Za zdí

Garth Nix

Kniha obsahuje třináct povídek, avšak pozor. Přestože vzhled knihy se zcela shoduje s trilogií ze Starého království, pouze jedna povídka je z tohoto světa.

Nicholas Sayre a stvoření ve vitríně (Zdeněk Uherčík, nejdelší povídka 79 str.)

Toto je ta jediná povídka ze sbírky, která se váže ke Starému království. Odehrává se po třetím románu trilogie Abhorsenka. Nicholas Sayre (který nevědomky pomáhal nekromancerovi Hrázi a napomohl tak probuzení Ničitele, jenž byl poražen ve zmíněném románu) se chce vrátit zpět do Starého království. Nejdříve se však dostane do tajného Třináctého oddělení. Toto oddělení pracující pro vládu shromažďuje veškeré informace, avšak jedny informace chybí – o Starém království. Nicholas tu má objasnit událost Ničitelova poražení, místo toho zde objevuje volnomagickou bytost a zjišťuje, že ne všichni tu pracují, jak by měli. Jenže Sayre je teď sám, bez pomoci Abhorsenů, výsadních mágů i strýčka.

Autor nás zavede do míst, kde jsme ještě nebyli a poodhalí zas o trochu více závoj Ancelstierre. Ale příběh se velmi podobá už jiným z trilogie. Ve zkratce: volnomagické stvoření, které je za Zdí a páchá škodu. Změnou je, že se snaží dostat zpátky a ne z království pryč. Pěkná je organizace Třinácté oddělení, jsem zvědav, jestli o ní bude ještě někdy později zmínka, stálo by to za to. Styl zcela odpovídající trilogii – nadějný a nemilosrdný zároveň, kde smrt číhá opravdu blízko. Změnu překladatele jsem si neuvědomoval (trilogii totiž přeložil Milan Žáček).

Pod hladinou jezera (Milan Žáček, 11 str.)

Přenášíme se do artušovských legend, k postavě paní jezera. Tolikrát omílaný příběh, nyní odpovídající na důležité, ale zatím spíše nezodpovězené otázky – jaké to je žít v jezeře? Proč tam vůbec žije? Je vůbec člověkem?

Merlin přišel, aby získal Excalibur pro Artuše, a přitom se mysl paní jezera propadá do minulosti. Ke vzniku meče a grálu i k ní samotné. Jak žila a za jakých okolností vznikly tyto dvě věci. Ve vzpomínkách paní jezera ji najednou vidíme zcela jinak. Pomáhala možná druhým, ale nechala si za to platit a ceny byly vysoké. Jen díky krvi a obětem mnoha lidí mohla vytvořit oba velké artefakty. Nakonec při vytváření grálu způsobí propad země a sama se tak uvězní pod vodní hladinou, ostatní beze zbytku utone. Nyní cítí vinu kvůli grálu, avšak grál ji zároveň přináší klid a mír – začarovaný kruh.

Králík Karlík (Robert Tschorn, 15 str.)

Povídka z dnešního světa napsaná v období, kdy se USA po leteckých atentátech připravovalo na druhou válku v Iráku. Válka a děti. Válka vždy dopadá i na děti, přestože ji nezavinily, trpí stejně jak ostatní, ne-li více. Bombardování, dvě děti a zachránce králík Karlík.

Povídka s pěkným dějem. Oproti předchozí má jistě děj, který graduje. Bude se tak líbit i mladším čtenářům. Po přečtení nás přímo vybízí k zamyšlení nad osudem dětí v zemích sužovaných válkou. Příběh o přežití se snaží dát člověku impuls k přemýšlení, protože toto není žádná pohádka, fantasy, ale prostá drsná realita.

Z majáku (Robert Tschorn, 13 str.)

Sám autor si na vznik povídky moc nevzpomíná, ale zařazuje ji do škatulky science fiction. Ostrov uprostřed ledu chráněný Letním polem. Hned v úvodu připlouvá k ostrovu muž Kilman, který jej prý koupil (neví, že od dávno neexistující organizace) a činí si na něj nárok. Žena, která Kilmana po ostrově provádí, postupně, jak jí „nový majitel ostrova“ odhaluje své chtivé úvahy, dospívá k tomu, že se ho musí zbavit.

