Po šestém a sedmém dílu mohl čtenář snadno vplout v mylný dojem, že Will Dohoda bude již navždy samostatným hraničářem. Tedy… on je samostatným hraničářem. A bez Halta se jistě obejde. Jenže copak by mohli jeden bez druhého vydržet delší čas? A co krásná Willova přítelkyně Alyss? Nechtěl by jí snad být blíž?

Ať je to jakkoli, jisté je, že Willa s Haltem čeká mise za hranicemi Araluenu. Už zase. A pro jistotu se připojí i Horác, kterému jako obvykle vůbec nevadí, že jede pouze za „svaly“ a ohledně myšlení je ochotný plně spoléhat na dva trénovanější mozky. Alespoň dokud nemá hlad a dokud jim může vracet starší žertíky. Při tom, jak často pobývá s oběma hraničáři, totiž nutně musel nějakou tu bystrost odkoukat a teď si náležitě užívá každou příležitost oplatit něco z dob, kdy mu to zrovna dvakrát nepálilo. Nejen Will už dávno dospěl… Celkově je příjemné sledovat, jak se jednotliví hrdinové s postupem času mění a vyzrávají. Dokonce i Halt. Ten zraje jako víno. Čím starší, tím víc mladých obdivovatelek by měl mít. Je to charakter. Kdo si ale libuje v jeho záhadnosti, bude zklamaný. Osmý díl přinese nová závažná odhalení. 

 A vzhledem k jistým narážkám v jednom z dřívějších dílů… Co bohužel sedí méně, je Haltův věk. Nikde není přesně vyřčen, ale celkové vyznění je, že Haltovi je něco mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti. A přitom celou dobu, po kterou ho čtenář zná, je „starý“ hraničář šedivý kdežto například o rytířích téhož věku se mluví jako o „mužích v nejlepších letech“.

Sekta
Ziskuchtiví podvodníci, vystupující jako přívrženci zlatého boha, působí více než uvěřitelně. U všech metod, které používají, aby prosté obyvatelstvo Clonmelu získali na svou stranu a přitom ho odrali až na kost, si lze představit, že by v reálu fungovaly – a dost možná už někdy fungovaly. Tam kde čtenář váhá, vše zachraňuje postava charizmatického kazatele. Kdyby nebyla pravda, že jeden schopný člověk dokáže pobláznit bezpočet druhých, kdecos by se v naší historii neodehrálo.
Rozkrytí principů, na kterých sekta funguje a pracuje, přichází bohužel až příliš brzy. Čtenář by si klidně mohl počkat o nějakou tu kapitolu dál, ale vzhledem k tomu, že toto není první Haltovo setkání s nezasvěcenými, těžko by se takovýto odklad vysvětloval. Na jednu stranu by bylo zajímavější mít v tomto příběhu jen Willa a Horáce, protože by na všechno teprve museli přijít, na druhou stranu je zcela logické, že Halt vystupuje a prakticky zabírá hlavní roli – „Králové Clonmelu“ a „Halt v nebezpečí“ dohromady vytváří příběh „pro“ staršího z nám nejznámějších hraničářů.

Shrnutí
Osmá kniha se už ani v nejmenším netváří jako z jiného světa. Což sice je, ale tentokrát autor už skutečně sáhnul po názvech a atributech, které jsou velmi snadno rozluštitelné. Takže jsme se podívali do Irska… A jaké to bylo? V rámci série spíše průměr. Děj není zrovna překvapivý, překvapivé jsou informace, které se tu a tam dozvídáme. Většinou ale zbytečně brzy stejně jako to, jak pracuje sekta nezasvěcených. Po zdařilejší šestce a sedmičce je osmička trochu nudná a čtenář ji snáze odloží uprostřed kapitoly. Příběh jako takový, ale není špatný a lehké poodkrytí roušky nad záhadou manipulace s davem je také příjemné.

Autor: John Flanagan
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2010
Překlad: Zdena Tenklová

Komentáře

komentářů

Leave a Reply