V srpnu vyšla v nakladatelství Laser–books kniha Gamedek: Prodavači lokomotiv od Marcina Przybyłka. Je to v pořadí již druhá Gamedekovská kniha, ale kdo nečetl první, nemusí se bát. Snadno se zorientuje.

Tomu ostatně napomáhá Slovník neologizmů a obtížných termínů spolu se seznamem osob. Ale ty jsou až na konci knihy a začínat se má od začátku…

Tak v první řadě by bylo dobré upozornit, že se jedná o čisté Sci-fi. Takže pokud je někdo vysazen na fantasy, Prodavače lokomotiv si příliš nevychutná. Což je ovšem škoda, protože jde o výbornou knihu se skvělou pointou (tu zde samozřejmě nemohu vyzradit, protože pak by čtenáře nemohla překvapit).

Hlavním hrdinou je gamedek Torkil Aymore, charizmatický detektiv (gamedek ostatně znamená detektiv her), který už má takříkajíc mládí v hajzlu, ale do důchodu ještě daleko.
Jeho kariéra pozvolna upadá, zdá se, že vrchol už má za sebou. Ani osobní život není zrovna ideální. Jeho city se dělí rovným dílem mezi bývalou gamedekinu Pauline a diginetku Annu (tedy ženu, která vznikla jako program, nikdy neměla organické tělo, má syntetický mozek a zjednodušeně lze říci, že je to vlastně druh velmi vyspělého robota).

Příběh se odehrává v roce 2199, tedy v nepříliš vzdálené budoucnosti. Značná část populace dává přednost síti a hrám před reálem. Virtualita a skutečnost se prolínají natolik, že již nelze najisto říct, co je vlastně realita a zda by civilizace bez sítě ještě mohla přežít. Příroda je ostatně zničená a lidé a zvířata i rostliny tak nebezpeční, že je potřeba držet je za bariérou. Problém vyvstane ve chvíli, kdy se i v síti objeví viry, které mohou zabíjet. A ještě o něco větší problém když začnou samy mutovat. Torkila se pokusí najmout a donutit ke spolupráci několik organizací, neboť je potřeba vypátrat, kdo za útokem hackerů stojí. A protože společnosti, vlády a organizace, které si to přejí zjistit, dávají přednost únosům a výhružkám před vyjednáváním, Torkil postupně pracuje pro všechny. Před čtenářem se, stejně jako před detektivem, postupně rozkrývá složitý a zamotaný příběh, ve kterém se stále mění podezřelí i motivy.

Pro běžného čtenáře je Gamedek chaotický a nepřehledný, soudím tak nejen podle množství negativních recenzí (ano, nakukovala jsem ke konkurenci), ale také proto, že není žádným tajemstvím, že dnes lidé nečtou, a když to zkusí, tak mnohdy vyžadují jednoduché líbivé motivy. Tato kniha však není ani jednoduchá ani líbivá. Předkládá nám poměrně složitý svět, a kdo by o to stál, když sotva chápe ten náš současný. Proto si troufám tvrdit, že Gamedek je kniha pro náročného čtenáře, který si všímá detailů (bez nich se ztratíte po pár stránkách) a ocení zajímavé futuristické prostředí. Právě to, jak si autor představuje budoucnost, je na knize to zajímavé, protože humoru se kupříkladu příliš nedočkáte.

Gamedek: Prodavači lokomotiv hodnotím jako vysoce kvalitní nejen jako Sci-fi ale i jako detektivku. Místy se mi sice zdálo, že děj vázne a zdržuje se hloupostmi, ale to se u příběhu, kde jste zvědaví, jak se to všechno vyřeší, když to vypadá tak beznadějně, stává běžně. Určitě doporučuji přečíst, především fanouškům počítačových her a detektivek.

Komentáře

komentářů

About The Author

Leave a Reply