Prostý příběh, ale objevují se tu originální vynálezy, nápady s vlastními jmény, a jak Garth v předmluvě zmiňuje, je možné, že se ještě na tento ostrov Lisden vrátí.

Kopec (Robert Tschorn, 15 str.)

Stařičký sto osmiletý Albert Salway, kterému zbývá jediný den, aby žil ve třech staletích, je rozhodnut zachránit se svým prapravnukem Rogerem rodinný pozemek Kopec. Nebude jej chránit proti žádnému nepříteli, ale proti vlastní rodině, která je rozhodnuta Kopec prodat. Jak se s tím vypořádá? A co zmůže člověk sám? Odpověď naleznete právě v této povídce.

Ukazuje vztahy mezi generacemi v rodině, které jsou často velmi vyhrocené, špatné až nenávistné. Kdy si děti neváží práce svých rodičů a kvůli penězům a úspěchu jsou schopny všechno udělat jinak, klidně i zničit. Aktuální problém, který se stále čím dál více řeší.

Bleskonoš (Robert Tschorn, 12 str.)

V předmluvě se autor svěří s tím, jak ho fascinují blesky. Ty také vkládá do povídky, která vyšla v antologii Love & Sex. Výsledkem je tedy zajímavý příběh o lásce a blescích.

Příběh se podle mě spíše bude líbit dívkám. Mně se líbil nápad s aurou (různě silná i zabarvená), kterou každý z nás má a jsou lidé, kteří ji vidí. Jinak to je v podstatě o chlápkovi, který zneužívá své moci/aury, aby si podmanil spolužačky hrdiny příběhu, užil si s nimi a pak je bleskem zabil. Jenže u druhé holky mu to už nevyjde, hrdina totiž zasáhne.

Poznejte Bleskonoše osobně.

Výprava do špatné čtvrti (Robert Tschorn, 43 str.)

Hra plná humoru podobná gamebooku. Spíše to je však parodie na gamebook, takže antigamebookisté se nemusí bát. Vtipné, nápadité, dokonce k některým odstavcům nevede žádný odkaz. Stojí za to proletět i víckrát, za čtvrt hodinky jste většinou na konci. A tak se vžijte do role mušketýra a běžte zachránit svou milovanou Oiseaux do plovoucího nevěstince na řece Sleině. Někdy i autor dokonce napovídá hráči.

Po čem srdce touží (Milan Žáček, 13 str.)

Přestože autor tvrdí v jedné předmluvě, že nemá rád artušovský cyklus, předkládá nám ještě jeden rukopis z artušovských legend, které mu vlastně problém ani moc nedělají. Opět neobvykle pojaté, zabývající se láskou Merlina a Nimue.

V originálním znění Nimue ošálí Merlina a polapí ho, i přestože Merlin dokáže předvídat budoucnost. Právě toto se Nixovi moc nezamlouvalo, a tak se zaměřil na to, co mohlo být v té budoucnosti.

Poměrně reálná, zdůvodněná verze toho, jak to asi mohlo být. Někdy se musí touha srdce podřídit vyšším zájmům. Ovšem neznamená to, že přestanete cítit rozpor mezi srdcem a myslí. Bude vás to sžírat, stejně jako Merlina, jenž lásku obětoval za moc. Každý má touhy, ale u některých ví, že se jich musí vzdát, i když to nebude lehké.

O Jeníčkových očích (Robert Tschorn, 14 str.)

Jak by asi vypadala původní všude známá pohádka „Perníková chaloupka“ bratří Grimmů přenesena do přítomnosti, do moderního světa?

Perníček je nahrazen hracími automaty, Jeníček s Mařenkou jsou děti vybavené prostředky, zcela sžité s nenávistí macechy k nim. Trochu mi vadilo, že vím, jak to skončí, protože to je prostě pohádka. Přesto zabití čarodějnice, od které se ještě předtím Mařenka učí čarovat, je pěkné. Pohádka ale přecejen nekončí šťastně, sami zjistíte proč.

