Live long and prosper!

Festival Fantazie Speciál po deseti letech úspěšného ničení Chotěbořáků 31.10.2010 skonal. So long and thanks for all the tuna fish toasts FFS! Narodilo se nám však FanCity a to v Praze dne 26.10.2011. Nechť se nám s ním conuje dlouho a blaze!

Milý deníčku, jak dobře víš, jelikož jsem univerzitou povinná, ještě před zahájením conu se odpoledne trápím v laboratoři. S nezapálením biologa sleduji pohlavní nemoci skotu a směju se vtípkům creepy guye u fluorescenčního mikroskopu. Přemýšlím, že zmiznu jak Nox před goa‘uldem, ale slečna doktorantka si mně ke vší smůle pamatuje a tak očima postrkuju hodiny až do půl páté.

Stojím na Kačerově a místo domů k IKEMu sedám na autobus, co míří na Novodvorskou. Na zastávce se mnou stojí člověk, kterého neomylně identifikuju jako geeka, však ho také později na conu registruji. Nijak se ale nehlásím, protože dotyčného neznám. Jak si tak sedím v buse, najednou vidím Kofolu. Rozhodně se musela použít teleport, protože bych přísahala, že na zastávce jsem jí neviděla. Společně pak nacházíme KDčko, kde se FanCity koná. Překvapivě stačilo přejít cestu.

U registrace stojí fronta pomalu až ven, takže přece jen přišli fani i první den. Nadšením skvíkám, vidím totiž PetraSf. Až na něj a Kofolu tam pro mě stály neznámé tváře. Zakázala jsem si být smutná kvůli tomu, kolik lidí tady nakonec nebude. U registrace jsou jako vždy přiměřeně milí, ochotní a rychlí. Stíháme tak ve frontě probrat kde co. Pak Ti to všechno napíšu. Po registraci se poflakujeme po budově KD a zjišťujeme, kde a v kolik se bude co konat. Vzhledem k návštěve rovnou čtyř zahraničních hostů se v programu nachází značné množství promítání a i tak se přednášejícím často něco kryje s focením či besedou. Správně si pochopil, že se to krylo mně.

Později jsme neslavnostně zahájili SeriesCon, ukázali si nové seriály a připoměli ty staré a vůbec conovali, jak se patří. Tady jsem později večer shledala jeden velký nedostatek, respektive nedostatky a to bar, hoFFpůdku a Voči. V Novodvorské mi jaksi chyběl ten správný prostor k setkávání s ostaními fany. Nemluvě o tom, že v jednu ráno sbohem a šáteček. KDčko se zavřelo, a že noc je ještě hříbátko, nikdo neřešil. Pražáci holt budou potřebovat teroru teprve naučit. Vašku, doufám, že se za nás půjdeš prát!

Jak už jsem Ti říkala, program se mi jaksi kryl s přednáškou, ale to mně neodradilo se jít podívat alespoň na polovinu slavnostního zahájení FanCity. Zkrátka a dobře jsem chtěla vidět herce. To, že jsem se poté v polovině neslušně vytrácela, už je jiná. Na úvod zde Vašek s vtipnou moderátorkou – dále Slečna, jméno mi uniklo – vysvětlili, proč skonalo FFS a přišlo na svět FanCity a kdože to všechno naši zemičku navštíví. Slibovaní hosté byli Georgina Leonidas (Harry Potter), Rekha Sharma (BSG), Tony Amendola (Stargate) a Danny John-Jules (Red Dwarf). Atmosféra mi připadala až moc slavnostní a zprvu mi jaksi unikal smysl hudebního tělesa na pódiu, avšak jeho účel mi byl objasněn během pár minut. Hudebníci přehrávali znělky seriálů a filmů, ve kterých jednotliví herci hráli, a to před jejich příchodem na scénu. Epické! Velká omluva za můj nechápavý výraz, theme ze Stargate mně přinutil prožívat nerdgasmus, určitě jsi to cítil až v tašce.

