pravděpodobně odradí některé potenciální čtenáře, obzvlášť pak úvodem, na který potřebujete opravdu pořádné čelisti k prokousání se.

Jak se sžít s fanatikem? Snadno

Kvalita příběhu v podstatě vždy závisí na kvalitě hlavní postavy. Čtenář se s ní musí sžít, najít v ní podobu sama sebe. Jak se sžiju s až fanaticky víře oddaným knězem, pro kterého je každé slovo papalášů zákon? To mi běželo hlavou při čtení prvních několika desítek stran textu.

Překvapivě jednoduše. Stačí postavu vystavit událostem, které nás v jiných podobách potkávají denně. Události nutící nás se vyvíjet, měnit a upravovat své názory adekvátně k nově získaným poznatkům. Dostávat se do konfliktu s byrokratickou mašinérií, které nejde za živého boha vysvětlit nic, co nemá na papíře před sebou.

A následně nechat postavu reagovat jako člověka. Chybujícího, držícího se jako posledního stébla svých znalostí a zkušeností, přijímajícího facky a znovu se zkoušejícího postavit.

Jelikož v této knize není černobílých situací ani postav, sžití se dostavuje nejen s postavami hlavními, ale srdce se dotknou i postavy stojící vpravdě jinde než hlavní hrdinové nebo i ty, které se příběhem jen mihnou.

Tato kniha není pro každého. Je to hutné dílo, které pokládá otázky a jen někdy naznačuje odpovědi. Byť se někdy nečte nejlehčeji, jeho přečtení vás obohatí o víc než pár hodin zábavy. A také navnadí na další chystaný román z cyklu Cesta Áratova, protože… takhle to přece nemůže skončit.

Anotace:

Po dlouhých letech útlaku se právoplatní vládcové znovu zmocnili svatého města Baushparu. Znesvěcené chrámy mohou být konečně opraveny a utrpení odčiněno. Napětí mezi mocí světskou a církevní však roste. Objevují se zvěsti o odpadlých Tvůrcích – mocných čarodějích, kteří nejsou věrní ani králi ani Bratrstvu a jejichž magie jakoby neznala mezí.

Axana je obdařena schopností pravdivého snění. Vidí svět mimo skrytou enklávu Útočiště, svět, o němž jsou lidé přesvědčeni, že už neexistuje, svět, který není tolerantní ke změnám a brzo strhne zdi jejich tajné svatyně. Axanino snění je však zakázané, varovat ostatní by znamenalo její zhoubu.

Gyalo, mladý Tvůrce, je pověřen vedením výpravy do mystické Hořící země, která má za úkol přivést odpadlé mágy. Nebezpečná cesta je plná pokušení – během ní bude stát tváří v tvář svým nejniternějším démonům, neboť Útočiště skrývá pravdu o samotné podstatě světa.(anotace)

Název: Hořící země
Název originálu: The Burning Land
Cyklus: Cesta Áratova
Autorka: Victoria Straussová
Překlad: Zdeněk Uherčík
Obálka: Hieronymus Bosch, Renata Brtnická
Počet stran: 512
Vazba: brožovaná
Vydavatelství: Triton 2011
Doporučená cena: 399 Kč (279 Kč pro členy klubu Trifid)

Komentáře

komentářů

About The Author

Leave a Reply