Truhla naděje (Robert Tschorn, 27 str.)

Westernovka zasazená do alternativních Spojených států. Trocha magie, zlý vůdce ne nepodobný Hitlerovi a Alice May Susan se svým tajuplným kufrem, který nelze otevřít. Služebníci národa pod vedením právě onoho vůdce získávají každého ke vstupu do strany a ten zbyteček je nemilosrdně zašlapán do prachu. Nyní má vůdce přijet i do městečka, kde Alice bydlí.

Alegorie na velké vůdce minulého století jako Hitler či Stalin. Měli neuvěřitelné charisma a každý, kdo mu podlehl a uvěřil jim, začal dělat strašné věci. Setkáme se tady s tím vším, fanatismem, i strachem – radši tam půjdeme, než abychom riskovali to, že přijdeme o zaměstnání, i přestože ve skutečnosti s těmi názory zas tolik nesouhlasí. Všichni se bojí vystoupit proti Služebníkům (fašistům, komunistům) = jediné pravdě, protože ví, jak dopadli ti ostatní. Přestože hlavní hrdina nakonec vůdce přemůže, ocitá se v osamění, bez jakéhokoliv vděku či pomoci. K tomu mě napadá příklad jistě mnoha hrdinů, jenž buď byli „ukrýváni“ režimem, nebo nikdy se o to nich lidé v okolí nedozvěděli. Například naše vděčnost k vojákům, jen zapomínáme a necháváme zarůstat náhrobky.

Moje nová echt nekonečná fantasy série (Robert Tschorn, 7 str.)

Chcete se dozvědět něco víc o připravované fantasy sérii, která má mít 47 dílů či spíše 58? Přečtěte si aspoň autorův prolog k sérii, s prozatímním názvem Bláboliad.

Ne, teď ve vší vážnosti, ale ono to tak bylo myšleno. Autor totiž na chvíli odložil důstojnost svého řemesla a vytvořil prolog ke své imaginární sérii. Záměrem je pobavit, což se mu docela daří, i když já asi nejsem z těch, kteří by to dokázali zcela docenit.

Tři růže (Robert Tschorn, 5 str.)

Na příkladu zahradníka, který díky lásce ke své zemřelé vypěstuje nejkrásnější růže v království. Král po nich zatouží, avšak po čase mu uschnou, a tak jede pro další ještě krásnější.

Ten kdo nikdy lásku nepoznal, ji bude vždy obdivovat a tak trochu nechápat. V závěru jsme nabádáni k tomu, abychom dělali radost druhým. Sám zahradník to vlastně dělá pro krále, který nemá lásku. Jsou to stejně jenom kytky.

Konce (Robert Tschorn, 4 str.)

Povídka napsaná za jeden den, která pak byla v následujících letech ještě vylepšována. Radost a smutek, dva meče, dva různé konce.

Velmi neobvyklé větvené zakončení. Díváme se očima někoho, kdo není živý ani mrtvý (snad upír), který má dvě dcery – dva meče – smutek a radost. Čeká na svůj konec. Když někdo přijde, dá mu na výběr mezi smutkem a radostí. První příchozí – hrdina vybírá smutek a sám končí mrtvý. Poté přichází mladík a vybírá radost a zabijí upíra.

Výhoda dlouhověkosti, nesmrtelnosti je na první pohled zřejmá, ale později ji člověk asi začne nenávidět. Vzpomínky dobré i špatné se kupí, nedá se před nimi utéct. Jenže kdo má dost odvahy se sebou skoncovat. A tak čeká, až za něj někdo zvolí, zvolí radost. Ke Koncům se můžeme ale vracet vícekrát, protože vždy tam i přes jejich krátkost nalezneme zase něco dalšího.

___________________________________

Velmi pěkné jsou předmluvy, které nechybí u žádné povídky. Můžeme se tak, pokud chceme, dozvědět, jak například povídka vznikala, jak je vystavěna, její zařazení. Současně se nám autor víc představuje, prozrazuje na sebe různé zajímavosti – velmi dobré. Líbí se mi i názvy povídek v originále vzadu v obsahu.

