Báli jste se? Že po prvním dílu, který byl originální, vtipný a mezi změtí ostatních filmů osvěžující, bude čtvrté pokračování bez nápadu, kapitán Jack Sparrow bude již okoukaný a vtipy budou vyčpělé… Že po druhém dílu, který byl poměrně nudný a byl jen mostem, který nás měl přivést ke třetímu dílu, jenž měl sice potenciál, ale byl příliš rozvleklý, bude tenhle díl ještě delší a úmornější… A co teprve nízký rozpočet a neúspěchy v poslední době provázející filmy Jerryho Bruckheimera – podepíší se i na Pirátech?  Co když vás složité spletitosti příběhu, přehršel nových motivů a postav beznadějně utopí v Karibském moři, jak tomu hrozilo chvílemi v předchozích dílech?

Tak, báli jste se? Já rozhodně ano. Ale byla jsem příjemně překvapena.

Příběh z větší části vychází ze stejnojmenné knihy („Na vlnách  podivna“ v jiném vydání „Plout na vlnách podivna“); spory ohledně  toho, jestli se už v předchozích dílech tvůrci inspirovali díly Tima  Powerse, raději nechme stranou. Knižní předloha je na filmu znát,  neboť se nesnaží věci překombinovávat (aby mu pak nebyla vyčtena  plytkost scénáře), jak tomu bylo u druhého a třetího dílu. Děj je  podstatně přímočařejší, na to předem upozorňuji milovníky složitých  zápletek a intrik – těch tu mnoho nenajdete. Nejsou tu ani nijak  překvapující zvraty. Značná část scén je zcela zjevně samoúčelných…,  přesto na filmu něco je…


Kapitán Barbossa u dvora

Hector Barbossa je jedna z mála postav, která se dostala i do tohoto dílu. Dalším je pak lodník Gibbs a dva důstojníci královského námořnictva, které si můžeme pamatovat z prvního dílu. Zbytek postav je nových.

A jak se Barbossovi přihodila taková nemilá věc, že se ocitl v roli kapitána lodi z flotily Jejího Veličenstva? Přišel o Perlu. A kdo mu ji vzal? Nikdo jiný než kapitán Černovous – ten hledá Pramen mládí, který shodou okolností hledá i Jack. A tak se stalo, že se tihle tři ve stejnou chvíli ocitnou v Londýně. A vesměs chtějí totéž… Plavba může začít.

Ano, Johnny Depp je okoukaný. Ale přesto se některým scénám budete smát, chtě nechtě. Jeho grimasy a psí oči…, odpustíte mu, že ho vidíte jako stejnou postavu již počtvrté.

Honička na kočárech patří mezi lepší akční scény filmu, ale lov mořských panen, ten je zážitkem. Má příjemně ponurou atmosféru, a kdyby podobných scén bylo ve filmu víc, prospělo by mu to. Akce tentokrát není tolik, spíš se putuje a hledá – tu slzu mořské panny, tu stříbrné kalichy, Černou perlu a jiné bezvýznamnosti… A takhle se skrze exotické scenérie dostaneme až do nudně šedé jeskyně, v níž strávíme poslední půlhodinu filmu.


Nechte se zombifikovat

Tihle zombičtí nebožáci  jsou ve filmu zcela zbyteční. Kromě toho, že  mají poukázat na to, jak je kapitán Černovous zvrácený (což jsme stejně věděli), tam  nejsou k ničemu. Stejně jako dvě krátké scény s Jackovým otcem, který tam jen přijde, aby synáčkovi řekl něco, co se dozví hned vzápětí. Musím říct, že tohle a samoúčelnost některých scén (Španělé jsou tam jen proto, aby vás nakrkli), která doslova bila do očí, mi na filmu vadí. Snímek by bez nich netratil.


„Miluji tě!“ „Já sebe taky, odjakživa.“

Když už tady nemáme Willa a Elizabeth, musel po nich někdo převzít  štafetu v romantické zápletce filmu. A byť se o to chvílemi pokouší  Jack a Angelika – dcera Černovouse – v podání Penélope Cruz, mezi  těmi dvěma to zkrátka nefunguje. Navíc, nechat kapitána Jacka Sparrowa se vážně zamilovat ? K jeho charakteru by to nesedělo. Mnohem  lépe vypadá vztah mezi mořskou pannou a zarytým knězem (kde kněz  přijde k takovému tělu, to mi teda povězte), kterého Černovous zajal  během svého drancování. Ale na rozdíl od nich, my jsme četli  Andersenovu „Malou mořskou vílu“ a víme, že mezi člověkem a  mořskou pannou to obvykle moc neklape…


Podruhé do stejné řeky…

Tohle není řeka, ale Karibské moře a není to podruhé, ale počtvrté… Má to své klady i zápory. Víte, co můžete očekávat, ale nic moc vás už nepřekvapí. Víte, že na Johnnyho Deppa se můžete spolehnout, stejně jako na Geoffreyho Rushe. Penélope Cruz měla býti oživením a chvílemi se jí to daří. Škoda jen, že se více neprojeví Ian McShane – je takový nijaký.

Hans Zimmer přidal dva tři nové motivy do jinak stejné hudby, aby to alespoň nějak oživil (zatím jsem na trhu soundtrack nezaznamenala…), ale jinak je to stále totéž.


I přes chyby, které snímek rozhodně má (a nemělo by smysl je popírat),  musím říct, že zklamaná nejsem. Čekala jsem pirátské  dobrodružství s relativně jednoduchým dějem, zženštilým  Sparrowem a Barbossou v čele svých lodí ženoucích se za nějakým  tím pokladem, ať už ze zlata nebo ne, a přesně to jsem dostala.

Linka s mořskou pannou byla příjemným zpestřením (nevím, zda je  v knize, nebo ne). Jen si nejsem jistá, zda tvůrci udělali dobře, když si  na konci zase nechali otevřená vrátka – přece jen, pátý díl by byl už asi moc i na mě.

Je to průměrný snímek, který vás ničím novým nepřekvapí, ale myslím, že ani neurazí.

Komentáře

komentářů

About The Author

Pro MFantasy píši recenze na knihy a sem tam na nějaký ten seriál. Kromě toho se věnuji vlastní literární tvorbě. Jsem workshopácký harcovník, a proto tady ode mě můžete najít i pár rad ohledně psaní, kdy se pokouším vlastní zkušenosti předávat dál. Z knih preferuji spíše klasickou hrdinskou fantasy, ale nebráním se ani novějším žánrům. Mezi mé oblíbence patří R. A. Knaak, Philip Pullman, Markus Heitz, Vladimír Šlechta, Juraj Červenák a řada dalších...

3 komentáře

  1. Tereza Matoušková

    V knize nic o mořské panně nebylo. Film jsem zatím neviděla, ale podle mě si toho z knihy (mimochodem vynikající) zas tak moc nevzal. Tedy snímek jsem ještě neviděla, ale podle recenzí akorát tuším ten ústřední artefakt a Černovouse (???). Už si to moc nepamatuji, četla jsem to pár let zpátky.

    Podle mě je tou sérií dost inspirována i celá původní trilogie, ale knížka jak taková je zcela o něčem jiném. 🙂 Rozhodně ji doporučuji. 🙂

Leave a Reply