Totální fail byla však Slečna, někdo měl něco hodit, však oni by se ostatní už chytli. To, co předváděla jako angličtinu, vedení rozhovoru a vtip, mně nutilo si hlodat ruku. Zde bych chtěla vyjádřit velký obdiv Georgine, která po celou dobu rozhovoru dělala, že se nic neděje a vše je v nejlepším pořádku. Zato Rheka už věděla do čeho to jde a z rozhovoru měla větší legraci než celý sál. Všichni si budeme pamatovat, že tahle drobná herečka hraje Dungeons&Dragons, a to dnes a denně. Nevadí, popojedeme. Po sympatických dámách přišel na řadu gentleman z nejskvělejších, a to Tony Amendola. Tady Slečna zabila hned na začátku, když prohlásila, že Tony hrál ve Star Wars. Ten jí za to musel políbit a ještě párkrát se přesvědčit o Slečnině schopnosti porozumět mluvenému slovu. Danny se bohužel na zahájení ukázat nemohl z důvodu, že jeho návštěva byla pouze na jediný den – pátek. I tak to ale stálo za to. Po letmém pohledu na hodinky jsem zjistila, že mi akorát vypršel čas a já si musím jít najít svoji místnost. Tolik srandy na cizí účet, co poskytovala Slečna, jistě až do úplného konce, a my o ní přišli.

Svoji místnost jsem našla s malým osazenstvem, které se následně mírně rozrostlo a zase upadlo. Co by člověk chtěl první den a při kolizi se zahájením… Na druhou stranu, v daném počtu jsme si roleplay všichni náramně užili a při zjištění, že po nás v místnosti už nikdo není, ho protáhli na dvě hodiny. Doufám, že na PGF už budou všichni vědět, jak se předvádí Robík!

A tak skončil den první.

Tak jsem tu zase deníčku. A zrovna mám narozeniny. To je náhodička, co? Ráno jsem se vzbudila a došla si napsat do školy písemku. Pěknej dárek teda. Po dalším posouvání času silou vůle jsem se vrátila na con. Během dne se Tony Amendola nechal vyfotit se mnou a Georgina mi podepsala knížku pro kamarádku Áju. Yay!  Za tu chvilku se o nich dá říct jen to nejlepší, na besedách s nimi jsem bohužel nebyla. Však ty víš proč. Snad příště. Dále byl den o přednáškách, kupování čokoládek u Alquáčka a zběsilé snaze tančit u PS3, Wii a Kinectu. Ne, moc mi to nešlo. Ehm, popravdě, Marsel se svíjel mnohem líp jak já. Závist!

Yay! Program skončil a my s gleekama obsadili volnou místnost!

Milý deníčku, je Pátek! Pátek! Budeme chlastat v pátek! Kalíme! Kalíme! Kalíme! A taky, že jsem kalili, zpívali a přednášeli. Dobře víš, že jsem hodně zvažovala jít na Kocoura, ale nakonec, no však víš. Ale postřeh byl, že je to normální prďola. Doufám, že přijede někdy v brzké době, abych tu chybu ho nevidět mohla napravit.

Tedy musím říct, že jsem poprvé osobně potkala Evu Vokůrkovou, tj. mou kolegyni z MFantasy. A bylo to fááájn. Tenhle den mi ubíhal výborně až do doby, kdy se ukázal brony Dan a začal Ti dělat konkurenci. Navíc byl tak hrozně netaktní a vůbec mně do svého glee žurnálku nenapsal. Ale jinak si tam psal i pytloviny typu: „Právě kolem mě prošel Starkiller!“. A tak nechápu, proč se Ti o něm vůbec zmiňuju. Příšerná existence tenhle chlípy guy.

Večer se konala soutěž v cosplayi, za kterou stála tradičně Padmé. Na Fancity ta první a poslední, protože se nepřihlásilo dostatečné množství účastníků. Takže checht, můžou si za to lidi sami, ceny byly moc pěkně a hodnotné.

Po cosplayi jsem si požvanila, s kým jsem nestihla, dopokoušela se tančit a nad ránem zalehla. Ráno mně totiž čekala cesta domů. Je Ti jasné, jak moc ráda bych ještě zůstala, ale oslavit s rodinou narozeniny jsem musela. Já se vrátím, FanCity!

PS: Kdo mohl přijet a nepřijel, ten by zasloužil výplach střev horkým savem. Nikde jinde než na conu totiž člověk nepotká tolik lidí najednou, nazahraje si tolik her a není upozorněn na tolik nových filmů, seriálů a knih.

 

 

 

Komentáře

komentářů

About The Author

Hi! I'm Jayne. Get over it.

4 komentáře

  1. Eva Vokůrková

    Jj, máš pravdu, taky mi chyběl ten správný prostor k setkávání s ostatními lidmi. Díky bohu za cukrárnu, ale není nad Chotěboř. O Slečně překladatelce jsem hodně slyšela – je dobře, že ji zmiňuješ. Ještě jednou ti přeju všechno nejlepší a moc ráda jsem se s tebou konečně osobně seznámila! Napsala jsi to moc hezky, už se těším na další festival.

Leave a Reply