Kniha s obálkou plně zapadá k trilogii Sabriel, Lirael a Abhorsenka. Dokonce i anotace a úryvek na zadní straně knihy čtenáře jako by chtěly oblafnout – pouze věta „v dalších povídkách pak ukazuje rozpětí a všestrannost…“ vás upozorňuje na to, že většina obsahu se neváže ke Starému království (a to ještě není zmíněno, co to bude za povídky), takže pozor.

Jinak pevná vazba s přebalem, na jehož vnitřní straně najdete stručný životopis autora a všechny jeho tituly dosud vydané. Oproti zmíněné trilogii přibyla vychytávka v podobě záložky. Naopak škodou je, že chybí jakékoliv ilustrace, které by velmi ladný vnitřní design skvěle doplnily. Na začátku máte předmluvu autora a naopak na konci na Vás čeká obsáhlý medailonek zpracovaný Martinem Šustem. Dozvíte se v něm určitě zajímavé věci, o kterých jsem nevěděl ani já. Např. že Nix napsal science fiction román nebo katastrofický román. Také zjistíte, co autor připravuje do budoucna. Dozajista se máme na co těšit. V neposlední řadě tam naleznete i adresu autorova webu.

Počet povídek se rovná nešťastnému číslu třináct, ale pro tuto knihu to nic neznamená. Autor v ní znovu dokazuje, proč se řadí k předním světovým spisovatelům ve světě. Přesto člověka očekávajícího pouze fantasy povídky plné řinčících mečů a praskotu magie moc nezaujme. Proč? Obsah (viz výše) povídek neklade důraz na akci a souboje, spíše se zaměřuje na psychologii postav – jejich pocity, kterými se někdy Garth snaží promlouvat ke čtenáři. Snaží se řešit různé problémy a pokládají nám otázky.

Také témata jsou spíše nižší – různé hříčky, jednoduché až dětské příběhy, ale neznamená to, že kniha spadá pouze do dětské literatury. Já jsem si tyto příběhy užil a mám za to, že my starší si z knihy můžeme odnést na rozdíl od dětí nejenom příběhy, ale právě i myšlenky autora.

Čtenář by se měl připravit na povídky různého žánru. O některých se musí i chvíli přemýšlet, není to jen prostá akce. Některé se přímo snaží, aby se nad nimi čtenář zamyslel, hledal v nich něco. Zajímavé, netypické příběhy, slušně napsané. Fanouškům Nixe by tato kniha odhalující záběr autorovy tvorby neměla chybět. Ostatní mají možnost poznat blíže autora, dnes už klasika žánru, který má na kontě trilogii Starého království, sérii Sedmá věž a Klíče od království (všechny díly ještě nejsou přeložené).

„Temnota zahaluje svět, někdo se jí musí postavit…“

Hodnocení: 65%


Dílo: Za zdí (Across the Wall)

Zařazení: sbírka povídek

Autor: Garth Nix

Přeložili: Robert Tschorn, Zdeněk Uherčík a Milan Žáček

Nakladatelství: Triton

Obálka: Larry Rostant

Počet stran: 272

Cena: 268 Kč



Komentáře

komentářů

About The Author

Za mým prvním setkáním s fantasy stojí jedno jméno – J. R. R. Tolkien. Spisovatel, který pro mě stále zůstává asi největším velikánem v žánru. Od tohoto setkání uplynul už nějaký ten čas a já mezitím začal poznávat fantastiku ze všech možných úhlů. Zhlédl nespočet filmů, stejně tak si zahrál mnoho RPG jak na počítači, tak i na stole, hlavně DrD, které občas ještě hráváme. Projezdil bitvy a larpy, na které se poslední dobou už moc nedostává času, a taky jsem holt trochu zlenivěl:) Momentálně zůstávám věrný fantasy zejména skrz knihy, sci-fi spíš ojediněle. Času ubývá, autorů přibývá, ale i tak rád poznávám nové tváře žánru.

Leave a Reply