Miroslav Žamboch, přední český fantasy a sci-fi spisovatel, má na kontě širokou paletu vydaných knih. A stejně tak široký je i záběr rozhovoru, který vám nyní přinášíme.Dozvíte se něco o Koniášovi, zabruslíme k autorovým snům a zjistíme i nějaké aktuality.

1. Na úvod jednu klasickou otázku. Prozradil bys nám, na čem teď pracuješ, co máš rozdělané (JFK, Koniáš)?

Pracuji na P2 – pracovní název Predátoři II Final Clash. Vracím se k tomu už po druhé, protože nějak nemám v poslední době čas a v průběhu několikaměsíční pauzy jsem stačil pozapomenout dějové linie, charaktery postav a podobně.

 

2. Plánuješ napsat, nebo máš už něco načrtnuté i o dalších postavách z Koniáše? Napadá mě asi hlavně pan Lasička? (v jednom rozhovoru jsi o něm uvedl „Sází výš než Koniáš a podle toho také dopadne.“ Mně se to velmi líbí a zní to zajímavě.)

S panem Lasičkou mám zatím v plánu jen jeho vedlejší role v celém dalším ději. Říkám vedlejší, ale ony zase tak malé nejsou, mám pro něj víc práce, než dokáže zvládnout jeden člověk. S Baklym vidím pár scén, monstrózních a děsivých; vím, jak Koniáš umře, mám plány s Valerem, možná Kooganem.

 

3. Ještě ke Koniášovi. Z jakého popudu jsi napsal povídku Štěstí z pekla, počátek Koniáše? Stálo za tím něco nebo předcházely tomu třeba nějaké poznámky či nějaká událost? Či „prostá“ povídka, jejíž hrdina nakonec přerostl do dnes již slavného reka?

Napsal jsem ji sám pro sebe. Co jsem četl, mě příliš neuspokojovalo, až na pár povídek v Ikarii se mi ani nedařilo publikovat. Vykašlal jsem se na všechno a stvořil si hrdinu, který se mi zamlouval. A pak jsem k němu domyslel celý jeho život. Od první povídky Až na dno až po zatím tu poslední. Trvalo to, vlastně trvá to už víc než deset let a perfektní je to, že pořád mám kam postupovat. I když příběh, který chci vyprávět, je k napsání stále náročnější a náročnější.

 

4. Koniáš žije v originálním světě s poutavou historií a obsahuje mnoho jmen, pojmů i událostí. Dokladem toho je jistě Slovník na stránkách tvých čtenářů www.mz-fans.ic.cz. Máš i ty něco podobného, nějaké vlastní poznámky pro orientaci, dodatky?

Mám, jsou to v zásadě excelovské tabulky v mnoha verzích a formátech – nedosahují přesnosti www.mz-fans.ic.cz. Taky jsem měl pár map, ale ty jsem poztrácel časem, potřeboval bych se tomu pořádně věnovat. Ale hlavně mám vize, kam bych chtěl dát směřovat. A vize toho, co se už stalo. Nevím, zda se k nim někdy dostanu.

 

5. Kdyby ses ohlédl do minulosti. Co bylo pro tebe nejtěžší napsat, dopsat a co nejlehčí? A co se ti vůbec tvoří lépe? Povídka, novela či román (samozřejmě vše má svá specifika a čím delší, tím také náročnější na konečnou úpravu, ale stejně).

Nejtěžší byl román Na ostřích čepelí. Dlouhý, přepracovával jsem ho, na požadavek nakladatele zkrátil. Nejlehčí? Seržant? Nebo snad Drsný spasitel? Toho jsem si psal pro radost a než jsem se nadál, měl jsem napsaných dvě stě padesát stran. Trochu přeháním, chvíli to trvalo. Ale v každé knize je nějaká pasáž, která se mi nechce psát, nebaví mě, nebo s ní mám problém. Třeba v druhých Predátorech teď probíhá jednání britské vlády – bohužel je pro děj důležité, takže ho musím absolvovat …

 

6. Teď zase trošku z jiného soudku. Na svých stránkách máš uvedeno mnoho různých rekordů, závodů. Co by sis chtěl v životě ještě dokázat? Máš něco vysněného – horu, průliv, sjezd…?

Můj pud sebezáchovy a strach je stále silnější a silnější, na kole teď slézám v místech, která jsem dříve v pohodě projížděl, navíc jsem fyzicky z formy. Ale co bych chtěl, je sjezd nějaké řeky protékající divočinou. Týden, deset dní s kánoí, udicí, foťákem … To by bylo skvělé. Nebo nějaký přechod na běžkách. Doufám, že se k tomu ještě dostanu.

 

7. Fandíš nějakému fotbalovému, hokejovému týmu?

Moc na kolektivní sporty nejsem, ani na fandění. Výjimkou jsou samozřejmě světová mistrovství, kdy se rád podívám. Spíš se zajímám o kariéry zápasníků, boxerů, judistů …

 

8. Zavítejme nyní trochu do světa snů. Kdyby se naskytla možnost filmování nějakého Koniáše či Baklyho, byl bys pro? Dovolil bys to i domácím tvůrcům (viz třeba rozporuplný seriál a film Zaklínač)?

Dovolil, ale vyžadoval bych jistou míru kontroly, aby z toho neudělali něco úplně jiného. Asi to zní zvláštně, ale cením si každého svého textu, do každého se snažím něco vložit – a chtěl bych, aby to tam zůstalo zachováno. Byl bych ochoten ustoupit ve faktech, pozměnit příběh, ale jeho jádro, esence by musela zůstat. Ale bylo by to skvělé, některé scény přímo vizuálně vidím, slyším …

 

9. Téměř závěrem: máš nějaké oblíbené heslo, citát (v tvých knihách se dá nalézt nejedno pěkné slovní spojení či výrok)?

Naděje umírá předposlední. Poslední umírá černý humor.

 

10. Mohl bys nám ještě nakonec prozradit, kde se s tebou mohou tví věrní čtenáři v nejbližší době setkat?

Na Festivalu Fantazie v Chotěboři, druhý víkend v červenci.

 

 

Velice moc děkuji za odpovědi a přeji mnoho úspěchů v osobním i v tom fantazijním světě. Michal Cukr

Taky děkuji, měj se.

 

 


J. R. R. Tolkien
„Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“











Albert Einstein
„Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. u té první si tím však nejsem tak jist.“

Komentáře

komentářů

About The Author

Za mým prvním setkáním s fantasy stojí jedno jméno – J. R. R. Tolkien. Spisovatel, který pro mě stále zůstává asi největším velikánem v žánru. Od tohoto setkání uplynul už nějaký ten čas a já mezitím začal poznávat fantastiku ze všech možných úhlů. Zhlédl nespočet filmů, stejně tak si zahrál mnoho RPG jak na počítači, tak i na stole, hlavně DrD, které občas ještě hráváme. Projezdil bitvy a larpy, na které se poslední dobou už moc nedostává času, a taky jsem holt trochu zlenivěl:) Momentálně zůstávám věrný fantasy zejména skrz knihy, sci-fi spíš ojediněle. Času ubývá, autorů přibývá, ale i tak rád poznávám nové tváře žánru.

One Response

Leave a Reply