Jistě si všichni drakomilci dobře vzpomínají na pozoruhodný podzimní počin Strak na Vrbě. Tedy na vydání knihy „Legendy: Draci“ (recenze), ze které se zatím v jejich knihovnách stal ohmataný svazek letitého vzhledu. Požádala jsem o aktualizaci dění kolem díla samotného Barbara Bronce, který je hlavním (a prakticky jediným) představitelem Strak na vrbě a zároveň člověkem (mužem, hrdinou…), jenž v sobě našel odvahu tuto dračí sbírku sesbírat. Položila jsem mu pět záludných otázek a on na ně ochotně odpověděl. Načež mi email zapadl někam do spamu, kde jsem jej našla až včera… Takže vám, milí čtenáři, přinášíme tento zcela exkluzivní rozhovor „pouze“ s měsíčním zpožděním 🙂


1. Od vydání Draků uplynulo půl roku. Pamatuji si vaše tehdejší obavy, že tlustá a „drahá“ kniha nepřiláká čtenáře. Jak to vydíte* nyní? Jaký je čtenářský ohlas?

(určitě bych to viděl s měkkým „i“. Jakub D. Kočí zrovna tuhle chybu taky dělá dost často.. 🙂 )

Teď už se nebojím, Čtenářské ohlasy jsou skvělé – nespokojených bylo jen pár a spíše s drobnostmi a knížka se prodává dobře. Mám dojem, že se do jí** investované peníze vrátí do roka, což je u české fantastiky skvělý výsledek! Určitě mě to motivuje věnovat víc úsilí dalšímu, podobnému projektu…


2. Máte nějakou výraznou zpětnou vazbu od autorů? Některé povídky si vyloženě říkají o pokračování v podobě románu. Neozvala se Strakám například Jana Rečková se slovy: „Tak já tu samostatnou knihu o dracích teda napíšu.“?

Máte pravdu!
Jana Rečková už ze stejného prostředí dopsala román pod názvem „Dračí mor“, ten je oproti povídce časově posunut zpátky. Měl by vyjít do dvou měsíců.
Míla Linc dodělává poslední verzi knížky „Mrtví muži netančí“, která na jeho „Krauku“ přímo navazuje. Ivana Kuglerová i Zdeňka Lukovská mají obě rozepsané romány ze stejného světa a ty povídky byly zkrátka jen takový vzorek, tvůrčí odskok. Vlastně i Lucie Lukačovičová chystá román ze stejného prostředí skupiny paranormálních jedinců, i když si nejsem jist, zda se stejnými osobami. Takže inspirace na další tvorbu by tu byla!



3. Uvažujete, že byste dejme tomu za pět let znovu obvolal autory a světlo světa spatřily Legendy: Draci II? Že by se z Draků mohla stát tradice v české fantastice?
Tak tím si nejsem jist. Spíš se bude pracovat na dalších Legendách.
Dělají se knihovny (ale musí se vymyslet nějaký víc sexy název), Ivana Kuglerová nahodila, že by si ráda zeditovala „anděle a démony“. Občas mi tohle někdo navrhuje i u úspěšného Kláštera slasti, který je vyprodaný, abych udělal dvojku, ale asi mě víc lákají nové projekty. Ale člověk nemá nikdy říkat nikdy, takže uvidím…



4. Ozývají se nějaké hlasy, ať už ze strany autorů či čtenářů, které volajínpo dalších tématických sbornících? Myslím, že velkou výzvou by bylo vzít si na mušku například upíry a vlkodlaky drcené v současné době popkulturou a dívčími romány. Nebylo by to lákavé zadat tuzemským tvůrcům toto žádané téma? Jistě se v mnoha autorských hlavách prohánějí v reakci na současnou situaci myšlenky typu „Vraťte nám naše stvůry.“
Zrovna upírů a vlkodlaků bych se teď bál.
Je to až příliš módní téma, takže by se vůči němu autoři snažili vyhraňovat, namísto toho, aby prostě tvořili silné příběhy. Někteří by možná tohle téma vůbec nechtěli psát. Navíc je otázka, zda by se během let příprav takhle móda nedostala do hlubokého post-útlumu a nezájmu. Aby se pak neříkalo „No jo, Bronec se chtěl svézt na upírech, ale prohloupil, jak už to není móda. Ti andělé a démoni jsou asi bezpečnější…



5. A nakonec ještě jedna otázka k Drakům. Kdybyste se dnes mohl vrátit do okamžiku, kdy se myšlenka na sborník, stala natolik zřetelnou, že jste se jí musel začít zabývat, zadusil byste ji nebo celé to dračí martyrium stálo za to? Šel byste do toho znovu?
Když má člověk k dispozici knihu a ví, že to dokázal, určitě by do toho šel znova.
Zrod knížky je úžasná záležitost – něco jako zrod lidské bytosti.
Jiná věc by byla, kdyby mi někdo řekl: „Mohl jsi namísto tohohle sborníku dopsat vlastní knihu a už ji mít vydanou.“ To bych asi váhal a kdyby to byl nějaký poutník časem a ukázal mi tu moji knihu, možná bych jednal jinak a namísto sbírání prací se sám víc pustil do psaní.
Legrační by bylo, kdyby třeba řekl: „Ale ta tvoje bude propadák…“ Pak bych asi váhal ještě víc, co dělat.
Naštěstí se podobné věci nedějou moc často… 🙂
Děkuji 🙂

*Pozn.: Tak krásná hrubka se mi už dlouho nepovedla a když ji Bronec okomentoval… nu to ji přece nemohu jen tak opravit 🙂 Na oplátku mu také jednu chybku ponechám, abych si té překlepové slávy neužívala jen já.

** Pozn.: Ještě smazat mezeru a máme dojí.  To vůbec není špatné slovo, zvlášť mluvíme-li o ziscích. Líbí se mi jak „mám dojem, že se dojí“ tak „dojí investované peníze“ 🙂

Komentáře

komentářů

About The Author

One Response

Leave a Reply