Tetralogie Posel smrti: neoriginální, ale čtivá

To se stane tak… Pán ve středních letech s různou mírou sociopatologické povahy a zálibou v černé se tak dlouho poflakuje kolem činných sopek, magma prskajících sopouchů a jiných ohňostrojných koutů země, až se mu z toho speče pár mozkových závitů. Milý pán se prohlásí temným lordem, pánem, mágem nebo bohem a přestane být milý. Protože ale všeho poskrovnu, ani jemu není samotnému se sebou zrovna nejlépe a jelikož už i naše babičky věděly, že na nemoc ducha je nejlepší pořádná práce, vrhne se na … No, třeba na kovařinu. Výsledkem je tu prsten, tu meč, tu zbroj a jindy zase přilba.

Černooděnec svůj výrobek pak různě dlouhou dobu používá, čímž na něj přenese své chmury. Další osud manufakturního výrobku se následně liší. Buď je někde zapomenut, ztracen, násilím odebrán, nebo uschován k odpočinku před dalším použitím. V tuto chvíli přichází na scénu tzv. hh postava (rozuměj: hlavní postava, často také známá pod kódovým heslem: Hloupý Honza). Ta může mít mnoho podob. Od malého pytlíkovitého hobita, přes veterána bojů s démony, po barbara s testosteronem stříkajícím z uší). Dotyčný nachází, krade, vybojuje nebo jinak získává artefakt a nastává…. Lidově řečeno průser.

James Silke se drží osvědčeného receptu. Za zmíněné proměnné dosazuje Temného boha, přilbu a testosteronového svalovce. V čtyřdílné sérii tak rozehrává klasický příběh skupiny lidí, vzdorujících zlu nejen pomocí artefaktu, který je sám takového zla nositelem.

Každý člověk má rád příjemná překvapení. Když jsem poprvé sahal po knize s názvem Zajatec rohaté přilby, prvním dílu série Posel smrti, byl jsem víc než skeptický. Pokud mi název knihy přišel patetický, pojmenování celé série potom už hodně laciné. Ilustrace na obálce, zvící osvaleného barbara, s děsivě vyhlížející rohatou přilbou na hlavě, který obouruční sekerou ničí své nepřátele, také vysokou literární hodnotu díla neevokuje. Přečetl jsem první kapitolu, druhou, třetí a za dva a půl dne pohodového čtení jsem obrátil poslední list a jal se shánět druhý díl.

Rozhodl jsem se čtenářům přiblížit celý cyklus najednou, protože rozepisovat se o každé knize zvlášť by vedlo jen k opakování již řečeného. To je vlastně první pozitivum celé série. Stabilní úroveň celého díla i každého dílu zvlášť.

Děje jednotlivých knih na sebe navazují, nicméně předchozí události jsou dostatečně naznačeny, postavy dostatečně vykresleny, takže není problém vnořit se do děje kterýmkoli dílem. Dějově trochu bokem stojí díl třetí. Oproti ostatním se neodehrává ve Velké lesní kotlině, přicházejí nové postavy, zatímco staré jsou odsunuty bokem. Nicméně, pocit mírného odbočení od hlavního příběhu je jediné trauma, které může v člověku kniha vzbudit. Do celkového kontextu příběhů Gath Baala zapadá tento díl bez větších potíží. Jinak příběh šlape od prvního dílu, do posledního bez zádrhelů, logických kopanců, či jiných nejapností.

Každá kniha má pozvolný start, který uvede čtenáře do děje, představí hlavní postavy a nastolí zápletku, včetně náznaků dějových zvratů. Jakmile jsou karty rozdány, příběh se začne valit vpřed a nezastaví do poslední stránky. Dějové zvraty jsou předvídatelné, ale neubírají svojí klišovitostí nic z čtivosti příběhu.

Buďme k sobě upřímní, jestli něco příběh není, tak originální. Ale jak už jsem zmínil, je čtivý. Autor v knihách vždy vypráví několik dějových linií paralelně, aby je na konci spojil v jedno velké finále. Linie jsou vyrovnané, ve všech jde o důležité části děje a žádná není vyprávěna s menším zaujetím než předchozí.

Postavy jsou vykresleny, řekněme, dostatečně. Rozhodně bych uvítal, obzvlášť v některých chvílích intenzivnější sondy do duší hlavních hrdinů. Některé jejich pohnutky by byly jasnější a čtenář by nemusel čekat k jejich pochopení několik desítek až stovek stran textu. Obzvlášť hlavní postava barbara Gath Baala je většinu děje tak tichá a drsná, až to začne nudit a čtenář začne váhat, jestli přece jen není taková guma, jak se tváří. Tak se ani nemáme možnost dozvědět, jak barbar žijící většinu svého života v lese, ohánějící se těžkou obouruční sekerou, naučil vést armády do bitvy nebo umění obléhání hradu.

Můj závěr je, že se jedná o překvapivě kvalitně napsanou fantasy sérii, která neuchvátí, ani nezklame. Oproti jiným takovým počinům, tento má dostatek kvalit k tomu, aby v mysli zanechal alespoň nějakou stopu.

Dílo: Zajatec rohaté přilby
Autor: James Silke
Překlad: Zdeněk Milata
Obálka: J. P. Krásný
Počet stran: 222
Nakladatelství Fantom Print, 2006

Dílo: Bohové zkázy
Autor: James Silke
Překlad: Zdeněk Milata
Obálka: J. P. Krásný
Počet stran: 206
Nakladatelství Fantom Print

Dílo: Zub a spár
Autor: James Silke
Překlad: Zuzana Hanešková
Obálka: J. P. Krásný
Počet stran: 205
Nakladatelství Fantom Print, 2009

Dílo: Prokletí čepelí
Autor: James Silke
Překlad: Zuzana Hanešková
Obálka: J. P. Krásný
Počet stran: 222
Nakladatelství Fantom Print, 2010