Vesmír skrývá mnohá tajemství – a některá z nich jsou hrůzná… Jednomu takovému přišla na stopu Vicky Greenová, spisovatelka hororů, a tento zážitek ji natolik poznamenal, že dobrovolně podstoupila vymazání paměti. Ještě před tímto procesem ale upozornila dva amatérské detektivy, Alexe Benedikta a jeho asistentku a pilotku Chase. Osud mnoha životů je nyní v jejich rukou…

Jack McDevitt je na západě poměrně známým scifi autorem, jehož úsilí již bylo korunováno několika cenami (například s knihou Seeker získal prestižní Nebula Award for Best Novel, jejíž první ročník vyhrála Herbertova Duna). Ani jméno téměř hlavního hrdiny Alexe Benedikta (úmyslně píšu téměř, neboť slečna pilotka si uzurpovala ich formu vyprávění a tím pádem dominantní část děje pro sebe) není neznámé – poprvé se objevil v románu A talent for war, ale figuroval i v řadě dalších McDevittových knih.

Co nás tentokrát čeká? Především upozorním fanoušky všech těch skvělých, vesmírných, úplně tupých stříleček, že mariňáci tentokrát zůstali doma a nechali plasmokuloplamenomety v sejfu. Žádná akce vás tedy nečeká, což ale neznamená, že by bylo Ďáblovo oko nějaká nuda. Jde totiž o pořádnou scifi detektivku se vším všudy, takže se můžete těšit na mrtvoly, záhadná zmizení, mimozemšťany, které nikdo nemá rád a podobně.

Kniha se může pochlubit atraktivním dějem, nepříliš čitelným rozuzlením a velmi slušným řemeslným zpracováním, které bych osobně ohodnotil jako nejlepší prvek. Dílko se vám bude velmi dobře číst, a to je důležité.

Bohužel, ne všechny aspekty Ďáblova oka se dají takto vychválit. Nerad bych spoiloval, ale hollywoodské happyendy zkrátka nejsou můj šálek čaje, nicméně pokud si na potrpíte, je vše v pořádku. Další věc, kterou bych nejraději vyškrtl, jsou krátké ukázky z knih Vicky Greenové. Ty se objevují před každou kapitolou a přináší pocit trapnosti a pitomosti, jež by se v Ďáblovu oku jinak nevyskytoval. A snad poslední chybou je absence příběhové originality (kterou se detektivky nikdy moc nechlubily, ale připadal bych si nečestně, kdybych vám tuto skutečnost zatajil).

Osobně bych Ďáblovo oko zařadil tam, kam (fanoušci promiňte) řadím většinu detektivek – do paperbacku, jehož role spočívá v efektivním zabití příliš dlouhé cesty vlakem (nebo, jako v mém případě, příliš dlouhé směny v práci). Žádný hluboký zážitek a impuls k úvahám vám totiž nejspíš nenabídne. Na druhou stranu, tuto „rychlozabavovací“ roli zvládá bezchybně. Pokud milujete scifi a máte rádi detektivky, případně naopak, určitě po Ďáblovu oku sáhnete. Zbytku čtenářů bych ale raději doporučil jinou volbu…

 

Jack McDevitt: Ďáblovo oko

Překlad: Jiří Janda

1. vydání

Praha: Baronet, 2010

ISBN 978-80-7384-356-4

 

 

 

 

Komentáře

komentářů

About The Author

Leave a Reply