Když se mi dostal do ruky recenzní výtisk knihy Není cesty zpět od Michaela Marschala Smitha, popravdě jsem se jako první podíval na počet stránek, který převyšoval o trochu číslo 450. Trochu mě to vyděsilo a představa, že bych měl v krátkém čase napsat recenzi mě zrovna nenaplňovala pocitem klidu. Přiznám se že to byl spíše pocit zodpovědnosti, který mě donutil hned druhý den po převzetí recenzního výtisku v nakladatelství Epocha číst první řádky.

Nutno dodat, že z prvních stránek knihy jsem příliš nadšen nebyl. Zejména začátek první kapitoly mi po několik málo prvních stran přišel poněkud nezajímavý. A jak se tak říká, pokud čtenáře nezaujme prvních pár řádek, pak knihu pravděpodobně nedočte. Na druhou stranu tohle si recenzent nemůže dovolit, tedy alespoň ne skutečný recenzent. Samozřejmě existuje dost těch, kteří si přečtou začátek, pár stránek uprostřed a konec, čímž se domnívají že mají splněno, ale mezi ty jsem se ještě jaksi nezařadil.

Po pár stránkách ovšem začal mít příběh poměrně slušnou atmosféru, takže se mi začalo číst daleko lépe, či dokonce velmi dobře. Takže jako první postřeh bych rád doporučil čtenáři, aby se nenechal odradit prvními pár stránkami a aby se zkusil probojovat trochu dál do textu, pak už to stojí za to.

Stručně naznačím, o čem příběh je. Hlavní postava příběhu Stark žije v jedné čtvrti města. Velkého města, rozděleného právě na čtvrti, z nichž každá je však samostatná asi jako suverénní stát. A každá má své charakteristiky. Například Stark žije v Barevné čtvrti, kde si lidé zakládají na barvách, barevném slazení oblečení a vůbec všeho a dle toho vybudovali i systém pouličního osvětlení, které mění barvu v závislosti na oblečení těch, kteří jdou kolem, aby byla všude vytvořena dokonalá harmonie barev. To mi přijde spíše jako z pohádky než ze sci-fi, ale o tom níže. Další čtvrť je čtvrť výkonných manažerů, jiná zase čtvrť vrahů, mafiánů a feťáků a tak podobně. A hlavní hrdina někoho hledá, dostává se z jedné čtvrti do druhé a zažívá opravdu podivná dobrodružství. Toliko k první části. Druhá část se zaplétá o dost více do abstraktna a někteří čtenáři tuto část hodnotí jako nejlepší kus knihy, kde se mísí horor s fantazií a vše nabírá velký spád. Já však ne. Jako silnější bych hodnotil spíše první část, i když některé pasáže z druhé části také nejsou k zahození. Možná to je způsobeno mým sklonem k reálnějšímu sci-fi, těžko říct.

Co se týká sci-fi prvků v této knize, nápadů, myšlenek a technických vynálezů, zdají se mi některé z nich (a je jich docela dost), jako kdyby vypadly z nějaké pohádky, pokud to tak mohu vzhledem k některým drastičtějším pasážím nazvat. Z pohádky proto, že přestože se snaží o jakýsi vědecký podtext, tak vyznívají spíše jako výsledek zázraku, kouzel a čar, zkrátka jejich představitelnost je prakticky nulová. Některé věci jsou jednotné a zjednodušené, aby to usnadnilo četbu (přestože jsou čtvrti hodně, ale opravdu hodně odlišné, jezdí mezi nimi jednotná doprava a platí se, jak jsem pochopil, stejnými penězi). Abych to shrnul, některé vynálezy z knihy bych neřadil do žánru VĚDECKO-FANTASTICKÝ, ale jen čistě FANTASTICKÝ. To bych ani tak nebral jako kritiku. Přestože jsem zastánce spíše sci-fi s více reálnými základy, je to opravdu jen otázka vkusu a myslím si, že v této knize jsou to právě ty nepředstavitelné vynálezy, co čtenáře královsky pobaví. I když musím říct, že humoru by tam mohlo být o kapku více, autor k tomu vlohy určitě má soudě podle těch několika vtipných pasáží, škoda že toho nevyužil opravdu naplno.

Naznačil jsem atmosféru příběhu. Ta je, alespoň pro mě (a silněji v první části), opravdu moc dobrá. Prostě se mi líbí ten styl, prostředí, jak to ve čtvrtích chodí, jak tam lidé žijí a co se tam děje. Tedy až na pasáže ze čtvrti mafiánů, kde má Stark svého dobrého kamaráda Dži, mimo jiné mnohonásobného vraha, gangstera a mafiána, který vraždí na potkání každého, kdo se mu jen trochu nelíbí. Abych byl upřímný, tak podrobné popisování vyhřezlých střev na každém kroku této pasáže, válku gangů a hromady mrtvol se mi líbí asi tak málo, jako to, že v celkovém kontextu jsou vrazi za kladné hrdiny. Ne že bych byl puritán, ale jak sám autor píše právě v této pasáži „někteří lidé prostě neznají míru“. Ale v celkovém kontextu je atmosféra opravdu moc pěkná, popisy jednotlivých čtvrtí a spád příběhu je čtivý, záživný a přináší stále a stále něco nového, nové nápady, nové záhady a nový děj. Rozhodně se mi mnohokrát nestalo, abych musel prohlásit „tohle jsem přesně čekal“.

Co se autorovi nepovedlo, ale opravdu v některých pasážích krutě nepovedlo, jsou některé charaktery postav, respektive jejich jednání a chování. Chápu sice, že autor není psycholog, ale pokud postava v jedné minutě zcela logicky a s chladnou myslí vyprskává smíchy poté, co byla jako zhroucený uzlíček nervů v těžké depresi, do které znovu upadne na další stránce, tak to je opravdu hodně nereálné. Prostě na jedné stránce je před odchodem na sebevraždu, na další je to vysmátý tvrďák a na té další zase uzlíček. Čtěte sami a pochopíte, o čem mluvím. Na druhou stranu nikdo nejsme dokonalý, a když chtěl autor navodit nějakou vtipnou situaci, tak musel přechodně dotyčného z té jeho deprese vyléčit, za tu vtipnou situaci to myslím stálo, a pokud celou knihu bereme jako trochu drsněji napsanou pohádku, pak je to myslím v pořádku.

Víc už vám, vážení čtenáři, myslím prozradit nedokážu. Snad jen celkové zhodnocení celé knihy, celého příběhu a celého nápadu. Myslím si že má cenu si tuto knihu přečíst, že je zajímavá a že vám po jejím přečtení zůstane příjemný dojem z fantastického sci-fi světa. Pokud jste příznivci reality, pak vám tato příchuť zůstane z první části, pokud máte rádi spíše abstraktní vnímání, pak vás více zaujme část druhá. Přestože kniha své chyby má, za přečtení stojí a přiznám se, že přestože jsem se na začátku, jak jsem již zmínil, děsil 450 stran, povedlo se mi jí přečíst za týden a rozhodně jsem se k tomu nemusel nijak nutit, kniha je čtivá a má spád. Nebyl pro mě problém číst do čtyř do rána a ignorovat spánek, což také svědčí o kvalitě vypravěčských schopností autora. Takže až na pár nehezkých pasáží, které jsem výše zmínil, tuto knihu k přečtení ostatním doporučím.

Komentáře

komentářů

About The Author

Šéfredaktor

Leave a Reply