Xibalba

Zbyněk Kučera Holub

Recenzi na tuto neobvyklou knihu českého autora byste asi na internetu hledali marně, přitom Zbyněk Kučera Holub, jeden z tvůrců světa Asterionu, není v oboru žádný nováček. Několik vydaných fantasy knih už má za sebou a my vám nyní přinášíme pohled na tu nejnovější.


Xibalba [šibalbá] – mayské podsvětí, říše zlých bohů, strachu a tmy. Kdo by se tam nechtěl podívat? Odpověď: Já rozhodně ne, Mayové byli pěkní zvrhlíci.

Trochu jiný názor na to mají hlavní hrdinové, kteří tam jdou beze strachu. Co jim taky zbývá, když druhá možnost je krutá smrt a konec světa? Partička je to věru povedená. Válečník Siouxů, egyptský mnich a manažer z Prahy. Tito tři žijí své příběhy, aniž by tušili, že jednou je dohromady spojí poslání víc než důležité. První se vypravuje zachránit svůj kmen, druhý svého boha a třetí nic netušíc odlétá na dovolenou do Mexika, aby zjistil, že má zachránit celý svět. Svět plný kouzel a starých bohů, o kterých nemá většina ani tušení.


Možná vám děj odehrávající se ve Střední Americe rozdělený do tří etap něco připomíná. Že by film Fontána? Na první pohled ano, ale nebojte, obsah je naprosto odlišný.

Ne že by kvalita postupně klesala, ale mně nejvíce uvízl v hlavě první příběh a poslední mě naopak neuchvátil. S náročností čtení je to ale trochu jinak, první je z hodně vzdálené doby a já jsem nějakou chvíli nevěděl, kde přesně se nacházím. Když jsem si to vyjasnil, mohl jsem se konečně kochat starými mýty a magií. První příběh mě nejvíce zaujal, protože byl nejvíce odlišný.

Interakce mezi severoamerickými a středoamerickými indiány je docela zajímavé téma, které by možná zasloužilo trochu rozvést. Motiv příchodu mořeplavců z Kanaanu tuto pozornost dostal a vyplatilo se.

Hebrejská výprava za zlatem spojená s hledáním egyptského boha přináší obraz objevitelů toužících po bohatství, jak ho známe z pozdějších dob. Ke své smůle se ale příchozí zapletou do velmi nepříjemné potyčky a budou rádi, když vyváznou živí.

Dát výpověď v práci a odletět na vysněnou dovolenou se může zdát méně dobrodružné, ale nebude to mexická chřipka, co dva kamarády z Čech ohrozí. Události, jež jdou mimo jejich chápání, jsou nebezpečné až moc. Plusem je zde bezprostřednost, s níž se setkávají dobře známá realita a svět skrytý za ní..

Je trochu nešťastné, že už k samotnému názvu jsem musel přiložit fonetický přepis. Pokud se ale rozhodnete otevřít Holubovu knihu, budete si na podivná slova muset zvykat. Bohužel středoamerické jazyky nejsou zrovna z těch, ve kterých by se většina Čechů vyznala, a tak nezbývá, než stále dokola nakukovat do rejstříku pojmů, abyste zjistili, jak to které slovo číst, v horším případě, co znamená. Autorova silná zbraň, tedy dokonalá znalost reálií, se zdá být dvojsečnou.

Rejstřík se už od začátku čtení stane vaším nejlepším přítelem, i když ke konci už si osvojíte některá pravidla výslovnosti natolik, abyste si troufli správnou artikulaci prostě hádat, pokud jste stejně líní jako já. Ony ty názvy a jména jsou docela jazykolam vzhledem k tomu, že Mayové a další často tvořili slova spojováním. Osobně bych uvítal kromě rejstříku i poznámky pod čarou při každém novém slovíčku, abychom nemuseli listovat až na konec.

Zpět k autorovým znalostem. Skutečně dává najevo, že vybrané téma nastudoval a ovládá ho, kniha místy připomíná snad až přehlídku encyklopedických znalostí, pomocí nichž se Holub snaží oživit svůj příběh. Něco málo o Mayích a Aztécích vím (slyšel jsem velmi dobré přednášky na Festivalu Fantazie), ale pár informací pro mě bylo nových.

Zbyněk Kučera Holub není z těch autorů, co si vytvoří jednu postavu, jeden styl a podle toho jedou jako parní lokomotiva. S každou knihou se vydává jinam, jednou jsou to pohádky, jindy horror, nyní historická fantasy. Tento způsob psaní bohužel obvykle přináší menší čtenářský úspěch. Lidé se rádi vrací k autorovi, od kterého vědí, co čekat. Když se jim líbila něčí dark fantasy, nebudou asi moc toužit přečíst si jeho novou sbírku pohádek. Většinou. Mně je to ale z osobních důvodů sympatické, proto dávám palec nahoru.

Jak jsem se prokousával knihou, vzrůstalo ve mně napětí a očekávání závěrečného propojení různorodých příběhů se stávalo nesnesitelným. Když jsem ale knihu zavřel, pocítil jsem mírné zklamání. Bombastický závěr nepřišel, nečekané rozuzlení se nekonalo. Moje nespokojenost možná pramenila i z toho, že jsem čekal autorovu verzi událostí po roce 2012, kterou kniha tohoto tématu teoreticky slibovala. Myslím si, že letmé zmínění tohoto data hlavními hrdiny je málo. Zápletka se svazováním času a záchranou světa měla mít nějaké pokračování.

Černobílé ilustrace mě potěšily, příště klidně více! Poutavé jsou i znaky u číslování stránek (mayské číslice, jestli jsem správně pochopil). Co může být trochu překvapivé a matoucí, je obálka stylově stejná s víceméně nesouvisejícími tituly Zoner Pressu.

Plus dávám za odvahu a originalitu, s tím se však táhne českému čtenáři jazyková a kulturní vzdálenost. Někomu to může vadit, na jiného působit pozitivně. Záleží tedy na vás, jestli vás Střední Amerika láká. Pokud nejste milovníkem zaniklých civilizací, zůstane pro vás tato kniha nejspíš jen průměrem.

Základní informace o knize:

Autor:

Zbyněk Kučera Holub

Rozměry:

135×192

Datum vydání:

2009

Počet stran:

208

Typ vazby:

pevná vazba

Barva:

černobílá, ilustrováno

Běžná cena:

199 Kč


Podrobné informace zde.


Komentáře

komentářů

About The Author

Redaktor MFantasy od roku 2006. Kromě vlastní povídkové tvorby se věnuje i publicistice a především knižním recenzím. Pokud narazíte na jeho tvorbu, můžete očekávat vše od temné po humornou fantasy. Za největší výzvu považuje historickou fantasy a vystupování před větším než malým množstvím lidí. Až ho budete žádat o autogram, nedivte se, že hrozně škrábe a namalovat umí jen sluníčko. Všechny články autora zobrazíte kliknutím na jméno v záhlaví článku.

One Response

  1. Hawk

    a ještě tak bokem si rýpnu… 🙂
    do Ameriky se vám se západním větrem rozhodně lépe nepopluje, alespoň ne tou kratší cestou. to jen tak na okraj poznámka z meteorologie 🙂
    taky mě pobavila věta: „Pokud překonáme svůj strach, nemáme se čeho bát.“

Leave a Reply