Za tajemným jménem knihy se ukrývá nejdelší česká řeka – Vltava. Svazek vypráví příběhy lidí, kteří se na břehu řeky usadili a poznali tak její náladovost, štědrost i krutost. Při čtení prvních stránek jsem se přenesl až do doby bronzové, abych se vzápětí podíval na Kelty a Germány, na slovanské kmeny až po Přemyslovce, s kterými jsem se na posledních stránkách loučil.
Je obtížné hodnotit knihu, složenou z povídek různých autorů a já jsem dlouho přemýšlel, zda hodnotit jednotlivé příběhy zvlášť nebo jako mozaiku složenou z menších kousků. Rozhodl jsem se pro druhou variantu, protože více koresponduje se záměrem autorů.

Jednotlivé příběhy na sebe nenavazují, což je jasné vzhledem k obrovskému časovému rozestupu mezi nimi. Každý z nich představuje lid dané doby, jeho vztah k Divoké řece (Vltavě) a samozřejmě i osobitý styl autora každého z nich. Atmosféra doby každého z příběhů je velmi silná, umně dotvářena názvoslovím (v knize se Vltavě říká několika jmény v závislosti na daném národu a čase) a slovanskými bájemi.

Díky vizuální stylizaci a textu na zadní straně knihy jsem očekával o něco tajuplnější příběh než se mi dostalo. Ne že by to bylo ke škodě – kniha je čistá historická fantasy, najdeme v ní tedy personifikovaná božstva a přírodní síly, stejně jako více i méně obvyklé mytologické bytosti. Postavy se setkávají s bludičkami, vlkodlaky, rusalkami, vílami, vodníky a lesními duchy. Společným pojítkem všech příběhů je náladová postava řeky, v každé povídce pojatá jinak a přece stejně.

Rozsah a hloubka příběhů se velmi různí, některé jen vykreslují historické období, ducha řeky a přírodních sil, postavy jsou v nich pouhými loutkami plnícími vůli a přání Wilth Ahwy. V jiných nejde jen o řeku, ale i další božstva a smrtelníky. Tu a tam se lidé s většími či menšími úspěchy řece vzepřou a konají vlastní vůli. Zaujalo mě pojetí židů a křesťanů, u kterých jsem tak trochu očekával, že nebude docházet k personifikaci sil, které vzývají. Myslel jsem, že budou pojati trochu více agresivněji ve vztahu ke starým bohům, a že schopnosti křesťanských kněžích budou pocházet pouze z jejich obratného jazyka a zástupu pohůnků v zádech. Mýlil jsem se, pojetí křesťanství přesně zapadá do ducha celé knihy a dále jej rozvíjí a prohlubuje.
Povídky vytvářejí krásnou historicko-fantastickou mozaiku, která je aktuální i dnes, v 21. století. Není to tak dávno, co nejen lid města pražského poznal i odvrácenou tvář řeky, tak jak ji vykreslují příběhy tohoto téměř třísetstránkového svazku.

Kniha se mi líbila, ale místy mě až drnčely zuby z klišé, která se v ní objevovala. Například v příběhu Krev Divoké řeky, který je klasicky-neklasickým road questem, jsou dvě tetované bojovnice. Prosil jsem Peruna, aby nebyly lesbičky a nebo nymfomanky milující sex ve třech. Splnila se druhá varianta, obě souložily s každým při každé příležitosti.

Kniha by tu a tam potřebovala důslednější zásah korektora, vyskytuje se v ní poměrně dost chyb, kterých jsem si všiml i já, člověk, který do těchto věcí obvykle příliš nerýpe. Nejčastěji jde o drobnosti jako překlepy, případně vynechané mezery za interpunkčními znaménky.

Ačkoliv jsem to dělat nechtěl, musím některé povídky vypíchnout – nejvíce se mi líbil Markwart, Mnata z Dulebů a Hněv řeky. Samozřejmě to neznamená, že by ostatní stály za nic – líbily se mi všechny, ale tyto tři na mě udělaly nejhlubší dojem.

Wilth Ahwa je kniha, která zaujme milovníky české historie díky dobově přesným informacím a fanoušky fantasy díky přítomnosti nadpřirozena. Mě zaujala střízlivá kombinace obojího, která vytváří věrnou iluzi funkčního světa „alternativní“ historie, do kterého mě šestice autorů zavedla.

Kniha za 289,- Kč v kvalitní vazbě s pěknými ilustracemi a krátkou fotopřílohou určitě stojí za přečtení a myslím, že se k ní v budoucnosti rád vrátím.

Komentáře

komentářů

Leave a Reply