Představte si svět, kde přežil jen malý zlomek lidské populace a Země je zpustošená. Nemusí vypadat až tak apokalypticky, jak ho podává většina autorů. Období obnovy si sice nese kříž minulosti, ale také naději. Technologie navíc umožňuje prohlížet si minulost podobně jako film. Lidé v tom vidí šanci, jak se poučit z chyb předků a neopakovat je. Institut minulosti je tak z pochopitelných důvodů váženou institucí.

Tagiri je podobně jako většina začínajících pracovníků Institutu zaměřená na sledování minulosti vlastní rodiny. Brzy však přejde k tématu otroctví, a když se svým budoucím chotěm Hassanem učiní objev, že do minulosti lze zřejmě zasáhnout, posedne ji myšlenka na smazání četné bolesti způsobené otrokáři skrze změnu historie. Klíčovou událostí, která se zdá být zásadní pro vývoj dějin  se jeví objevení Ameriky a klíčovou osobností Kryštof Kolumbus.

Kolumbův život se proplétá celou knihou a je zde kladen velký důraz na detailní vykreslení jeho povahy a vlastností. Čtenář a s ním později i současníci Tagiri musí pochopit, proč je právě Kolumbus tak významný, proč právě jeho život by měl být ovlivněn. Je to jeho ohromný zápal, jeho přesvědčení, které ho tváří v tvář neúspěchu nutí nepolevovat v úsilí. Jenže kde se v něm vzala ta vnitřní síla? A co udělat, aby upnul svou pozornost jiným směrem. To je otázka, na kterou nalezne odpověď až Diko, Tagirina dcera. Snaha najít způsob jak zasáhnout do minulosti je poté naléhavější a kdoví… třeba nepůjde jen o otroctví. Třeba půjde téměř o záchranu lidstva.

Děj je poutavý a velmi optimistický, zejména v poslední části knihy, kde nám autor předkládá svou vizi alternativní historie. O kolik lepší by jen mohla být? To je jistě zajímavá otázka, odpověď na ni ale dostaneme jen v náznacích. Mnohem výrazněji zde vystupuje kritika evropské křesťanské společnosti, která se vlastně příliš křesťansky nechovala. Vždyť co z toho, co Evropané v Americe předvedli, se alespoň vzdáleně blížilo křesťanským ideálům? Ironií osudu je, že Card nechá tyto nepravosti napravovat samé nekřesťany. Muslim, černoška z muslimské rodiny a indián? Kam se musel svět po té velké vyhlazovací tragédii posunout, že tito tři mají ke křesťanství blíže, než středověcí křesťané? Ač je kniha celkově velmi podnětná, závěrečné kapitoly přímo srší tématy k zamyšlení.

Na závěr je nutné přiznat, že kniha nemá pouze klady. Přísně vzato působí místy vlekle, ale následně to vždy vynahrazuje. Nelze proto s jistotou určit, zda jde o nedostatek, nebo pouze o čtenářovu netrpělivost při čekání na zlomové okamžiky děje. Také je zarážející, že v poslední části děje, kde dojde k pokusu o změnu minulosti podle přesného plánu, nenastanou žádné velké komplikace. Scénář běží tak jak má s minimálními odchylkami. Dá se to ovšem obhajovat tím, že hrdinové knihy měli k dispozici veškeré informace a jejich příprava tedy byla skutečně precizní. Pokud vám nevadí šťastné konce, Vykoupení Kryštofa Kolumba vás jistě neurazí.

Autor: Orson Scott Card
Nakladatelství: Laser
Rok vydání: 2011
Překlad: Andrea Peprlová

Komentáře

komentářů

Leave a Reply